Osnova témat

  • Úvod

  • Co je kulturní dědictví?

    aboriginal

    Úvodní přednášku, která se zabývá vymezením pojmu kulturní dědictví z teoretického a historického hlediska, doprovázejí další texty. Poskytují detailnější informace k vybraným případovým studiím z přednášky a zkoumaným otázkám:

    1. Co je kulturní dědictví? (Doporučuji, abyste si formulovali vlastní odpověď dříve, než se pustíte do studia. Na závěr se můžete zeptat sami sebe, nakolik se Vaše definice proměnila.)
    2. Proč považujeme autenticitu kulturního dědictví (a památek zvláště) za tak důležitou?
    3. Který typ hodnot je obvykle připisován národnímu dědictví?

    Na závěr lekce je otevřeno diskusní fórum, kde můžete sdílet své otázky i názory.

  • Komu patří kulturní dědictví ?

    Odaliska

    Zdroj: https://www.wikiart.org/en/henri-matisse/seated-odalisque-1928

    Lekce Komu patří kulturní dědictví? se zabývá problematikou proměny vlastnictví kulturního dědictví od středověku do dneška. Prezentace a další studijní materiál:

    1. Shrnují základní právní terminologii a historické mezníky, které měly dopad na změnu vlastnických práv.

    2. Ilustrují na příkladech z českého prostředí i ze světa, jak se porušování vlastnických práv v minulosti promítá do dnešní péče, ochrany a správy kulturního dědictví různého typu.

    3. Nabízejí příklady, jak je problematika "uloupeného" dědictví reflektována v běžných médiích, odborných komunitách i na úrovni nově zřizovaných institucí, které se otázkou zákonných nároků na navracení majetku mohou zabývat.

  • Kam až (naše) paměť sahá?

    toufar-palach-legerova

    Zdroj: CC, autor instalace: O. Dušek (2014)

    Lekce Kam až (naše) paměť sahá? se zabývá problematikou paměti, její teoretické reflexe i praktického "uchovávání" prostřednictvím paměťových institucí. Prezentace a další studijní materiál:

    1. Shrnují základní pojmy a odkazy na výchozí literaturu v oblasti paměťových studií.

    2. Ilustrují na příkladech z českého prostředí i ze světa, jak se postmoderní výzvy, reflektované mimo jiné rozvojem paměťových studií, odrážejí nejen v praxi paměťových institucí (muzeí, galerií, archivů), ale také mimo ně (např. školy, nová média).

    3. Obsahují výzvu k hlubšímu seznámení s tématem prostřednictvím recenze článku z časopisu History and Memory.

  • Právní ochrana kulturního a přírodního dědictví

    moravsky bal
    Zdroj: Zonerama, Moravský ples, Praha 2018

    Uznání a ochranu kulturního dědictví lze vystopovat tisíce let zpátky. První právní dokumenty tohoto typu vznikly zhruba před 2500 lety (klínopisné tabulky). V průběhu historie se ochrana kulturního dědictví stává stále komplexnější a sdílenou po celém světě. Prostřednictvím mezinárodní spolupráce, která je po 2. světové válce koordinována zejména UNESCO, dochází např. k definování kulturního a přírodního dědictví výjimečné světové hodnoty, nebo přijímání mezinárodních standardů a úmluv, které se řeší otázky přírodních katastrof, válečných kořistí či ilegálního obchodu, jakož i budování odborných kapacit, nebo ochranu nehmotného kulturního dědictví. Ve třetím tisíciletí se na poli ochrany životního prostředí a kulturního dědictví prosazuje jako zásadní zapojení místních komunit.

    Doporučené právní dokumenty ke studiu:

    • Council of Europe, Framework Convention on the Value of Cultural Heritage for Society [online] Dostupné z: http://www.coe.int/faroconvention
    • Ministerstvo kultury ČR, UNESCO – texty úmluv, dostupné z https://www.mkcr.cz/unesco-50.html
    • Národní památkový ústav, Mezinárodní dokumenty o ochraně kulturního dědictví, Praha 2007. - aktuálně dostupné prostřednictví Národní digitální knihovny - Portálu elektronických zdrojů: https://ezdroje.cuni.cz/prehled/zdroj.php?lang=cs&id=908
    • Národní ústav lidové kultury, Úmluva o zachování nehmotného kulturního dědictví [online] Dostupné z: http://www.nulk.cz/wp-content/uploads/2017/03/umluva.pdf
    • Pečujeme o Zemi – strategie trvale udržitelného života, Zprav. MŽP, č. 2, 1992, s. 2–10.
    • Světová komise pro životní prostředí a rozvoj, Naše společná budoucnost, 1987.
    • Zákon č. 114/ 1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny
    • Zákon č. 122/ 2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy
    • Zákon č. 181/ 2007 Sb., o Ústavu pro studium totalitních režimů a o Archivu bezpečnostních složek
    • Zákon č. 190/ 2009 Sb., o archivnictví a spisové službě
    • Zákon č. 20/ 1987 Sb., o státní památkové péči
  • Industriální dědictví

    DSC_0157.JPG

    Lekce věnovaná industriálnímu dědictví obsahuje powerpointovou přednášku, která odpovídá na základní otázky spojované s tímto tématem Co je industriální dědictví? Kdo za ně odpovídá? Jaké jsou hodnoty industriálního dědictví a podle jakých kriterií  můžeme tyto hodnoty nahlížet? Druhá část přednášky je věnovaná přístupům k industriální do současnosti, a to jak v minulosti, tak také v současné době.

    Přednášku doplňuje film věnovaný největšímu přečinu státu vůči industriálnímu dědictví, odstřelu nádraží Těšnov, k němuž došlo v 80. letech 20. století, a rozhovor se znalcem průmyslových památek, Benjaminem Fragnerem.

  • Digitální dědictví

    digi-art

    (Zdroj: https://www.liaworks.com/theprojects/i-said-if/)

    Využití digitálních technologií v sektoru kulturního dědictví vyvolává otázky, které se týkají umění, technologií i institucí „uchovávajících paměť“. Prezentace odpovídá na otázky:

    •Jak lze nebo by mělo být kulturní dědictví spravováno, reprezentováno, interpretováno a šířeno novými médii?
    •Jaký dopad mají digitální média na povahu kulturního dědictví, které zprostředkovávají?