3. Vztahy a struktury

Pojem vztahu je natolik obecný, že je velmi obtížné jej definovat jinak než nominálně (tj. vyjádřením pomocí jiných termínů). Pro příklad uvádíme dva výklady z českých jazykových slovníků, jež uvádějí i konkrétní příklady užití slova "vztah" v jazyce:

Slovník spisovné češtiny
vzájemná spojitost, souvislost mezi jevy, poměr
příbuzenský, přátelský, vlastnický vztah; vztah mezi učitelem a žáky; mezilidské vztahy; obchodní, mezinárodní vztahy; ekon. výrobní vztahy
relace
mít (dobrý) vztah k lidem, k práci

Slovník spisovného jazyka českého
(~; ke komu, čemu; mezi kým, čím) okolnost, že někdo, něco je v nějaké souvislosti, spojitosti s někým, něčím jiným; poměr
rodinný, příbuzenský, přátelský, milostný v.; mít dobrý v. k lidem; živý v. k národní minulosti; kladný v. k životu, k práci; v. mezi rodiči a dětmi; v. mezi příčinou a následkem souvislost, spojitost, relace; vzájemné vztahy podniků; vztahy majetkové, hospodářské, obchodní; zahraniční, mezinárodní vztahy; ekon. výrobní vztahy společenské v procesu výroby; zúčtovací vztahy vyjadřující pohledávky a dluhy mezi jednotlivými složkami národního hospodářství; jaz. větný, syntaktický v.

Pojem struktura je na rozdíl od vztahu poměrně snadno definovatelný - jedná se o množinu prvků a jejich vzájemných vztahů. Pro pojmenování rozmanitých celků, jež mohou vzniknout kombinací těchto dvou základních entit, se tradičně používají metaforická označení, například