Osnova sekce

  • Úvod

    Sbalit vše Rozbalit vše
    • REFERÁTY Fórum
      Studenti musí
      Označit jako hotovo
      Kritéria referátu

      Vybrat kontroverzní téma, které se týká např. otázek:

      • Zne)užití kulturního dědictví (Národní identita vs politická propaganda)
      • Co je to umění? (Svoboda tvorby vs provokace)
      • (Ne)vystavit? (Liberální vs konzervativní hodnoty)
      • Vlastnictví? ((Vý)prodej vs udržitelnost)

      Ideálně přiravit ve dvojici formou Powerpointové prezentace, která obsáhne:

      • informace o historii místa/objektu/artefaktu
      • rešerše z tisku a dalších médií obsahují přehled různých názorů na danou otázku
      • vyjádření vlastního stanoviska

      Termíny prezentací: prosinec 2023.

      Inspirace:

      O'Connorová, A.-M., Dáma ve zlatém, Praha: Metafora 2012.

  • Co je kulturní dědictví?

    aboriginal

    Úvodní přednášku, která se zabývá vymezením pojmu kulturní dědictví z teoretického a historického hlediska, doprovázejí další texty. Poskytují detailnější informace k vybraným případovým studiím z přednášky a zkoumaným otázkám:

    1. Co je kulturní dědictví? (Doporučuji, abyste si formulovali vlastní odpověď dříve, než se pustíte do studia. Na závěr se můžete zeptat sami sebe, nakolik se Vaše definice proměnila.)
    2. Proč považujeme autenticitu kulturního dědictví (a památek zvláště) za tak důležitou?
    3. Který typ hodnot je obvykle připisován národnímu dědictví?

    Na závěr lekce je otevřeno diskusní fórum, kde můžete sdílet své otázky i názory.

    • Co je kulturní dědictví? (prezentace) Soubor
      Studenti musí
      Označit jako hotovo

      Prezentace k přednášce, ve které se vymezují základní pojmy a okruhy tázání:

      • Definice pojmu kulturní dědictví
      • Dějiny pojmu "kulturní dědictví" ve zkratce
      • Otázka autenticity
      • Otázka kulturních hodnot
      • Tzv. sporné kulturní dědictví (inspirace pro referáty)
    • Dějiny a příběhy: Clifford's Tower, York (UK) URL
      Studenti musí
      Označit jako hotovo

      Ikonická stavba v Yorku: příklad památky, jejíž záchranu si vynutila veřejnost - již v 16. století. Zajímavý je rovněž způsob prezentace historie památky na stránkách English Heritage, které místo spravuje.

    • Otázka autenticity: Théseova loď URL
      Studenti musí
      Označit jako hotovo

      Zdeněk Kratochvíl, Théseova loď [online, 19.9.2019] Dostupné z: https://www.osel.cz/10760-theseova-lod.html

      Představení filosofického paradoxu identity/autenticity v historickém i filosofickém kontextu od našeho předního znalce antické filosofie. V textu je uveden také mnohem zdařilejší překlad Plútarchova citátu než uvádím v prezentaci:

      „Třicetiveslici, na které se Théseus s mladými lidmi plavil a na níž se i šťastně vrátil, uchovávali Athéňané až do doby Démétria Falérského. Prkna, která shnila, vyjímali a vkládali na jejich místo jiná, pevná a spojovali je tak, že loď slouží dokonce i filosofům jako důkaz pro i proti. Jedni totiž tvrdí, že je to stále táž loď, kdežto druzí, že to již není táž loď.“

      Dále viz také: https://en.wikipedia.org/wiki/Ship_of_Theseus.

    • Bamijánští buddhové (v angličtině) URL
      Studenti musí
      Označit jako hotovo

      The Giant Buddhas: A film by Christian Frei [online, 2005] Dostupné z: http://www.giant-buddhas.com/en/synopsis/

      Webové stránky, které vznikly u příležitosti dokumentárního filmu o zániku bamijánských buddhů, respektive o názorech na jejich "záchranu".  V sekci "The Inquiry" jsou k dispozici úvahy o čínských replikách v tématickém parku v Leshanu, švýcarské virtuální rekonstrukci i debabě o autenticitě v UNESCO.

    • ICOMOS: Dokument o autenticitě (Nara, 1994) URL
      Studenti musí
      Označit jako hotovo

      Stručné shrnutí obsahu, v příloze původní anglické znění.

      Zrcadlový překlad vyšel in Mezinárodní dokumenty o ochraně kulturního dědictví, Praha 2007, s. 182-187.

    • Autenticita vs konstruovaná zkušenost (v angličtině) URL
      Studenti musí
      Označit jako hotovo

      Christian Engler, Authenticity vs Staged Experiences [online, 2005] Dostupné z: https://www.themedattraction.com/authenticity-vs-staged-experiences-christian-engler/

      Rozšiřující četba. Autor se ve své práci zamýšlí nad otázkou "autentických" a "uměle vytvářených" zážitků nabízených v oblasti turistického ruchu. V českém kontextu bychom mohli přemýšlet např. autenticitě instalovaných expozic na památkových objektech.

    • Dynamický model tvorby kulturních hodnot (J. Holden) Soubor
      Studenti musí
      Označit jako hotovo

      John Holden, Capturing Cultural Value: How culture has become a tool of government policy, London 2004. Dostupné z: https://www.demos.co.uk/files/Culturalvalueweb.pdf

      Britský politolog John Holden upozorňuje, že v demokratických společnostech 21. století nelze spoléhat na to, že jsou různé hodnoty kulturnímu dědictví nějak automaticky připisovány, nebo že je odborníci dokážou objektivně určit, ať už podle jakéhokoli schématu (viz Riegel, Mason apod.). Spíše jsou podle něj stále znovu vyjednávány mezi zájmovými skupinami (veřejnost, odborníci, politici a zákonodárci). Nelze se proto spoléhat ani na tradiční autoritu stávajících kulturních institucí . Podle něj jsou kulturní hodnoty „vytvářeny na základě vztahů, které kulturní instituce udržují s veřejností. Neboť veřejnosti jsou, jakožto dotované z veřejných prostředků, odpovědné.“ (Podle J. Holden 2006, 18)

  • Komu patří kulturní dědictví ?

    Odaliska

    Zdroj: https://www.wikiart.org/en/henri-matisse/seated-odalisque-1928

    Lekce Komu patří kulturní dědictví? se zabývá problematikou proměny vlastnictví kulturního dědictví od středověku do dneška. Prezentace a další studijní materiál:

    1. Shrnují základní právní terminologii a historické mezníky, které měly dopad na změnu vlastnických práv.

    2. Ilustrují na příkladech z českého prostředí i ze světa, jak se porušování vlastnických práv v minulosti promítá do dnešní péče, ochrany a správy kulturního dědictví různého typu.

    3. Nabízejí příklady, jak je problematika "uloupeného" dědictví reflektována v běžných médiích, odborných komunitách i na úrovni nově zřizovaných institucí, které se otázkou zákonných nároků na navracení majetku mohou zabývat.

    • Změny (ve) vlastnictví kulturního dědictví Soubor
      Studenti musí
      Označit jako hotovo

      Prezentace Změny (ve) vlastnictví kulturního dědictví: Od středověku po dnešek shrnuje základní právní terminologii a etapy ve vývoji vlastnického práva na území českých zemí.

    • Porušování vlastnických práv a žádosti o navracení kulturního dědictví Soubor
      Studenti musí
      Označit jako hotovo
      Prezentace Změny (ve) vlastnictví kulturního dědictví: Porušování vlastnických práv a žádosti o navracení "uloupeného" dědictví shnuje základní právní terminologii a případové studie z českého i zahraničního prostředí, které doprovázejí teoretickou reflexi o porušování vlastnických práv v minulosti i praktické žádosti o navrácení „uloupeného“ dědictví.
    • Omezení vlastnického práva k pozemku z důvodu veřejného zájmu Soubor
      Studenti musí
      Označit jako hotovo

      Vladimír Hromek, Omezení vlastnického práva k pozemku z důvodu veřejného zájmu, diplomová práce, Brno: Právnická fakulta, 2005/2006.

      Velmi zdařilá diplomová práce, která přináší nejen přehled základní právní terminologie (kap. 3), ale také stručný historický přehled vývoj omezování vlastnického práva k pozemku  (kap. 2). Hlavní část práce se pak zabývá různými právními předpisy, na jejichž základě mohou být v současnosti v ČR omezena dotčená vlastnická práva (viz zejm. kap. 8 - ochrana přírody a krajiny, a kap. 13 - kulturní památky a archeologické nálezy).

    • Vraťte, co jste ukradli (Respekt, 2009) URL
      Studenti musí
      Označit jako hotovo

      Formánek, J., Třešňák, P. Vraťte, co jste ukradli, Respekt, 2009.

    • Válka o starožitnosti (diskuse, v angličtině) URL
      Studenti musí
      Označit jako hotovo
      Záznam o diskusi Antiquities Wars: A Conversation About Loot and Legitimacy, online, 2008. Dostupné z: https://lootingmatters.blogspot.com/2008/11/antiquities-wars-conversation.html vedené v listopadu 2008 na New York Institute for the Humanities (Univerzita New York).
      Záznam je publikován na blogu prof. Davida Gilla "Looting Matters", který se zabývá etickými otázkami souvisejícími se sbírkami starožitností a archeologickými výzkumy.
    • Centrum pro dokumentaci majetkových převodů kulturních statků obětí 2. světové války URL
      Studenti musí
      Označit jako hotovo

      Centrum pro dokumentaci majetkových převodů kulturních statků obětí II. světové války je obecně prospěšnou organizací, která se zaměřuje na výzkum problematiky kulturních statků zcizených či zkonfiskovaných obětem druhé světové války, na jejich identifikaci a dokumentaci a na otázky navracení těchto předmětů původním vlastníkům či jejich přímým potomkům. Pracovníci Centra provádějí postupný výzkum v jednotlivých organizacích, na které se vztahuje zákon č. 212/2000 Sb., o zmírnění některých majetkových křivd způsobených holocaustem.

  • Kam až (naše) paměť sahá?

    toufar-palach-legerova

    Zdroj: CC, autor instalace: O. Dušek (2014)

    Lekce Kam až (naše) paměť sahá? se zabývá problematikou paměti, její teoretické reflexe i praktického "uchovávání" prostřednictvím paměťových institucí. Prezentace a další studijní materiál:

    1. Shrnují základní pojmy a odkazy na výchozí literaturu v oblasti paměťových studií.

    2. Ilustrují na příkladech z českého prostředí i ze světa, jak se postmoderní výzvy, reflektované mimo jiné rozvojem paměťových studií, odrážejí nejen v praxi paměťových institucí (muzeí, galerií, archivů), ale také mimo ně (např. školy, nová média).

    3. Obsahují výzvu k hlubšímu seznámení s tématem prostřednictvím recenze článku z časopisu History and Memory.

    • Paměťová studia a paměťové instituce: výzvy pro 21. století Soubor
      Studenti musí
      Označit jako hotovo

      Prezentace shrnuje základní pojmy z paměťových studií a na příkladech (zejm. z muzejního světa) poukazuje na výzvy, které paměťovým institucím (muzea, galerie, archivy) přináší postmoderní změny (myšlení) způsobené politickým vývojem, sociálními i ekonomickými faktory nebo digitální boomem.

    • Mezi pamětí a historií: problematika míst (1996) Soubor
      Studenti musí
      Označit jako hotovo

      Pierre Nora, Mezi pamětí a historií: problematika míst, Cahier de CEFRES, 10/1996 dostupné [online] zhttp://www.cefres.cz/IMG/pdf/nora_1996_mezi_pameti_historii.pdf

      Jedna ze základních esejí k tematizaci tzv. míst paměti.

      Dále viz také : Jacque LE GOFF, Paměť a dějiny, Praha 2007.

    • Memorylands: Heritage and Identity in Europe Today (2013) Soubor
      Studenti musí
      Označit jako hotovo

      Sharon MACDONALD, Memorylands. Heritage and Identity in Europe Today, London, New York 2013.

      Úvod z přiložené recenze:

      „Promyšlená, nápaditá, názorově otevřená — i taková je kniha britské sociální a kulturní antropoložky Sharon Macdonaldové, která detailně a zároveň velmi přehledně mapuje problematiku spletitých interakcí, jež vznikají při jakémkoli zpřítomňování minulosti. Opisný termín autorka využívá jako rámcový i zastřešující, neboť nabízí zkoumat s přiměřeným odstupem široké spektrum rozmanitých aspektů historie, paměti a kulturního dědictví, jež vstupuje do hry vždy, když začneme v Evropě vzpomínat, tematizovat otázky utváření národních identit nebo třeba kritizovat úpadek tradičních hodnot či devastaci památek.“

      (H. Havlůjová, Krajinami (evropské) paměti se Sharon Macdonaldovou, recenze, HOP 1/2018, s. 209-211)

      Doporučení ke studiu:

      • Introduction (s. 1 - 26) - seznámení se základní terminologií a metodologickými postupy

      Náhledy knihy jsou k dispozici:

      Více o autorce a činnosti Centre for Anthropological Research on Museums and  Heritage viz http://www.carmah.berlin/people/macdonald-sharon/

    • Paměť a dějiny ve škole (2014) URL
      Studenti musí
      Označit jako hotovo

      První kapitola z publikace HAVLŮJOVÁ, H. – NAJBERT, J. a kolektiv, Paměť a projektové vyučování v dějepise, Praha: Ústav pro studium totalitních režimů, 2014. Příklad reflexe paměťových studií v české didaktice dějepsisu.

      Kapitola obsahuje:

      • Zamyšlení nad tím, proč může být práce se vzpomínkami ve výuce dějepisu považována za přínosnou i kontroverzní.
      • Přehled základních pojmů a teoretických konceptů z oboru paměťových studií.
      • Seznam doporučené a rozšiřující literatury k tématu.

      Celá publikace je ke stažení dostupná z http://www.dejepis21.cz/metodika-projektove-vyuky

    • History and Memory URL
      Studenti musí
      Označit jako hotovo

      Od roku 1989 se problematika paměti stala nedílnou součástí reflexe historické praxe. Začal vycházet časopis History and Memory, který obsahuje studie zaměřené na různé aspekty historického vědomí a kolektivní paměti.

      Odkaz vede do databáze e-časopisů Knihovny Pedagogické fakulty UK, po zadání názvu a registraci jsou jeho čísla od roku 1989 dostupná ke studiu.

      V roce 2008 pak začal vycházet samostatný časopis Memory Studies, který reflektuje o teoretické, empirické a metodologické otázky mezioborového zkoumání paměti. Studie jsou věnovány sociálním, kulturním, kognitivním, politickým a technologickým změnám, které ovlivňují jak, co a proč si jednotlivci, skupiny a společnosti pamatují a zapomínají.

       Časopis je v ČR dostupný obtížněji, ale přístup můžete zkusit získat prostřednictvím některé z licencovaných databází NK (https://www.nkp.cz/katalogy-a-db/licencovane-db/prehled-lic-zdroju). Obsah čísel a anotace článků viz https://journals.sagepub.com/home/mss.

    • Jaké (národní) muzeum potřebujeme? (2018) Složka
      Studenti musí
      Označit jako hotovo

      V souvislosti s oslavami 200. výročí Národního muzea v Praze vyšla v časopise Dějiny a současnost (8/2018) série článků reflektujících výše položenou otázku i její širší souvislosti:

      • Kamil Činátl, Jaké národní muzeum (ne)potřebujeme? (s. 10-12)
      • Jakub Jareš, Sousedi a konkurenti: Nová muzea a expozice ve střední Evropě (s. 13-16)
      • Hana Havlůjová, Vzdálení příbuzní? Politika paměti v národních muzeích Skotska, Nového Zélendu a Austrálie (s.17-20)
      • O muzeích, národech a lidech: Rozhovor s Rhiannon Mason (profesorkou muzejniích studií na Univerzitě v Newcastlu, Velká Británie) (s. 21 - 22)
      • Michal Stehlík, Nové expozice a "historická mise" Národního muzea (s. 23 - 26)

    • Historylab: Jak se "dělají" dějiny? URL
      Studenti musí
      Označit jako hotovo

      Vyzkoušejte si práci s digitální aplikací HistoryLab, která umožňuje práci s historickými prameny v dějepise. Zaměřuje se na 20. století. S pomocí řady interaktivních nástrojů učí žáky v historické laboratoři krok po kroku anylyzovat dobové dokumenty, historické fotografie či zvukové záznamy. Mění tak pohled na dějiny. Už nejsou vyprávěním určeným k zapamatování a bezchybné reprodukci, ale mozaikou, při jejímž sestavování se neobejdeme bez tvůrčí spolupráce a kritického myšlení. Práce v aplikaci podporuje rozvoj historické gramotnosti.

    • Hodina dějepisu roku 2010 nebo 2012 (1990) URL
      Studenti musí
      Označit jako hotovo

      Zábava, historický pramen nebo test, kam až vaše paměť sahá?

      Scénka Jirího Lábuse a Oldřicha Kaisera "Zkouška z dějepisu" z polistopadového vysílání pořadu Možná přijde i kouzelník zlidověla. V roce 2007 ji vydal Suprafon na albu Kaiser, Lábus: Lůďo, to je nap(r)osto no(r)mální a další povedené scénky (https://www.supraphonline.cz/album/773-kaiser-labus-ludo-to-je-nap-r-osto-no-r-malni-a-dalsi-povede) pod názvem Hodina dějepisu roku 2010. Na You Tube ji však najdete opakovaně, odkaz je na sdílení v roce 2015.

  • Právní ochrana kulturního a přírodního dědictví

    moravsky bal
    Zdroj: Zonerama, Moravský ples, Praha 2018

    Uznání a ochranu kulturního dědictví lze vystopovat tisíce let zpátky. První právní dokumenty tohoto typu vznikly zhruba před 2500 lety (klínopisné tabulky). V průběhu historie se ochrana kulturního dědictví stává stále komplexnější a sdílenou po celém světě. Prostřednictvím mezinárodní spolupráce, která je po 2. světové válce koordinována zejména UNESCO, dochází např. k definování kulturního a přírodního dědictví výjimečné světové hodnoty, nebo přijímání mezinárodních standardů a úmluv, které se řeší otázky přírodních katastrof, válečných kořistí či ilegálního obchodu, jakož i budování odborných kapacit, nebo ochranu nehmotného kulturního dědictví. Ve třetím tisíciletí se na poli ochrany životního prostředí a kulturního dědictví prosazuje jako zásadní zapojení místních komunit.

    Doporučené právní dokumenty ke studiu:

    • Council of Europe, Framework Convention on the Value of Cultural Heritage for Society [online] Dostupné z: http://www.coe.int/faroconvention
    • Ministerstvo kultury ČR, UNESCO – texty úmluv, dostupné z https://www.mkcr.cz/unesco-50.html
    • Národní památkový ústav, Mezinárodní dokumenty o ochraně kulturního dědictví, Praha 2007. - aktuálně dostupné prostřednictví Národní digitální knihovny - Portálu elektronických zdrojů: https://ezdroje.cuni.cz/prehled/zdroj.php?lang=cs&id=908
    • Národní ústav lidové kultury, Úmluva o zachování nehmotného kulturního dědictví [online] Dostupné z: http://www.nulk.cz/wp-content/uploads/2017/03/umluva.pdf
    • Pečujeme o Zemi – strategie trvale udržitelného života, Zprav. MŽP, č. 2, 1992, s. 2–10.
    • Světová komise pro životní prostředí a rozvoj, Naše společná budoucnost, 1987.
    • Zákon č. 114/ 1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny
    • Zákon č. 122/ 2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy
    • Zákon č. 181/ 2007 Sb., o Ústavu pro studium totalitních režimů a o Archivu bezpečnostních složek
    • Zákon č. 190/ 2009 Sb., o archivnictví a spisové službě
    • Zákon č. 20/ 1987 Sb., o státní památkové péči
    • Mezinárodní ochrana kulturního dědictví Soubor
      Studenti musí
      Označit jako hotovo

      Prezentace shrnuje:

      • Dějiny mezinárodní ochrany kulturního dědictví ve zkratce
      • Hlavní mezinárodní úmluvy o ochraně kulturního dědictví
      • Aktuální trendy v mezinárodní kulturní politice: role UNESCO a dalších institucí

      Doplnění k přednášce:

      Příklady nehmotného světového dědictví UNESCO, které potřebuje naléhavou ochranu z roku 2011:

      • Yaokwa, the Enawene Nawe people’s ritual for the maintenance of social and cosmic order (Brazil)
      • Folk long song performance technique of Limbe performances - circular breathing (Mongolia)
      • Al Sadu, traditional weaving skills in the United Arab Emirates

      Blíže o nich viz odkazy v tabulce na seznamu zde.

      K dotazu ohledně souhlasu či nesouhasu se zápisem. Podle čl. 17 Úmluvy o zachování nemateriálního kulturního dědictví je na Seznam nemateriálního kulturního dědictví (vyžadujícího naléhavě zachování) zapisováno vybrané dědictví na žádost dotčeného smluvního státu nebo po konzultaci s ním. Výběr položek i jejich přesun na seznamu je tedy záležitostí vnitropolitických procedur a mezinárodních zájmů - v daném případě Brazílie.

    • Archeologické dědictví Soubor
      Studenti musí
      Označit jako hotovo

      Jan Mařík,  Péče o archeologické dědictví v české legislativě, 2019.

      Doplnění k přednášce:

      • ČR není signatářem Convention on the Protection of the Underwater Cultural Heritage (
      • Úmluva o ochraně kulturního dědictví pod vodou, 2001), takže se podle ní nemusí řídit. Základní informace k obsahu úmluvy zde. Signatáři zde.
      • Nicméně, v roce 1998 se ČR připojila k tzv. Maltské konvenci neboli Úmluvě o ochraně archeologického dědictví Evropy (1992, Valleta), která se vztahuje na stopy po lidstvu z minulých období, jejichž uchování a studium umožňuje sledovat vývoj historie lidstva a jeho vztah k přirozenému prostředí. To zahrnuje veškeré stavby, konstrukce, skupiny budov, zastavěná území, movité objekty a další památky, nacházející se jak na souši, tak pod vodou. (Podle čl. 1, odst. 2 a 3 úmluvy, blíže viz Národní památkový ústav, Mezinárodní dokumenty o ochraně kulturního dědictví, Praha 2007, s. 160n.)
      • K tématu podvodní archeologie v ČR viz např. https://www.facebook.com/PodvodniArcheologie/; kontaktovat můžete také Barboru Machovou z Archeologického ústavu AVČR; popř. článek V. Mikešové, Podvodní archeologie aneb když se potápění stane z koníčka pracovní metodou, 2016, dostupný zde.
    • Ochrana přírody a krajiny Soubor
      Studenti musí
      Označit jako hotovo

      Ondřej Charvát, Východiska a  praxe ochrany přírody a krajiny v České republice, 2019

    • Definice muzea URL
      Studenti musí
      Označit jako hotovo

      Klička, T., Co je muzeum? Nová definice, Art Antique, říjen 2019

      Stručné shrnutí debat, jež probíhají na mezinárodním muzejním fóru v souvislosti se snahami vytvořit novou definici muzea odpovídající 21. století.

    • UNESCO: Culture URL
      Studenti musí
      Označit jako hotovo

      Webová stránka UNESCO - rozcestník pro oblast kultury.

    • UNESCO: Patrimonito URL
      Studenti musí
      Označit jako hotovo

      Program popularizace světového kulturního a přírodního UNESCO určený dětem.

    • Mezinárodní rada muzeí (ICOM) URL
      Studenti musí
      Označit jako hotovo

      Odkaz na webovou stránku ICOM.

      Webová prezentace Českého výboru ICOM je dostupná z http://icom-czech.mini.icom.museum/

    • Mezinárodní rada pro památky a sídla (ICOMOS) URL
      Studenti musí
      Označit jako hotovo

      Odkaz na webové stránky  ICOMOS.

      Webová prezentace Českého národního komitétu ICOMOS je dostupná z https://www.icomos.cz/index.php/en/

    • Neznalost zákona naomlouvá 1: Památková péče Soubor
      Studenti musí
      Označit jako hotovo

      Otestujte své  základní znalosti Zákona č. 20/ 1987 Sb., o státní památkové péči. V přiloženém souboru naleznete otázky (i s nápovědou). Zákon je dostupný zde.

    • Neznalost zákona neomlouvá 2: Ochrana přírody a krajiny Soubor
      Studenti musí
      Označit jako hotovo

      Otestujte své  základní znalosti Zákona 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. V přiloženém souboru naleznete otázky (i s nápovědou). Zákon je dostupný zde.

  • Industriální dědictví

    DSC_0157.JPG

    Lekce věnovaná industriálnímu dědictví obsahuje powerpointovou přednášku, která odpovídá na základní otázky spojované s tímto tématem Co je industriální dědictví? Kdo za ně odpovídá? Jaké jsou hodnoty industriálního dědictví a podle jakých kriterií  můžeme tyto hodnoty nahlížet? Druhá část přednášky je věnovaná přístupům k industriální do současnosti, a to jak v minulosti, tak také v současné době.

    Přednášku doplňuje film věnovaný největšímu přečinu státu vůči industriálnímu dědictví, odstřelu nádraží Těšnov, k němuž došlo v 80. letech 20. století, a rozhovor se znalcem průmyslových památek, Benjaminem Fragnerem.

    • Industriální dědictví Soubor
      Studenti musí
      Označit jako hotovo
    • Nádraží Těšnov URL
      Studenti musí
      Označit jako hotovo

      "Demolice století", dokument o likvidaci pražského nádraží Těšnov, nejkrásnějšího nádraži ve střední Evropě, které bylo odstřeleno za komunistického režimu v roce 1985.

    • Rozhovor s Benjaminem Fragnerem URL
      Studenti musí
      Označit jako hotovo

      Rozhovor s Benjaminem Fragnerem, historikem architektury, který usiluje o záchranu industriálních památek a staveb.

  • Digitální dědictví

    digi-art

    (Zdroj: https://www.liaworks.com/theprojects/i-said-if/)

    Využití digitálních technologií v sektoru kulturního dědictví vyvolává otázky, které se týkají umění, technologií i institucí „uchovávajících paměť“. Prezentace odpovídá na otázky:

    •Jak lze nebo by mělo být kulturní dědictví spravováno, reprezentováno, interpretováno a šířeno novými médii?
    •Jaký dopad mají digitální média na povahu kulturního dědictví, které zprostředkovávají?

    • Digitální dědictví Soubor
      Studenti musí
      Označit jako hotovo

      Prezentace zabývájcí se úvodem do tématu.

    • Tate Modern Gallery (Velká Británie) URL
      Studenti musí
      Označit jako hotovo

      Prozkoumejte webové stránky Tate Modern a pokuste se odpovědět na následující otázky:

      • Které druhy nových médií galerie využívá, aby zprostředkovala umělecké sbírky, které spravuje?
      • Jaké jsou podle vás přednosti a jaká rizika takové interpretační strategie?

  • Edukace a interpretace v historickém prostředí

    DSC06220%20-%20kopie.JPG

    • Edukace v historickém prostředí Soubor
      Studenti musí
      Označit jako hotovo

      Úvodní prezentace obsahuje témata:

      • Role vzdělávání pro udržitelnost hodnot(y) kulturního dědictví
      • Trendy ve výchově a vzdělávání (Transmisivní/akademické teorie, Personalistické teorie/(re)konstruktivismus, Sociální/autonomní teorie)
      • Edukace v historickém prostředí: Edukace o /prostřednictvím/ pro dědictví
      • Příklady z praxe (World Heritage Education Programme, HEREDUC, Památková edukace)
    • Kulturní dědictví a udržitelný rozvoj místních komunit ve školní praxi. Soubor
      Studenti musí
      Označit jako hotovo

      Metodická doporuční pro učitele, jak připravovat školní projekty věnované kulturnímu dědictví. Medodika obsauje i příklady dobré praxe s hodnotícími komentáři.

    • Edukace a interpretace Soubor
      Studenti musí
      Označit jako hotovo

      Prezentace nabízí úvod  do problematiky edukace a prezentace. Zabývá se i školními edukačními projekty, které mají získat děti a mládež pro ochranu kulturního dědictví.

    • T. Ludwig, Interpretační průvodce Soubor
      Studenti musí
      Označit jako hotovo

      Základní příručka pro přípravu interpretace. S vysvětlením základních pojmů, cílů interpretace i metod, jakými k dobré interpretaci dospět. Obsahuje i formuláře pro přípravu interpretačního výkladu.

    • Dobrá interpretace URL
      Studenti musí
      Označit jako hotovo

      Portál s množstvím užitečných odkazů, ať již k tématu přípravy interpretačních programů, tak také příklady dobré praxe.

  • Studentské práce