Sociologie občanské společnosti
Osnova sekce
-
-
Úterý 16:00-17:20
Vyučující: Doc. Tereza Pospíšilová, Dr. Dana Moree, Alena Košák Felcmanová, M.A., Ph.D., Mgr. Magdalena Šťovíčková Jantulová, Doc. Marie Dohnalová, Selma Muhič Dizdarevič, PhD.
kontakt: tereza.pospisilova@fhs.cuni.cz
Forma studia: prezenční
Forma výuka: přednášky a semináře, domácí příprava na semináře, samostudium
-
Anotace: Co tvoří občanskou společnost? Jaký je její význam v současné době a jak se pojí s dobrovolnictvím, občanským aktivismem, neziskovkami, nadacemi, sociálními inovacemi? Cílem předmětu je přinést hlubší poznání aktérů a procesů v občanské společnosti. K tomu dojdeme jednak skrze společnou práci se zkušenostmi a tématy studentek a studentů a jednak skrze prozkoumávání a používání sociologických konceptů: identita, důvěra, sociální kapitál, role, hodnoty a normy, socializace, občanská participace a neobčanská společnost. Předmět je jednou z volitelných součástí souborné zkoušky ze společenských věd.
Metody výuky: Důraz při výuce je kladen na aktivitu v seminářích.
Atestace: Podmínkou úspěšného splnění předmětu je účast na seminářích (alespoň 9x); úspěšné napsání závěrečného testu z povinné literatury (min 60% bodů). Konkrétní zadání, termíny a odevzdávárny jsou dostupné zde v Moodlu.
-
Definice občanské společnosti a základní vymezení pojmů. Mezinárodní výzkumy a srovnání – příklad Indexu občanské společnosti CIVICUS. Občanská a ne-občanská společnost.
Povinná četba:
Skovajsa, M. a kol. 2010. Občanský sektor: Organizovaná občanská společnost v České republice. Praha: Portál, s. 30-40.
-
Pohled na občanskou angažovanost, empowerment a způsoby dosahování společenské změny v mikroperspektivě. Změna jako cesta od útlaku k empowermentu na příkladu divadla utlačovaných.
Povinná četba:
Freire, P. (1992). Pedagogy of the oppressed, New Your: Continuum, Kap. 1.
-
Sociální identita a hodnoty v občanské společnosti.
Povinná četba:
Berger, P. L. 2017. "Sociologická perspektiva - společnost v člověku". Pozvání do sociologie: Humanistická perspektiva. Brno: Barrister & Principal, s. 97-112.
-
Důvěra a občanská společnost, sociální kapitál a OS. Představení pojmů důvěra a sociální kapitál v kontextu občanské participace.
Povinná četba:
Sedláčková, M. 2012. Důvěra a demokracie. Přehled sociologických teorií důvěry od Tocquevilla po transformaci v postkomunistických zemích. Praha: Slon. s. 58 - 68, 69-81, s.138-144, s.147-152
-
Měření důvěry a sociálního kapitálu, situace v České republice. Povinná četba: Sedláčková, M. 2012. Důvěra a demokracie. Přehled sociologických teorií důvěry od Tocquevilla po transformaci v postkomunistických zemích. Praha: Slon. s. 147-152
Doporučená četba: Šafr J., M. Sedláčková 2006. Sociální kapitál. Koncepty, teorie a metody měření. Sociologické studie/Sociological Studies 06:7. Praha: Sociologický ústav AV ČR. Str. 41 – 54. http://cohesion.soc.cas.cz/2006/SafrSedlackova2006_SocKapSS06_7.pdf
Zkuste se trochu změřit – jaké otázky se váží na SK? https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/ceska-spolecnost-vyzkum-tridy-kalkulacka_1909171000_zlo#kalkulacka
-
Proč se lidé věnují dobrovolnictví? Na tuto otázku nebudeme odpovídat z perspektivy motivací, ale z perspektivy identity, rolí, hodnot a norem.
Povinná četba:
Pospíšilová, T. 2010. Dobrovolnictví v kontextu životní dráhy dobrovolníků. Lidé Města 12(1): 109-133.
-
Proč lidé darují organizacím občanské společnosti? Na tuto otázku nebudeme odpovídat z perspektivy motivací, ale z perspektivy identity a členství v sociálních skupinách.
Povinná četba:
Pospíšilová, T. (2017). "Kapitola 2 Transnacionální sítě a počátky Středoevropské univerzity". In Středoevropská univerzita v Praze a česká sociologie. Praha: SLON. S. 39-52.
Pozn.: Kniha pojednává mj. o filantropickém počinu mecenáše George Sorose, který v Praze založil Středoevropskou univerzitu. Zadaný úryvek z Kapitoly 2 se věnuje analýze mezinárodních vazeb a sociálních sítí, které s rozvojem filantropie tohoto mecenáše souvisely.
-
Repertoáry jednání v občanské společnosti: občanská a politická participace. Organizace občanské společnosti vs. neorganizované, přímé aktivity. Význam občanské a politické angažovanosti v demokratické společnosti. Proč jsou někteří jedinci občansky a politicky aktivní než jiní?
Povinná četba:
Honová, P. A., Numerato, D., & Kondrátová, L. (2019). Zkušenost, expertiza a participace uživatelů: případ české reformy psychiatrické péče. Sociologický časopis, 55(5), 615-640. https://sreview.soc.cas.cz/pdfs/csr/2019/05/04.pdf
Bromová, A., Kárníková, A., Kocurek, J, Patočka, J., Navarová, T., Volfová, M. (2021): Klimavize: šest oblastí, kterým se musíme věnovat při řešení klimatické krize. Klimavize, str. 29-36. Dostupné na: https://re-set.cz/download/Publikace/Klimavize.pdf
-
Co je "online občan" a jaké příležitosti a problémy on-line participace před nás klade – jako pro aktéry občanské společnosti i jako pro výzkumníky.
Témata a otázky k četbě...čeho si při četbě všímat, na jaké otázky hledat odpovědi:
Sociální média jako platforma pro polickou participaci...s.68-69
- Co jsou sociální média?
- Jaké mají funkce sociální média a jak je možné je použít pro politickou a občanskou participaci?
Základní body debaty o participaci v sociálních médiích...s.70-72
- Jaké užití sociálních médií je možné označit za participaci?...rozdíl mezi interakcí a plnou participaci
- Témata debaty o politické a občanské participaci s využitím sociálních médií:
- Otázka přístupu ke komunikačním kanálům...je online participace exkluzivní či inkluzivní?
- Přispívá online participace k integraci názorových proudů a politické komunikace obecně?
- Mobilizuje online participace k dalším formám účasti na veřejném životě?
Kdo jsou „online občané“? Inkluzivita online participace...s.74-77
- Vede online participace k osvobození participace, emancipaci? Nebo online participace zvýrazňuje společenské nerovnosti?
- Které sturkturální a sociodemografické faktory ovlivňují aktivity aktérů a preferované formy participace v online prostředí?
Mobilizace nebo normalizace? Vliv sociálních médií na další formy participace...s.79-81
- Jsou sociální média alternativou k tradičním médiím a mohou přispět k aktivizaci jiných segmentů populace, zejména mladších lidí a lidí s nižším socioekonomickým statusem?
- mobilizační vs. normativní teze
Povinná četba:
Švelch, J., Vochová, L. 2015. Sociální média jako nová výzva pro výzkum politické participace. Sociologický časopis, Vol.51, No.1, s.65-87. Povinné strany (vždy se začátkem a koncem kapitoly): s.67-72, s.74-77, s.79-81.
-
Občanská společnost nezahrnuje jen pozitivní obsahy a cíle. V prostoru mezi státem, trhem a rodinou existují i hnutí a sdružení xenofobní, netolerantní či protidemokratická, která někdy označujeme jako „neobčanská společnost“.
Povinná četba:
Rakušanová, P., Povaha občanské společnosti v České republice v kontextu střední Evropy. Praha: Edice Sociologické disertace Sociologický ústav AV ČR, v.v.i., 2007, s. 50-55
Müller, K. B. Nevládní neziskové organizace – hrozba či požehnání. Politologická revue. 2007, vol. XIII, no. 2, s. 155–168.
Doplňující četba:
Kopecký, P., Mudde, C. (ed.) 2003. Uncivil Society. London: Routledge.
-
Co je sociální inovace a proč je důležitá pro občanskou společnost?
Povinná četba:
Hastrmanová, Š. (ed.). 2015. Sociální inovace pro zvídavé, odvážné a tvořivé aneb Každý z nás může začít psát lepší příběh. Praha: MPSV. Dostupné na: https://www.esfcr.cz/file/9362/
-
Co tedy vlastně je občanská společnost (shrnutí poznatků z předmětu). Na základě příkladů a praxe z předmětu si občanskou společnost „zmapujeme“ v semináři sami s využitím postupu „mapování“ z mezinárodního akčního výzkumu Index občanské společnosti.
Povinná četba:
Vajdová, T. 2005. Index občanské společnosti: po patnácti letech rozvoje. Brno: CERM, s. 16-26.
-
-