1. Úvod

„Kategorie jsou třídy ekvivalence, množiny nebo skupiny věcí či abstraktních entit, se kterými zacházíme stejně. To neznamená, že všechny instance kategorie jsou identické, pouze že z určitého hlediska nebo z nějakého důvodu s nimi zacházíme jako s ekvivalentními na základě toho, co mají společného.“[1]

Kategorie jsou natolik obecným fenoménem, že jsou předmětem zkoumání filozofie jak v oblasti bytí, tj. ontologie (teorie kategorií je speciálním odvětvím ontologie), tak v oblasti vědomí, tj. teorie poznání (viz např. přehled kategoriálních systémů ve Stanfordské encyklopedii filozofie).

Klíčový význam kategorizace v procesu poznání bývá označován jako kognitivní ekonomie. Podle Eleanor Roschové je úlohou kategoriálního systému poskytnout maximum informace s minimálním kognitivním úsilím.[2] Při poznávání nových věcí se do paměti ukládají a organizují vyabstrahované pojmy (tj. myšlenkové kategorie), nikoli každý konkrétní objekt (člen kategorie). Kategorie je považována za kognitivní a lingvistický model umožňující využít existující znalosti v nových situacích a rozpoznat instance nebo události. Jakmile zatřídíme určitý objekt do kategorie,  můžeme pro něj odvodit vlastnosti, jež na samotném objektu nechceme nebo nemůžeme zjistit, ale o kategorii jsou již známé.


[1] GLUSHKO, Robert J., ANNECHINO, Rachelle, HEMERLY, Jess, PERRY, Robyn, WANG, Longhao. Categorization: describing resource classes and types. In: Robert J. Glushko, ed. The discipline of organizing: professional edition [online]. 4th ed. O'Reilly Media, 2016 [cit. 2024-05-10], s. 351. ISBN 978-1-4919-7062-1 (ebook). Dostupné z: https://www.ischools.org/discipline-of-organizing.

[2] ROSCH, Eleanor H. Principles of categorization. In: Eleanor Rosch, Barbara Bloom Lloyd, ed. Cognition and categorization: sponsored by the social science research council. Hillsdale: L. Erlbaum, 1978, s. 28. ISBN 0-470-26377-6.