Topic outline

    • Kritéria referátu

      Vybrat kontroverzní téma, které se týká např. otázek:

      • Zne)užití kulturního dědictví (Národní identita vs politická propaganda)
      • Co je to umění? (Svoboda tvorby vs provokace)
      • (Ne)vystavit? (Liberální vs konzervativní hodnoty)
      • Vlastnictví? ((Vý)prodej vs udržitelnost)

      Ideálně přiravit ve dvojici formou Powerpointové prezentace, která obsáhne:

      • informace o historii místa/objektu/artefaktu
      • rešerše z tisku a dalších médií obsahují přehled různých názorů na danou otázku
      • vyjádření vlastního stanoviska

      Termíny prezentací: prosinec 2021.

      Inspirace:

      O'Connorová, A.-M., Dáma ve zlatém, Praha: Metafora 2012.

  • Co je kulturní dědictví?

    aboriginal

    Úvodní přednášku, která se zabývá vymezením pojmu kulturní dědictví z teoretického a historického hlediska, doprovázejí další texty. Poskytují detailnější informace k vybraným případovým studiím z přednášky a zkoumaným otázkám:

    1. Co je kulturní dědictví? (Doporučuji, abyste si formulovali vlastní odpověď dříve, než se pustíte do studia. Na závěr se můžete zeptat sami sebe, nakolik se Vaše definice proměnila.)
    2. Proč považujeme autenticitu kulturního dědictví (a památek zvláště) za tak důležitou?
    3. Který typ hodnot je obvykle připisován národnímu dědictví?

    Na závěr lekce je otevřeno diskusní fórum, kde můžete sdílet své otázky i názory.

    • Prezentace k přednášce, ve které se vymezují základní pojmy a okruhy tázání:

      • Definice pojmu kulturní dědictví
      • Dějiny pojmu "kulturní dědictví" ve zkratce
      • Otázka autenticity
      • Otázka kulturních hodnot
      • Tzv. sporné kulturní dědictví (inspirace pro referáty)
    • Ikonická stavba v Yorku: příklad památky, jejíž záchranu si vynutila veřejnost - již v 16. století. Zajímavý je rovněž způsob prezentace historie památky na stránkách English Heritage, které místo spravuje.

    • Zdeněk Kratochvíl, Théseova loď [online, 19.9.2019] Dostupné z: https://www.osel.cz/10760-theseova-lod.html

      Představení filosofického paradoxu identity/autenticity v historickém i filosofickém kontextu od našeho předního znalce antické filosofie. V textu je uveden také mnohem zdařilejší překlad Plútarchova citátu než uvádím v prezentaci:

      Třicetiveslici, na které se Théseus s mladými lidmi plavil a na níž se i šťastně vrátil, uchovávali Athéňané až do doby Démétria Falérského. Prkna, která shnila, vyjímali a vkládali na jejich místo jiná, pevná a spojovali je tak, že loď slouží dokonce i filosofům jako důkaz pro i proti. Jedni totiž tvrdí, že je to stále táž loď, kdežto druzí, že to již není táž loď.“

      Dále viz také: https://en.wikipedia.org/wiki/Ship_of_Theseus.

    • The Giant Buddhas: A film by Christian Frei [online, 2005] Dostupné z: http://www.giant-buddhas.com/en/synopsis/

      Webové stránky, které vznikly u příležitosti dokumentárního filmu o zániku bamijánských buddhů, respektive o názorech na jejich "záchranu".  V sekci "The Inquiry" jsou k dispozici úvahy o čínských replikách v tématickém parku v Leshanu, švýcarské virtuální rekonstrukci i debabě o autenticitě v UNESCO.

    • Stručné shrnutí obsahu, v příloze původní anglické znění.

      Zrcadlový překlad vyšel in Mezinárodní dokumenty o ochraně kulturního dědictví, Praha 2007, s. 182-187.

    • Christian Engler, Authenticity vs Staged Experiences [online, 2005] Dostupné z: https://www.themedattraction.com/authenticity-vs-staged-experiences-christian-engler/

      Rozšiřující četba. Autor se ve své práci zamýšlí nad otázkou "autentických" a "uměle vytvářených" zážitků nabízených v oblasti turistického ruchu. V českém kontextu bychom mohli přemýšlet např. autenticitě instalovaných expozic na památkových objektech.

    • John Holden, Capturing Cultural Value: How culture has become a tool of government policy, London 2004. Dostupné z: https://www.demos.co.uk/files/Culturalvalueweb.pdf

      Britský politolog John Holden upozorňuje, že v demokratických společnostech 21. století nelze spoléhat na to, že jsou různé hodnoty kulturnímu dědictví nějak automaticky připisovány, nebo že je odborníci dokážou objektivně určit, ať už podle jakéhokoli schématu (viz Riegel, Mason apod.). Spíše jsou podle něj stále znovu vyjednávány mezi zájmovými skupinami (veřejnost, odborníci, politici a zákonodárci). Nelze se proto spoléhat ani na tradiční autoritu stávajících kulturních institucí . Podle něj jsou kulturní hodnoty „vytvářeny na základě vztahů, které kulturní instituce udržují s veřejností. Neboť veřejnosti jsou, jakožto dotované z veřejných prostředků, odpovědné.“ (Podle J. Holden 2006, 18)

    • Každý z Vás může zahájit jedno diskusní téma, zároveň můžete reagovat na příspěvky ostatních. Tak naváhejte:-)

  • Komu patří kulturní dědictví ?

    Odaliska

    Zdroj: https://www.wikiart.org/en/henri-matisse/seated-odalisque-1928

    Lekce Komu patří kulturní dědictví? se zabývá problematikou proměny vlastnictví kulturního dědictví od středověku do dneška. Prezentace a další studijní materiál:

    1. Shrnují základní právní terminologii a historické mezníky, které měly dopad na změnu vlastnických práv.

    2. Ilustrují na příkladech z českého prostředí i ze světa, jak se porušování vlastnických práv v minulosti promítá do dnešní péče, ochrany a správy kulturního dědictví různého typu.

    3. Nabízejí příklady, jak je problematika "uloupeného" dědictví reflektována v běžných médiích, odborných komunitách i na úrovni nově zřizovaných institucí, které se otázkou zákonných nároků na navracení majetku mohou zabývat.

    • Prezentace Změny (ve) vlastnictví kulturního dědictví: Od středověku po dnešek shrnuje základní právní terminologii a etapy ve vývoji vlastnického práva na území českých zemí.

    • Prezentace Změny (ve) vlastnictví kulturního dědictví: Porušování vlastnických práv a žádosti o navracení "uloupeného" dědictví shnuje základní právní terminologii a případové studie z českého i zahraničního prostředí, které doprovázejí teoretickou reflexi o porušování vlastnických práv v minulosti i praktické žádosti o navrácení „uloupeného“ dědictví.
    • Vladimír Hromek, Omezení vlastnického práva k pozemku z důvodu veřejného zájmu, diplomová práce, Brno: Právnická fakulta, 2005/2006.

      Velmi zdařilá diplomová práce, která přináší nejen přehled základní právní terminologie (kap. 3), ale také stručný historický přehled vývoj omezování vlastnického práva k pozemku  (kap. 2). Hlavní část práce se pak zabývá různými právními předpisy, na jejichž základě mohou být v současnosti v ČR omezena dotčená vlastnická práva (viz zejm. kap. 8 - ochrana přírody a krajiny, a kap. 13 - kulturní památky a archeologické nálezy).

    • Formánek, J., Třešňák, P. Vraťte, co jste ukradli, Respekt, 2009.

    • Záznam o diskusi Antiquities Wars: A Conversation About Loot and Legitimacy, online, 2008. Dostupné z: https://lootingmatters.blogspot.com/2008/11/antiquities-wars-conversation.html vedené v listopadu 2008 na New York Institute for the Humanities (Univerzita New York).
      Záznam je publikován na blogu prof. Davida Gilla "Looting Matters", který se zabývá etickými otázkami souvisejícími se sbírkami starožitností a archeologickými výzkumy.
    • Centrum pro dokumentaci majetkových převodů kulturních statků obětí II. světové války je obecně prospěšnou organizací, která se zaměřuje na výzkum problematiky kulturních statků zcizených či zkonfiskovaných obětem druhé světové války, na jejich identifikaci a dokumentaci a na otázky navracení těchto předmětů původním vlastníkům či jejich přímým potomkům. Pracovníci Centra provádějí postupný výzkum v jednotlivých organizacích, na které se vztahuje zákon č. 212/2000 Sb., o zmírnění některých majetkových křivd způsobených holocaustem.

  • Kam až (naše) paměť sahá?

    toufar-palach-legerova

    Zdroj: CC, autor instalace: O. Dušek (2014)

    Lekce Kam až (naše) paměť sahá? se zabývá problematikou paměti, její teoretické reflexe i praktického "uchovávání" prostřednictvím paměťových institucí. Prezentace a další studijní materiál:

    1. Shrnují základní pojmy a odkazy na výchozí literaturu v oblasti paměťových studií.

    2. Ilustrují na příkladech z českého prostředí i ze světa, jak se postmoderní výzvy, reflektované mimo jiné rozvojem paměťových studií, odrážejí nejen v praxi paměťových institucí (muzeí, galerií, archivů), ale také mimo ně (např. školy, nová média).

    3. Obsahují výzvu k hlubšímu seznámení s tématem prostřednictvím recenze článku z časopisu History and Memory.

    • Prezentace shrnuje základní pojmy z paměťových studií a na příkladech (zejm. z muzejního světa) poukazuje na výzvy, které paměťovým institucím (muzea, galerie, archivy) přináší postmoderní změny (myšlení) způsobené politickým vývojem, sociálními i ekonomickými faktory nebo digitální boomem.

    • Pierre Nora, Mezi pamětí a historií: problematika míst, Cahier de CEFRES, 10/1996 dostupné [online] zhttp://www.cefres.cz/IMG/pdf/nora_1996_mezi_pameti_historii.pdf

      Jedna ze základních esejí k tematizaci tzv. míst paměti.

      Dále viz také : Jacque LE GOFF, Paměť a dějiny, Praha 2007.

    • Sharon MACDONALD, Memorylands. Heritage and Identity in Europe Today, London, New York 2013.

      Úvod z přiložené recenze:

      „Promyšlená, nápaditá, názorově otevřená — i taková je kniha britské sociální a kulturní antropoložky Sharon Macdonaldové, která detailně a zároveň velmi přehledně mapuje problematiku spletitých interakcí, jež vznikají při jakémkoli zpřítomňování minulosti. Opisný termín autorka využívá jako rámcový i zastřešující, neboť nabízí zkoumat s přiměřeným odstupem široké spektrum rozmanitých aspektů historie, paměti a kulturního dědictví, jež vstupuje do hry vždy, když začneme v Evropě vzpomínat, tematizovat otázky utváření národních identit nebo třeba kritizovat úpadek tradičních hodnot či devastaci památek.“

      (H. Havlůjová, Krajinami (evropské) paměti se Sharon Macdonaldovou, recenze, HOP 1/2018, s. 209-211)

      Doporučení ke studiu:

      • Introduction (s. 1 - 26) - seznámení se základní terminologií a metodologickými postupy

      Náhledy knihy jsou k dispozici:

      Více o autorce a činnosti Centre for Anthropological Research on Museums and  Heritage viz http://www.carmah.berlin/people/macdonald-sharon/

    • První kapitola z publikace HAVLŮJOVÁ, H. – NAJBERT, J. a kolektiv, Paměť a projektové vyučování v dějepise, Praha: Ústav pro studium totalitních režimů, 2014. Příklad reflexe paměťových studií v české didaktice dějepsisu.

      Kapitola obsahuje:

      • Zamyšlení nad tím, proč může být práce se vzpomínkami ve výuce dějepisu považována za přínosnou i kontroverzní.
      • Přehled základních pojmů a teoretických konceptů z oboru paměťových studií.
      • Seznam doporučené a rozšiřující literatury k tématu.

      Celá publikace je ke stažení dostupná z http://www.dejepis21.cz/metodika-projektove-vyuky

    • Od roku 1989 se problematika paměti stala nedílnou součástí reflexe historické praxe. Začal vycházet časopis History and Memory, který obsahuje studie zaměřené na různé aspekty historického vědomí a kolektivní paměti.

      Odkaz vede do databáze e-časopisů Knihovny Pedagogické fakulty UK, po zadání názvu a registraci jsou jeho čísla od roku 1989 dostupná ke studiu.

      V roce 2008 pak začal vycházet samostatný časopis Memory Studies, který reflektuje o teoretické, empirické a metodologické otázky mezioborového zkoumání paměti. Studie jsou věnovány sociálním, kulturním, kognitivním, politickým a technologickým změnám, které ovlivňují jak, co a proč si jednotlivci, skupiny a společnosti pamatují a zapomínají.

       Časopis je v ČR dostupný obtížněji, ale přístup můžete zkusit získat prostřednictvím některé z licencovaných databází NK (https://www.nkp.cz/katalogy-a-db/licencovane-db/prehled-lic-zdroju). Obsah čísel a anotace článků viz https://journals.sagepub.com/home/mss.

    • Projděte si obsah několika posledních ročníků časopisu History and Memory a vyberte si jednu studii, která Vás svým obsahem zaujme. Přečtěte ji, přeložte její anotaci do češtiny a napište krátké doporučení pro své kolegy. Proč Vás studie zaujala a proč by si ji měli ostatní také přečíst? Vybranou studii vložte společně se svým překladem a doporučením.

    • V souvislosti s oslavami 200. výročí Národního muzea v Praze vyšla v časopise Dějiny a současnost (8/2018) série článků reflektujících výše položenou otázku i její širší souvislosti:

      • Kamil Činátl, Jaké národní muzeum (ne)potřebujeme? (s. 10-12)
      • Jakub Jareš, Sousedi a konkurenti: Nová muzea a expozice ve střední Evropě (s. 13-16)
      • Hana Havlůjová, Vzdálení příbuzní? Politika paměti v národních muzeích Skotska, Nového Zélendu a Austrálie (s.17-20)
      • O muzeích, národech a lidech: Rozhovor s Rhiannon Mason (profesorkou muzejniích studií na Univerzitě v Newcastlu, Velká Británie) (s. 21 - 22)
      • Michal Stehlík, Nové expozice a "historická mise" Národního muzea (s. 23 - 26)

    • Vyzkoušejte si práci s digitální aplikací HistoryLab, která umožňuje práci s historickými prameny v dějepise. Zaměřuje se na 20. století. S pomocí řady interaktivních nástrojů učí žáky v historické laboratoři krok po kroku anylyzovat dobové dokumenty, historické fotografie či zvukové záznamy. Mění tak pohled na dějiny. Už nejsou vyprávěním určeným k zapamatování a bezchybné reprodukci, ale mozaikou, při jejímž sestavování se neobejdeme bez tvůrčí spolupráce a kritického myšlení. Práce v aplikaci podporuje rozvoj historické gramotnosti.

    • Vyzkoušejte si interaktivní aplikaci, která vznikla na základě muzeologických a historických debat, jež vyvolala jedna z vitrín ve sbírce věnované Prvním Australanům Národním muzeu v Austrálii. Proč vyvolala kontroverze? 

      Technické upozornění: ke spuštění aplikace je třeba Adobe Flash Player (podporován do konce roku 2020).

    • Zábava, historický pramen nebo test, kam až vaše paměť sahá?

      Scénka Jirího Lábuse a Oldřicha Kaisera "Zkouška z dějepisu" z polistopadového vysílání pořadu Možná přijde i kouzelník zlidověla. V roce 2007 ji vydal Suprafon na albu Kaiser, Lábus: Lůďo, to je nap(r)osto no(r)mální a další povedené scénky (https://www.supraphonline.cz/album/773-kaiser-labus-ludo-to-je-nap-r-osto-no-r-malni-a-dalsi-povede) pod názvem Hodina dějepisu roku 2010. Na You Tube ji však najdete opakovaně, odkaz je na sdílení v roce 2015.

  • Právní ochrana kulturního a přírodního dědictví

    moravsky bal
    Zdroj: Zonerama, Moravský ples, Praha 2018

    Uznání a ochranu kulturního dědictví lze vystopovat tisíce let zpátky. První právní dokumenty tohoto typu vznikly zhruba před 2500 lety (klínopisné tabulky). V průběhu historie se ochrana kulturního dědictví stává stále komplexnější a sdílenou po celém světě. Prostřednictvím mezinárodní spolupráce, která je po 2. světové válce koordinována zejména UNESCO, dochází např. k definování kulturního a přírodního dědictví výjimečné světové hodnoty, nebo přijímání mezinárodních standardů a úmluv, které se řeší otázky přírodních katastrof, válečných kořistí či ilegálního obchodu, jakož i budování odborných kapacit, nebo ochranu nehmotného kulturního dědictví. Ve třetím tisíciletí se na poli ochrany životního prostředí a kulturního dědictví prosazuje jako zásadní zapojení místních komunit.

    Doporučené právní dokumenty ke studiu:

    • Council of Europe, Framework Convention on the Value of Cultural Heritage for Society [online] Dostupné z: http://www.coe.int/faroconvention
    • Ministerstvo kultury ČR, UNESCO – texty úmluv, dostupné z https://www.mkcr.cz/unesco-50.html
    • Národní památkový ústav, Mezinárodní dokumenty o ochraně kulturního dědictví, Praha 2007. - aktuálně dostupné prostřednictví Národní digitální knihovny - Portálu elektronických zdrojů: https://ezdroje.cuni.cz/prehled/zdroj.php?lang=cs&id=908
    • Národní ústav lidové kultury, Úmluva o zachování nehmotného kulturního dědictví [online] Dostupné z: http://www.nulk.cz/wp-content/uploads/2017/03/umluva.pdf
    • Pečujeme o Zemi – strategie trvale udržitelného života, Zprav. MŽP, č. 2, 1992, s. 2–10.
    • Světová komise pro životní prostředí a rozvoj, Naše společná budoucnost, 1987.
    • Zákon č. 114/ 1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny
    • Zákon č. 122/ 2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy
    • Zákon č. 181/ 2007 Sb., o Ústavu pro studium totalitních režimů a o Archivu bezpečnostních složek
    • Zákon č. 190/ 2009 Sb., o archivnictví a spisové službě
    • Zákon č. 20/ 1987 Sb., o státní památkové péči
    • Prezentace shrnuje:

      • Dějiny mezinárodní ochrany kulturního dědictví ve zkratce
      • Hlavní mezinárodní úmluvy o ochraně kulturního dědictví
      • Aktuální trendy v mezinárodní kulturní politice: role UNESCO a dalších institucí

      Doplnění k přednášce:

      Příklady nehmotného světového dědictví UNESCO, které potřebuje naléhavou ochranu z roku 2011:

      • Yaokwa, the Enawene Nawe people’s ritual for the maintenance of social and cosmic order (Brazil)
      • Folk long song performance technique of Limbe performances - circular breathing (Mongolia)
      • Al Sadu, traditional weaving skills in the United Arab Emirates

      Blíže o nich viz odkazy v tabulce na seznamu zde.

      K dotazu ohledně souhlasu či nesouhasu se zápisem. Podle čl. 17 Úmluvy o zachování nemateriálního kulturního dědictví je na Seznam nemateriálního kulturního dědictví (vyžadujícího naléhavě zachování) zapisováno vybrané dědictví na žádost dotčeného smluvního státu nebo po konzultaci s ním. Výběr položek i jejich přesun na seznamu je tedy záležitostí vnitropolitických procedur a mezinárodních zájmů - v daném případě Brazílie.

    • Jan Mařík,  Péče o archeologické dědictví v české legislativě, 2019.

      Doplnění k přednášce:

      • ČR není signatářem Convention on the Protection of the Underwater Cultural Heritage (
      • Úmluva o ochraně kulturního dědictví pod vodou, 2001), takže se podle ní nemusí řídit. Základní informace k obsahu úmluvy zde. Signatáři zde.
      • Nicméně, v roce 1998 se ČR připojila k tzv. Maltské konvenci neboli Úmluvě o ochraně archeologického dědictví Evropy (1992, Valleta), která se vztahuje na stopy po lidstvu z minulých období, jejichž uchování a studium umožňuje sledovat vývoj historie lidstva a jeho vztah k přirozenému prostředí. To zahrnuje veškeré stavby, konstrukce, skupiny budov, zastavěná území, movité objekty a další památky, nacházející se jak na souši, tak pod vodou. (Podle čl. 1, odst. 2 a 3 úmluvy, blíže viz Národní památkový ústav, Mezinárodní dokumenty o ochraně kulturního dědictví, Praha 2007, s. 160n.)
      • K tématu podvodní archeologie v ČR viz např. https://www.facebook.com/PodvodniArcheologie/; kontaktovat můžete také Barboru Machovou z Archeologického ústavu AVČR; popř. článek V. Mikešové, Podvodní archeologie aneb když se potápění stane z koníčka pracovní metodou, 2016, dostupný zde.
    • Ondřej Charvát, Východiska a  praxe ochrany přírody a krajiny v České republice, 2019

    • Webová stránka UNESCO - rozcestník pro oblast kultury.

    • Program popularizace světového kulturního a přírodního UNESCO určený dětem.

    • Odkaz na webovou stránku ICOM.

      Webová prezentace Českého výboru ICOM je dostupná z http://icom-czech.mini.icom.museum/

    • Odkaz na webové stránky  ICOMOS.

      Webová prezentace Českého národního komitétu ICOMOS je dostupná z https://www.icomos.cz/index.php/en/

    • Otestujte své  základní znalosti Zákona č. 20/ 1987 Sb., o státní památkové péči. V přiloženém souboru naleznete otázky (i s nápovědou). Zákon je dostupný zde.

    • Otestujte své  základní znalosti Zákona 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. V přiloženém souboru naleznete otázky (i s nápovědou). Zákon je dostupný zde.

  • Industriální dědictví

    DSC_0157.JPG

    Lekce věnovaná industriálnímu dědictví obsahuje powerpointovou přednášku, která odpovídá na základní otázky spojované s tímto tématem Co je industriální dědictví? Kdo za ně odpovídá? Jaké jsou hodnoty industriálního dědictví a podle jakých kriterií  můžeme tyto hodnoty nahlížet? Druhá část přednášky je věnovaná přístupům k industriální do současnosti, a to jak v minulosti, tak také v současné době.

    Přednášku doplňuje film věnovaný největšímu přečinu státu vůči industriálnímu dědictví, odstřelu nádraží Těšnov, k němuž došlo v 80. letech 20. století, a rozhovor se znalcem průmyslových památek, Benjaminem Fragnerem.

  • Digitální dědictví

    digi-art

    (Zdroj: https://www.liaworks.com/theprojects/i-said-if/)

    Využití digitálních technologií v sektoru kulturního dědictví vyvolává otázky, které se týkají umění, technologií i institucí „uchovávajících paměť“. Prezentace odpovídá na otázky:

    •Jak lze nebo by mělo být kulturní dědictví spravováno, reprezentováno, interpretováno a šířeno novými médii?
    •Jaký dopad mají digitální média na povahu kulturního dědictví, které zprostředkovávají?

    • Prezentace zabývájcí se úvodem do tématu.

    • Prozkoumejte webové stránky Tate Modern a pokuste se odpovědět na následující otázky:

      • Které druhy nových médií galerie využívá, aby zprostředkovala umělecké sbírky, které spravuje?
      • Jaké jsou podle vás přednosti a jaká rizika takové interpretační strategie?
  • Edukace a interpretace v historickém prostředí

    DSC06220%20-%20kopie.JPG

    • Úvodní prezentace obsahuje témata:

      • Role vzdělávání pro udržitelnost hodnot(y) kulturního dědictví
      • Trendy ve výchově a vzdělávání (Transmisivní/akademické teorie, Personalistické teorie/(re)konstruktivismus, Sociální/autonomní teorie)
      • Edukace v historickém prostředí: Edukace o /prostřednictvím/ pro dědictví
      • Příklady z praxe (World Heritage Education Programme, HEREDUC, Památková edukace)
    • Metodická doporuční pro učitele, jak připravovat školní projekty věnované kulturnímu dědictví. Medodika obsauje i příklady dobré praxe s hodnotícími komentáři.

    • Prezentace nabízí úvod  do problematiky edukace a prezentace. Zabývá se i školními edukačními projekty, které mají získat děti a mládež pro ochranu kulturního dědictví.

    • Základní příručka pro přípravu interpretace. S vysvětlením základních pojmů, cílů interpretace i metod, jakými k dobré interpretaci dospět. Obsahuje i formuláře pro přípravu interpretačního výkladu.

    • Portál s množstvím užitečných odkazů, ať již k tématu přípravy interpretačních programů, tak také příklady dobré praxe.

  • Studentské práce