Studie Topit a svítit dávno nestačí - postřehy z četby

Количество ответов: 34

Prohlédněte si studii Topit a svítit dávno nestačí, která mapuje inspirativní praxi spolupráce mezi obcemi a řediteli jimi zřizovaných škol. Přečtěte text k alespoň k jedné z oblastí spolupráce (První úkol zřizovatele je výborná infrastruktura; Ve škole musí být řídící učitel; Základem dobrých vztahů je otevřenost a důvěra; Ředitel potřebuje ve zřizovateli partnera; Sdílená strategie je polovina úspěchu; Skrze školu pomáhat komunitě) a vztáhněte ji ke své zkušenosti. Jak spolupráce v této oblasti vypadá u vás v obci? Napadají vás další příklady fungující spolupráce nebo naopak víte o nějakém nefunkčním nastavení? Napište do fóra krátkou reakci a otázky, které vás k tématu napadají.

В ответ на Первое сообщение

Re: Studie Topit a svítit dávno nestačí - postřehy z četby

от Paola Bianca Sissak -
Možná to bude znít hloupě, ale dochází mi, jak málo toho vím o své vlastní obci, potažmo v tomto případě i kraji, Praze, co se týče zřizování škol. Mám dojem, že Praha na mě vždy působila jako extrémně vzdálený a obrovský zřizovatel např. gymnázia, které jsem navštěvovala. Když tedy svou zkušenost vztáhnu na své gymnázium a jeho ředitele, vím, že ředitel byl vždy zahlcen extrémní mírou administrativy (často vyřizoval různé záležitosti, např. zakázky s MČ Praha 1), ale zároveň se snažil dělat různá setkání a workshopy se zaměstnanci školy, zejména učiteli (pořádal se např. workshop pro třídní učitele, ale také piknik pro utužení vztahů všech učitelů :)). Když jsem si tedy přečetla část "Ve škole musí být řídící učitel", zhodnotila jsem, že zřejmě to byla ona činnost a pozice, o kterou se ředitel snažil - být tím leaderem učitelů, nevěnovat se pouze administrativě, ale zároveň zde být pro své zaměstnance a pomáhat jim být "dobrými učiteli". Ráda bych se však zeptala na Váš názor, co se týče výběru ředitele. Souhlasíte tedy s tím, že by ředitelé měli na svých pozicích zůstávat déle jak 6 let? Jak dlouho si myslíte, že je možné mít jednoho ředitele školy bez výměny, aniž by nedocházelo k pozastavení rozvoje, prosperity školy? Mám totiž pocit, že ředitelé, kteří jsou ve funkci již např. 15 a více let, se pro školu a její rozvoj již tolik nesnaží - prostě dělají rutinní práci každý rok znovu a znovu. Jaký je tedy Váš názor?
В ответ на Первое сообщение

Re: Studie Topit a svítit dávno nestačí - postřehy z četby

от Kateřina Lazaretská -
Ze zkušenosti ze své střední školy vnímám, jak moc nebyla zvládnutá důvěra mezi zřizovatelem a ředitelem a naopak byla podpořena soutěživost mezi dvěmi uměleckými školami, které se v Jihočeském kraji nachází. Jihočeský kraj v roce 2022 uspořádal soutěž o logo letní dětské olympiády mezi těmito dvěma školami. To způsobilo nejen to, že jsme měli povinný úkol navíc k našemu běžnému vzdělávání, ale ještě jsme byli pod obrovským tlakem pedagogů, aby naše výstupy byly co nejlepší a tuto soutěž naše škola vyhrála. Rivalita mezi školami pak byla opravdu velká a dělaly se různé naschvály. Příjezd "někoho z kraje" k nám na školu navíc působil velmi direktivně, podával zavádějící informace a působil na nás tak, že kraj není někdo, kdo škole pomáhá, ale vlastně si může kdykoliv dupnout a škola musí poslouchat. Je vůbec možné, aby zřizovatel takto rozvracel vztah dvou škol? Dodnes nevím, jestli spolu s výhrou byla škola nějak zvýhodněna, ale myslím, že ano - jinak by přeci vedení školy tento tlak nevyvíjelo - je to etické? Zvlášť, když se jednalo u subjektivní rozhodnutí toho, jaká kresba je hezčí?
В ответ на Первое сообщение

Re: Studie Topit a svítit dávno nestačí - postřehy z četby

от Michaela Lavická -
Při čtení kapitoly Dopady pedagogického leadershipu jsem si uvědomila, jaká velká zátěž je být ředitelem školy. Ať už z hlediska administrativy tak i z hlediska budování důvěry a dobrých vztahů mezi učiteli ale i mezi žáky. Když bych to měla vztáhnout na svou zkušenost, tak jak na základní škole tak i na střední škole dle mého názoru byl prostor pro budování důvěry značně omezený. Prostor pro hodnocení školy ani na jedné ze zmiňovaných škol nebyl, což je dle mého názoru škoda. Nevím o tom, že by na školách byly organizovány workshopy pro učitele a ani rodiče nebyli aktivně zapojováni do chodu samotné školy.
В ответ на Первое сообщение

Re: Studie Topit a svítit dávno nestačí - postřehy z četby

от Emma Pohořelá -
Zaměřila jsem se na oblast Skrze školu pomáhat komunitě. Z vlastní zkušenosti vím, že v českém školství chybí inkluze. Obec, ze které pocházím, je toho jasným příkladem. Už roky jsou zde základní školy rozděleny na ty pro "lepší" a "horší" děti. Rozdíly mezi školami a příležitostmi, které nabízejí, jsou velké. Není náhodou, že na jediné státní gymnázium, které v obci máme, se později dostanou žáci z těch stejných základních škol jako před několika lety. Většinou děti chodí na základní školu, která je nejblíže jejich bydlišti. Pokud ale jsou ve městech vyloučené lokality, tak poté vypadají i školy v těchto lokalitách.
Jaké spolupráce jsou vhodné pro znevýhodněné školy, když na mezinárodní spolupráce často nedosáhnou a lokální spolupráce často jen pracují na řešení akutních problémů, a ne na zvýšení budoucích příležitostí pro žáky a jejich rozvoji mimo standartní výuku?
Nefunkční nastavení vidím v tom, že ředitelé mohou být voleni několikrát po sobě do funkce, někdy je změna prospěšná, škola dostane více přístupů. Školní vzdělávací program bývá také často upravován podle potřeb zřizovatele. Například v mé obci je většina obyvatel zaměstnána v sekundárním sektoru, takže je tento typ výuky upřednostňován.
В ответ на Первое сообщение

Re: Studie Topit a svítit dávno nestačí - postřehy z četby

от Tomáš Zadražil -
Pedagogický leadership
Z podání této kapitoly ve studii mám pocit, že se jedná o osobu, která by změnila pozici třídních učitelů. Tento řídící učitel by nabral na sebe hlavní problémy třídních učitelů (vytváření korikulí nebo dohled na well-being žáků). Ale jednalo by se i o důležitou osobu pro učitele. Se stresem, který učitelství přináší může tato pozice ulevit učitelům, kteří se budou moci zaměřit na důležitější věci. Z vlastní zkušenosti vím jak učitelé mají problém se vzládáním žáků. A primárně ve složitějších třídách. Tato pozice pedagogického leadera by mohla pomoci s fungováním a bližším vztahem mezi žáky a třídními učiteli.

Pokud by pedagogický leader byl zároveň učitelem, jednalo by se o samostatnou práci nebo by to byla putující pozice?
В ответ на Первое сообщение

Re: Studie Topit a svítit dávno nestačí - postřehy z četby

от Barbora Langová -
Při čtení mě velice zaujala kapitola investování do lidí, kde je zmíněno, že by zřizovatel měl investovat a starat se i o nepedagogické pracovníky jako je např. kuchařka, uklízečky nebo ekonomové. Myslím si, že je le opravdu důležité začít české školství zaplňovat pracovníky, který se budou starat i o administrativu a fungování školy, jak je částečně popsáno v kapitole "řídících učitelů". Nejen že to ulehčí práci ředitelům a zpřehlední systém, ale odebere to i práci učitelům, kteří budou mít více času na přípravu vzdělávání pro žáky. Strávila jsem 8 let na francouzském lyceu a tam je to naprosto běžné. Veškeré zpoždění, omluvenky, potvrzení od doktorů, kontaktování rodičů z jakýchkoliv důvodů a mnoho dalších věcí má na starosti speciální studentské oddělení, kde se pracovníci o toto všechno starají. Učitelé často i sami docházejí do tohoto oddělení, pokud mají se studenty problémy. Myslím si, že tento systém dává smysl a je to i méně zmatečné.
В ответ на Первое сообщение

Re: Studie Topit a svítit dávno nestačí - postřehy z četby

от Hana Břízová -
V úseku ‘Skrze školu pomáhat komunitě´ se mluví o desegregaci, osobně si myslím, že je to správné řešení. Mluvilo se především o školách, já mám osobní zkušenost pouze s prací ve volnočasovém centru pro děti ze sociálně ohroženého prostředí (v Litvě, byla to jakási verze naší družiny).Děti “vyžadovaly” velké množství pozornosti, co se týče přípravy na výuku/trávení volného času/učení se sociálních návyků. Zajímalo by mě, jak by se toto dalo řešit, kdyby taková skupina byla kombinovaná např.s dětmi, kterým doma s úkoly pomáhají rodiče atd…, aby se pozornost pracovníku spravedlivě rozdělila, aby byla užitecňá a zároveň byla skupina desegregovaná (pokud toto řešení neplatí pouze pro školy).
В ответ на Hana Břízová

Re: Studie Topit a svítit dávno nestačí - postřehy z četby

от Viktorie Pragerová -

První úkol zřizovatele je výborná infrastruktura

Dle mého se jedná o důležitou oblast, na kterou je třeba nezapomínat. Investovat do osob je dle mého důležitější než do vzhledu školy. I když je pravda, že na mou základní školu, která měla velmi moderní budovu a moderní vybavení, chodilo mnohem více dětí než na základní školu ve vedlejší vesnici. Škola si vybudovala i svými pedagogy jistou pověst a do vedlejší základní školy děti chodily jen pokud je na tu první nevzaly nebo jejich obec nebyla spádová. Samozřejmě je výhodné investovat do nepedagogických osob a více je zkusit integrovat do “společenské vrstvy” pedagogů. Změní se tak celkový přístup i žáků, například pokud školní kuchařky budou lépe finančně ohodnoceny a budou pracovat v přívětivém prostředí, budou třeba více příjemné na studenty a studenti se na druhou stranu budou chovat slušně a více využívat školní jídelny. To platí třeba i o zlepšení kvality jídel. U všech nepedagogických zaměstnanců by se také vytvořil větší respekt ze strany studentů, který v mnoha případech chybí. Mimo jiné pozice které se věnují naplno administrativě a organizaci školy tak od této záležitosti uvolní pedagogy, kterým to ubírá energii, kterou by mohli vložit do zlepšení učebních metod. Otázkou pro mě je, zda je reálné, že pokud má škola finance, bude investovat do modernizace školní kuchyně, když by mohla finance investovat např. do zmodernizování koupelen nebo do vybudování další studovny, i když to není zcela nutné?



В ответ на Первое сообщение

Re: Studie Topit a svítit dávno nestačí - postřehy z četby

от Klára Laudová -
Nejvíce mě zaujala část o investování do lidských zdrojů, kde je kladen důraz na důležitost nepedagogických pracovníků. Zvýšení počtu těchto pracovníků by umožnilo kvalitnější výuku, jelikož by pedagogickým pracovníkům bez administrativních záležitostí zbylo více času na přípravu pro žáky. Dle mého názoru je nutné, aby škola zaměstnala nepedagogický personál, který by se podílel nejen na administrativě ale na celkovém chodu školy. To by usnadnilo práci jak pedagogům tak ředitelům škol, kteří by se společně mohli soustředit více právě na zkvalitnění výuky. Osobně mám zkušenost z osmiletého pražského gymnázia, kde například třídní učitelka vždy "zabrala" 20 minut z výuky pouze vyřizováním omluvených a neomluvených hodin. Pokud by tato administrativa odpadla, odnesla bych si z hodin nepochybně mnohem více (jednalo se o výuku cizího jazyka, zabraný čas byl tedy opravdu na škodu, jelikož jsme nestihli téměř polovinu naplánovaného učiva a studenti se pak museli obtížnou gramatiku doučovat samostatně). Dalším příkladem administrativního náporu byl náš ředitel, který sice vyučoval jen jeden povinně-volitelný seminář, nicméně na ten se sám dostavil pouze pětkrát za rok, jindy hodiny byly suplované, nebo zcela volné. Ředitel se vždy omlouval, že se na výuku nemůže dostavět, jelikož má administrativní skluz. Myslím si, že tyto situace by se daly jednoduše omezit najmutím klidně i malého počtu nepedagogických pracovníků, kteří by administrativu buď převzali, nebo aspoň z části usnadnili. Otázka, která mě při čtení napadla, je vcelku banální, přesto nezodpovězená. Proč zřizovatelé (v mé osobní zkušenosti hl. m. Praha) nepodporují zaměstnávání nepedagogických pracovníků a je to pouze z finančních důvodů?
В ответ на Первое сообщение

Re: Studie Topit a svítit dávno nestačí - postřehy z četby

от Martin Mach -
Po dočtení Sdílená strategie je polovina úspěchu mi došla zásadní věc, proč se tomuto oboru říká vzdělávací politika. Protože to je z velké části jen politika. Souhlasím s výrokem respondenta, že pokud máme takto složitou a obrovskou instituci, tak strategie, systém a řád by měl být na prvním místě. Co si tak pamatuji, tak má základní škola patřila k těm starším a méně "kvalitním?", kde nám neustále chyběli učitelé a vybavení školy bylo velmi zastaralé. To by mohlo implikovat nízkou úroveň vzájemné strategie/komunikace s obcí. A pokud vázne už i tento faktor, je prostor pro mnoho zlepšení.
В ответ на Первое сообщение

Re: Studie Topit a svítit dávno nestačí - postřehy z četby

от Sofia Tarasovičová -

V textu mě nejvíce zaujala a následně jsem se zaměřila na kapitoly sdílené strategie a také postavení ředitele. V podstatě jsem si nikdy neuvědomovala, kolik povinností a jak důležitou funkci zastává. Myslela jsem si, že reprezentuje naši školu jen navenek a všechny ostatní problémy řeší jeho zástupci a administrativní zaměstnanci. Jak jsem v posledním roce na naší škole zjistila, bylo to opravdu úplně jinak. Kvůli blízké spolupráci s naší paní zástupkyní na více školních akcích jsem pochopila, jak velkou práci a hlavně zodpovědnost nese. Následně vyřešení strategie pro celé fungování školy může být opravdu vyčerpávající pokud nedošlo k politické shodě a samotný ředitel ví, že pro chod školy musí dělat ústupky, které jeho vlastním žákům pouze uškodí.

В ответ на Первое сообщение

Re: Studie Topit a svítit dávno nestačí - postřehy z četby

от Viktorie Železná -

V textu mě nejvíce zaujala část, která zmiňovala, že by školy měly více investovat a přijímat nepedagogické pracovníky jako jsou např. kuchařky, ekonomové, ale i administrativní pracovníci, kteří by řešili veškerou komunikaci ohledně zameškaných hodin, zpoždění či nadměrnou absenci. Když jsem navštěvovala základní školu a poté i gymnázium, kontrola omluvených hodin zabrala podstatnou část výuky a na probíranou látku už nezbýval dostatek času. V zahraničí jsou tito pracovníci, kteří nahrazují práci třídních učitelů úplně běžní. Zajímalo by mě, jestli se někdy v českém školství toto stane běžnou věcí.

В ответ на Первое сообщение

Re: Studie Topit a svítit dávno nestačí - postřehy z četby

от Mariana Krausová -
"Základem dobrých vztahů je otevřenost a důvěra" - kapitola, která by mohla reflektovat nejen vztahy ve vzdělávání. Při čtení této kapitoly mi došlo, že vlastně v našem okrese nebylo špatné propojení mezi jednotlivými školami. Tedy, nevím jestli to je normální, ale pamatuju si, že na naši základní školu jezdily ředitelé či zástupci ředitelů prezentovat jejich jednotlivé vzdělávací programy, aby přitáhly uchazeče. Také si pamatuju na to, jak naše mostecké gymnázium realizovalo jiné programy pro základní školy - jako např. den chemických pokusů. Nevím ale jaké byly vztahy mezi středními školami vzájemně. Jediné, na co si vzpomínám, byl postoj studentů i učitelů z naší školy vůči nim. Vždycky nás stavěli pomyslně výš než studenty jiných škol. Prý, že když jsme na gymnáziu, tak že z nás bude elita a bylo to jako kdyby nám říkali, že lidi, co jsou teď na učebních oborech jsou vlastně nějakou nižší formou života než my, že toho nedocílí tolik jako my velcí gymnazisti. Pro nějaké vrstevníky se mohlo jednat jen o hloupou poznámku, ale teď si říkám, jestli to opravdu nemůže mít povědomě vliv na člověka a na to, jak vnímá studenty z jiných škol. Může se naše vnímání změnit na tolik, že nejsme v budoucnu vůbec ochotni se bavit s někým jiným než s touto "elitou"? Můžeme se zde bavit o porušení určitého etického kodexu, když učitelé či i samotný ředitel s "důvtipem" šířili průpovídky o "elitě"?
В ответ на Первое сообщение

Re: Studie Topit a svítit dávno nestačí - postřehy z četby

от Ekaterina Baranova -
V Rusku je podobný system rozdělení území do spádových okrsků, proto jsem na vlastní zkušenosti citila koncentrace žáků z konkretních sociálních skupin, které se koncentrují na určité lokalitě (celkově jsem byla ve třech školách). A tyto školy sebe reprezentovaly různým způsobem, jedná je nejkvalitněší v obci, jedná je v seznámu kvalitních škol a jedná nemá žádné vyníkající výsledky, zároveň náročnost studia byla výšší na základě toho, jestli škola je kvalitnější než jiné. Jednak do určité školy šli žácí, kteří bydlí blízko, jednak se rodiče nechtěli moc tím zabývat, proto posílali dětí tam, kde příjímací řízení je lehčí. Kvůli různým příčinám to mohlo být, ale rozdíl ve kvalitě studia je velký. To je jako bludný kruh, proto podle mě by ty spádové okrsky bylo lépe rozdělovat bez segregaci škol, jako je uvedeno v textu pomoci rozdělení problematických lokalit mezi různými školy, omezování selektivních prvků, zvažovaní výhod i úskalí různorodého zaměření škol a pomáhání školám v propagaci a budování dobrého jména.
В ответ на Первое сообщение

Re: Studie Topit a svítit dávno nestačí - postřehy z četby

от Kateřina Svárovská -
Z úseku „Ve škole musí být řídící učitel“ si uvědomuji důležitost této funkce, obvykle v českém školství tedy ředitelské. Pokud se zamyslím nad mojí zkušeností, mám pocit, že ředitel na střední škole dělal především činnost, předpokládám tedy že spojenou s administrativou, ve své ředitelně a bylo možné ho potkat pouze náhodně na chodbě. Veřejnější aktivity jsem shledala spíše u zástupce ředitele, který se staral o rozvrhy, příspěvky na webové stránky, jednotlivé pedagogy či i sám vyučoval. Z toho důvodu mi přijde vhodné, například snížit některé administrativní činnosti, které přichází od zřizovatele, což by mohlo zajistit zlepšení samotného vedení, výuky, učení a zvládání nových výzev a krizí. Zajímalo by mě například, jak zlepšit spolupráci mezi školou a jejím zřizovatelem.
В ответ на Первое сообщение

Re: Studie Topit a svítit dávno nestačí - postřehy z četby

от Veronika Havlová -
Část, která se zabývá tím, že by měl být ve škole řídící učitel mě zaujala nejvíce. Je tam ukázáno, jak moc má ředitel školy práce, a že tím hlavním by mělo být zlepšování kvality výuky. V kapitole je zmíněno, že v našem školství je řídící učitel současně i ředitel, tedy jeho povinnosti se ještě znásobují. Ze své zkušenosti ze střední školy bych ale ředitele řídícím učitelem rozhodně nenazvala. Ředitel byl pro mě pouze taková abstraktní postava, která řeší věci ohledně administrativy a právních záležitostí a s mojí výukou se pojí jedině v té době, kdy podepisuje závěrečné vysvědčení. Nikdy jsem nezažila, že by třeba navštívil hodinu, aby měl přehled, jak vyučování opravdu probíhá. Ve škole funguje pravidelně setkání žáků s ředitelem, kam chodil jeden vybraný spolužák, a to byl náš jediný, jak je v kapitole zmiňovaný, tok informací. I když jsme přes spolužáka nějaké přání ohledně třeba opravy pozemku školy posílali, většinou se nám žádná zpětná vazba nedostala. Na naší škole byl ředitel hlavně ředitel a roli řídícího učitele, která by mu mohla odlehčit v jeho povinnostech, tak nikdo nezastával.
В ответ на Первое сообщение

Re: Studie Topit a svítit dávno nestačí - postřehy z četby

от Denisa Hrabětová -
Při čtení textu mi došlo, že jsem nikdy na základní škole, ani na střední nic z toho nezpozorovala. Takže to pro mě byla jedna velká neznámá. Text se zaměřuje na důležitost, spolupráce mezi veřejnými subjekty a školou. Nefunkční nastavení by mohlo zahrnovat nedostatek financí nebo mizernou komunikaci mezi školami a obcemi. Jakým konkrétním způsobem by obce se školami mohly spolupracovat na snížení nerovností?
В ответ на Первое сообщение

Re: Studie Topit a svítit dávno nestačí - postřehy z četby

от Tomáš Baroň -
První úkol zřizovatele je výborná infrastruktura

V této kapitole musím naprosto souhlasit s důležitostí investovat do zázemí a lidí. Kvalita a vzhled zázemí byly pro mě velmi důležitými aspekty při výběru školy. Na mém gymnáziu ve Zlíně (Lesní čtvrť) jsme měli k dispozici spoustu moderních učeben opatřených interaktivními tabulemi, laboratorní učebny, výtvarné a hudební učebny, místnost pro hraní stolního tenisu nebo i zastřešenou venkovní učebnu. Už samotný příchod ke škole a moderní vzhled hlavní budovy člověka zaujme. Do takové školy, která má moderní učebny, sportoviště atd. se studentům hned chodí raději. Tyto investice jsou určitě hůře realizovatelné na menších školách nebo na školách v menších obcích, protože zřizovatel nemůže nabídnout potřebné peníze nebo čas. Na naší škole byly ale některé investice a např. opravy realizované ze školního fondu, kam bylo rodiči přispíváno. Příspěvek byl samozřejmě dobrovolný a rodiči mohli poskytnout libovolnou částku. Myslím si, že je to dobrá alternativa pro nalezení chybějících peněz pro určité školní záležitosti.

Co se týče investování do lidí, je rozhodně důležité dostatečně ohodnotit nepedagogické pracovníky a umožnit jim se dále vzdělávat, pořádat pro ně webináře atd. Určitě se vyplatí najmout i účetního. U nás na škole se zdálo, že integrace nepedagogických pracovníků do kolektivu je dobrá. Kuchařky, učitelé, asistenti, vypadalo to, že mají vztahy velmi přátelské. Samozřejmě těžko říct, jak to vypadalo za zavřenými dveřmi. Každopádně i kvalita jídelny je pro studenty důležitá. Když je stravování a administrativa kvalitní, určitě to řediteli ulehčuje práci, např. tím, že nedostává a nemusí řešit nějaké stížnosti. Na našem gymnáziu normálně působila knihovnice, sekretářka, dokonce i několik dní v týdnu psycholožka. Je podle mě velmi důležité, aby každá škola měla nějakého psychologa nebo alespoň osobu se kterou můžou studenti promluvit, které se můžou důvěrně svěřit s jejich problémy, trápeními. Na mojí zlínské základní škole nikdo takový dlouhou dobu nebyl a změnilo se to až, když se v jedné třídě objevila šikana, která následně vyústila školním vyšetřováním atd. Pokud by u nás už psycholožka (podobná osoba) byla, možná by ta šikana skončila mnohem dříve a předešlo by se některým dalším problémům s jinými žáky. Všichni tito pracovníci by se měli na půdě školy cítit dobře a měla by jim být dána šance se např. zapojit do plánování některých školních aktivit.
В ответ на Первое сообщение

Re: Studie Topit a svítit dávno nestačí - postřehy z četby

от Pavlína Hálová -
Skrze školu pomáhat komunitě

Myslím, že má obec je na tom ještě relativně dobře co se týče složení studentů na místních školách. Rozhodně ale u nás byl problém v přístupu k žákům. Asi za to může i přílišné vytížení učitelů (příliš žáků na málo učitelů, skoro žádní asistenti atd.), ale jediní, kterým se na škole skutečně dařilo byli děti ze zajištěných rodin. Učitelé se celkově více zajímali o žáky s dobrým prospěchem a ani v případě nedostatku pomůcek ze strany nezajištěných žáků nebyla škola moc nápomocná. Taktéž "lehčí" šikana (ta, u které neprobíhalo fyzické násilí) byla spíše přehlížena vedením školy. U tohoto problému by mě zajímalo, jak by to bylo nejlépe/nejefektivněji možné řešit, protože si myslím, že toto vyčleňování z kolektivu opravdu silně prohlubuje sociální nerovnosti a šikanovaní žáci si následky nesou možná i celý život.
В ответ на Первое сообщение

Re: Studie Topit a svítit dávno nestačí - postřehy z četby

от Matěj Konvička -
Ve škole musí být řídící učitel
Během čtení této kapitoly se mi ihned vybavila situace na mé základní škole. Nemohu říct, že místní ředitel, který je ve funkci dodnes, by byl vyloženě špatný. Je ale pravda, že zde byl spíše jako onen manažer a po té učitelské stránce moc nefungoval a dal se zastihnout leda náhodou na chodbě, nebo ho člověk musel cíleně vyhledat. Co jsem se dozvěděl od učitelů, kteří zde dnes učí, tak se zde rozjel problém, že když si přijde stěžovat rodič za ředitelem školy, tak ředitel nestojí na straně učitelů, což si myslím, že by měl. Napadá mě tedy, zda není lepší, když se ředitelem stane někdo s učitelského sboru, kdo má s místními poměry zkušenosti, než sem dosadit někoho z venku?
В ответ на Первое сообщение

Re: Studie Topit a svítit dávno nestačí - postřehy z četby

от Daniel Mujdžić -
Po přečtení textu, jsem usoudil, že naše gymnázium se vymyká absolutně pravidlům systému. Nic ze zmíněného jsem nikdy nezažil nebo nepociťoval. Neodpovídá vztahu nějakého veřejného subjektu/činkgele a školy.
Ředitel měl 2 práce, on a jeho účetní byli obviněni z korupce, nebyl schopný zajistit potřebné finance na chod školy - např. nebyl toaletní papír a v zimě se moc netopilo. Dle mého se nesnažil budovat vztahy mezi žáky a učitelským sborem. Nekonaly se žádné výlety ani školní akce. (Jednou ročně akademie a halloween, kde učitelé nezasahovali) Takže nulový leadership. Neviděl jsem v něm tu funkci toho "tahouna" a rozhodně ne vzor. Nejspíš zastupoval nějakou administrativní roli, ale s malým úsilím. Třeba se mýlím a byl to velký hráč s obrovským vlivem. Řekl bych, že se snažil být ten řídící ředitel. Bral to jako firmu, ale Steve Jobs to z něj nebyl.

Abych nebyl pouze kritický, najdu i pozitiva. Snažil se děti motivovat ke sportu a pohybu. Studenti mohli reprezentovat školu právě ve zmíněném sportu a v posledním ročníku byl místo tělocviku lední hokej.
В ответ на Первое сообщение

Re: Studie Topit a svítit dávno nestačí - postřehy z četby

от Daniel Drábik -
Moje otázka se váže k investicím i otevřenosti a důvěře mezi školami a zřizovatelem. V naší městské části jsou tři základní školy a stalo se nám, že starostou se stal bývalý ředitel jedné z nich, té mojí. Jednání o tom, která škola dostane peníze na svůj plán pak nebyla dlouhé roky spravedlivá, jelikož pokud v "jeho škole" šlo vše podle jeho představ, většinu financí dostávala ona, a naopak pokud ho ředitel, který ho nahradil (ještě dlouho předtím než se stal starostou), něčím naštval, tak mohl počítat s naschvály a krácením rozpočtu, když se to nejméně hodilo. Zbylé ZŠ tak dostávaly prostředky podle toho, jaký vztah byl zrovna mezi starostou a jeho bývalou ZŠ (ředitelem). Tento problém podle mě nemusí být ojedinělý a tak se chci zeptat, zda je to nějak ošetřeno, respektive zda se to dá řešit například s ČŠI, a zda jsou stanovena nějaká pravidla férové soutěže, které by měl zřizovatel respektovat.
В ответ на Первое сообщение

Re: Studie Topit a svítit dávno nestačí - postřehy z četby

от Kristýna Anna Korcová -
V kapitole o důležitosti infrastruktury mě především zaujalo soustředění na podporu nepedagogických zaměstnanců (zejména kuchyňských pracovníků). Většina lidí se asi na důležitosti dobrého vybavení školy shodne. Ale pod kvalitním a příjemným kolektivem si většina lidí asi spíš představí otevřenou komunikaci mezi učiteli a žáky, potažmo řediteli. Zmínka o kuchařkách, které se natolik ztotožní se školou, že si vyrobí společná trička mě dost překvapila. Na mé střední škole se sice někteří nepedagogičtí pracovníci do kolektivu zaměstnanců viditelně zapojili, ale šlo spíše o administrativní a ekonomické pracovníky, ne o kuchařky a uklízečky. Přestože jsem vždy atmosféru naší školy vnímala jako velmi pozitivní a kolegiální, je zde určitě prostor pro zlepšení. Toto je asi pevně v rukou a na úvaze ředitele - jak by zřizovatel mohl kolektiv na škole zásadně ovlivnit?
В ответ на Первое сообщение

Re: Studie Topit a svítit dávno nestačí - postřehy z četby

от Jan Drastil -

Zaujala mě především část o pedagogickém leadershipu. Autoři sami v prologu zmiňují jistou specifičnost oboru, nutnost dodržování politické stability a kontinuity a těžkopádnost nejen jednotlivých změn, ale i iniciování pouhých diskusí o daných změnách. Status quo, které platí nyní, kdy se ředitelé především malých škol musí silně angažovat v ekonomicko-provozně-správní agendě a nemohou tak dobře plnit roli řídícího učitele, který by se hlubším způsobem staral o wellbeing nejen svých učitelů, ale i jednotlivých žáků, má nějaký praktický důvod. Doporučení, která jsou v rámci studie předkládána, já osobně velmi kvituji, obzvlášť potom 1. a 5. (snížení administrativní zátěže a duplicity úkonů + právní pomoc), ptám se však, zda zřizovatelé netrpí obdobnými překážkami, které takovéto pomoci bránili doposud. Tedy ve zkratce, je vůbec reálné, aby byla takováto pomoc zajištěna? Já osobně si to dokážu jen velmi těžko představit a vzhledem k mým zkušenostem s veřejným sektorem obecně jsem bohužel velmi skeptický. 

В ответ на Первое сообщение

Re: Studie Topit a svítit dávno nestačí - postřehy z četby

от Štěpán Socha -
Odpovědný zřizovatel by měl mít jasnou představu o tom, jaká je role školy v životě obce a jak by se měla dále rozvíjet. Tato představa by měla být vytvořena společně s komunitou obce a stabilizována v podobě dlouhodobé strategie, která by měla být veřejně dostupná pro všechny zainteresované. Tvorba strategie by měla být participativní a měla by zahrnovat nejen zřizovatele, ale i další aktéry vzdělávacího systému, jako jsou ředitelé.
V Královehradeckém kraji je náměstek hejtmana Mgr. Arnošt Štěpánek, z osobní zkušenosti bych řekl, že zde sdílená strategie funguje na výbornou, náměstek školu navštěvuje a pod jeho vládou škola vzkvétala. O nefunkčních systémech asi znám jen z doslechu a ne podrobně.
В ответ на Первое сообщение

Re: Studie Topit a svítit dávno nestačí - postřehy z četby

от Jan Krupa -
Vybral jsem si část textu, který nese název, "Základem dobrých vztahů je otevřenost a důvěra". Z textu vyplývá důležitost otevřené a důvěryhodné komunikace mezi řediteli škol a zřizovateli. V obcích, kde tato spolupráce funguje, jsou nastaveny jasné kanály komunikace
a je kladen důraz na rychlou reakci v období krizí, jako je například v nedávné době pandemie COVIDu-19. Osobně si nepamatuji, že by SŠ (gymnázium), které jsem navštěvoval mělo problémy v tomto směru, ale obávám se, že tento problém je stále aktuální.
Podle mně základem fungující spolupráce je pravidelné setkávání a porady mezi "školou" a zřizovateli. Dále třeba podpora školních projektů, které mohou zkvalitnit vzdělávání. Na druhé straně úskalím může být nedostatečná podpora, komunikace či transparentnost. Otázky: Jakým způsobem se dají řešit vzniklé konflikty mezi zřizovatelem a školami? Jaká je role zřizovatele při podpoře profesního rozvoje pedagogického personálu ve školách?
В ответ на Первое сообщение

Re: Studie Topit a svítit dávno nestačí - postřehy z četby

от Klára Poláčková -

Zaměřila jsem se na kapitolu První úkol zřizovatele je výborná infrastruktura. Bydlím na malé vesnici, kde žádnou školu nemáme, proto jsem se zamyslela nad svou základní školou, která se nachází na Kladně. Když nad tím tak přemýšlím, infrastruktura mé základní školy byla opravdu výborná. Průběžně se rekonstruovaly prostory školy, ale i její fasáda. Ve třídách byly nové lavice a židle a ve většině tříd byly interaktivní tabule. Na chodbách byly gauče a pingpongové stoly. Moje základní škola měla dvě velké moderní tělocvičny, plavecký bazén, velké fotbalové hřiště, menší fotbalové hřiště s umělou trávou a dokonce i basketbalové hřiště. Když jdu po těch několika letech okolo, vidím, že budova vypadá vždy jinak a neustále se modernizuje. V tomto ohledu opravdu nemám co vytknout. Před těmi několika lety jsem cvičila aerobik a mé tréninky probíhaly v tělocvičné jiné kladenské základní školy. I když od sebe školy byly zhruba jen kilometr daleko, u této bylo už na první pohled vidět, že do ní tolik investováno není. Prostory staré a nemoderní, staré vybavení, a venkovní atletický ovál byl téměř neudržovaný. Nevím, co přesně tady bylo za problém, ale myslím, že je to velká škoda. Co se týče investice do lidí, myslím si, že to na mé základní škole bylo také na velmi dobré úrovni. Sice jsem do toho nikdy přímo neviděla a nemohu si tím být jistá, ale pedagogičtí i nepedagogičtí zaměstnanci byli vždy moc milí a bylo vidět, že je práce baví.

В ответ на Первое сообщение

Re: Studie Topit a svítit dávno nestačí - postřehy z četby

от Tadeáš Slíva -

Naše obec je poměrně malá, má okolo 1500 obyvatel, a zřizuje ZŠ a MŠ. Ukazuje se zde právě důraz obce na dobré, a hlavně dlouhodobé, vztahy s řediteli - od revoluce se totiž v ZŠ vystřídali pouze 3. Nejzajímavější byla ta první z nich. Nepocházela z prostředí místní ZŠ, ale konkurz vyhrála, následně se rozhodla přivést na školu nové vzdělávací metody - velký důraz na individualitu, žádné domácí úkoly, méňe času stráveného v lavici atd. Ovšem stalo se, že žáci pod jejím vedením začali dosahovat v různých srovnaních tak špatných výsledků, až se nakonec vzbouřili rodiče a vyžadovali od tehdejšího starosty odvolání ředitelky. Ten se jí dlouho zastával, naštvání rodičů bylo však velmi silné (ředitelka o rodičích mluvila velmi arogantně a vulgárně), ředitelka byla nakonec odvolána. Další ředitelka byla ukázkovým příkladem dobrého vztahu obce po celou dobu trvání jejího úřadu - 17 let (2002-2019), skončila až vlivem odchodu do důchodu. Třetí, stávající, ředitelka se ale pustila do jistých sporů s obcí - škole kriticky dochází kapacita, ale žáků každým rokem přibývá. Obec sice v posledních 20 letech posvětila vzrůst počtu obyvatel cca o 500 lidí, ale nedbala na rozšíření ZŠ.

В ответ на Первое сообщение

Re: Studie Topit a svítit dávno nestačí - postřehy z četby

от Barbora Šimánková -

Dochází mi, že být ředitelem je mnohem komplexnější než se může zdát, nejde jen o administrativní činnost. Z mé vlastní zkušenosti ze střední školy vím o workshopech pro pedagogický personál, ale vnímám že komunikace od ředitele byla minimální. Rodiče nebyli nikdy aktivně zapojováni. V naši škole fungovalo “studijní oddělení” které vyřizování omluvenky a žádosti, ale ne vždy, takže to cely proces omlouvání absence komplikovalo protože jsme nevěděli jestli zrovna dnes jít s omluvenkou za učitelem nebo na studijní. 

В ответ на Первое сообщение

Re: Studie Topit a svítit dávno nestačí - postřehy z četby

от Lukáš Peteřík -

Ze zkušeností ze své střední školy vnímám, že naše ředitelka se o pedagogický leadership příliš nestarala a celkově byl ve škole cítit tlak od vedení na nejlepší výkony, aby škola vynikala s výsledky mezi ostatními školami. Bohužel toto bylo cítit i od učitelů, kteří často poukazovali na problémy v komunikaci s ředitelkou. 

Na druhou stranu po přečtení vnímám, že ředitelé mají tak velkou administrativní zátěž, která je velkým ztížením pro jakýkoli pedagogický leadership.

В ответ на Первое сообщение

Re: Studie Topit a svítit dávno nestačí - postřehy z četby

от Jakub Šťastník -

Naše obec je zřizovatelem základní školy do 5. třídy a mateřské školy. Jsme malá obec, takže o poměrech na obou se všeobecně ví. Obec dlouhodobě investuje do budovy a okolí obou zmíněných institucí, nicméně ve smyslu, který byl zmíněn v publikaci. Tedy pouze o vnější část budov a o to, aby bylo dostatek hřišť. Abych nekřivdil ZŠ, i třídy jsou vybavené velmi kvalitně. Dlouhodobě se ale do lidí příliš neinvestuje. Problém bych právě naopak hledal v dlouho trvajícím působení jak starosty obce, tak ředitelky ZŠ, které v dokumentu bylo považováno za pozitivní. Problémem je, že ředitelka ZŠ v ní začala už za totality a komunistický duch v obci stále vane, čemuž odpovídá i volba starosty. Jinými slovy, od totality jsme se sice posunuli zázemím, nikoli ale kvalitními pedagogy. Dokud se nepromění obyvatelstvo obce, jinak to nejspíš ani nebude.

В ответ на Первое сообщение

Re: Studie Topit a svítit dávno nestačí - postřehy z četby

от Tereza Nechvátalová -
Nikdy mi nedošlo, jak kompetitivní může být ucházení se o školy ve větších městech. Pocházím z menšího města, kdy by se okrsek školy počítal jako celé město. Nezažila jsem tu nejistotu, že bych neměla možnost se dostat na školu mého výběru kvůli nadměrnému množství uchazečů. I u nás jde ovšem poznat, že nerovnosti se replikují mezi generacemi. Rodiče s vyšším vzděláním nenechají své dítě jít na střední školu bez maturity. Není ale pravdou, že lidí se zaměřením na středních školách bez maturity ubývá a dnes je málo například elektrikářů? Nebylo by logičtější destigmatizovat přesvedčení, že bez maturity a vysoké školy nebudete mít peníze? Podle mého názoru jsou odborné SŠ s výučným listem nechtěné školy právě kvůli tomuto názoru.
В ответ на Первое сообщение

Re: Studie Topit a svítit dávno nestačí - postřehy z četby

от Martin Petrtýl -
Vybral jsem si kapitolu pedagogický leadership - u této kapitoly mě překvapilo jak moc málo toho vím o své obci a vlastně i o mém kraji - Praze a budování škol, Prahu jsem bral vždycky tak že je zde dostatek škol a rozsáhlá možnost kde studovat - velký počet gymnázií, právě s gymnáziem mám zkušenost se kterou bych se rád podělil ohledně pedagogického leadera. Vždy mi bylo známo to, že má ředitel školy administrativní funkci, spoustu papírování atd., ale rozhodně mi nebyly známy funkce, které byly zmíněny v textu, respektivě u nás na gymnáziu tyto funkce rozhodně ředitel nevykonával a proto to pro mě byla zcela novinka.
Důkežitou otazkou je za kě zdali by měl být ředitel školy obměňován častěji? Celkový názor na nějaké funkční období ředitele školy.
В ответ на Первое сообщение

Re: Studie Topit a svítit dávno nestačí - postřehy z četby

от Anne Thirkettle -

Situace na střední škole, kterou jsem studovala, byla poněkud problematická, zejména v oblasti infrastruktury. Po mé absolvaci školy se ale změnila ředitelka a momentálně nemám žádné informace o tom, jak se věci vyvíjely od té doby. Nicméně z mého osobního zážitku vím, že za mého studia tam byly problémy s nedostatkem investic do infrastruktury a modernizace vybavení. Myslím si ale, že nová ředitelka může přinést nový pohled a změnu do školy, a doufám, že se podaří zlepšit situaci pro studenty a zaměstnance školy. A moje otázka zní: Jakým způsobem může být zapojena širší komunita, včetně rodičů a studentů, do rozhodovacího procesu ohledně infrastrukturních investic do škol? (Byla jsem totiž členkou školního parlamentu a totálně nás nikdo neposlouchal.)