Section outline

    • Otázky k Mukařovskému, četba:

      MUKAŘOVSKÝ

      1. Jak se liší estetický postoj od ostatních postojů, které člověk zaujímá k věcem? Stručně charakterizujte i zbylé postoje a popište, co se zde zaujetím „postoje“ míní. (in: Význam estetiky, s. 64-5, 67)

      2. Interpretujte, jak navazuje podle Mukařovského umění vztah ke světu (= ke „skutečnosti jako celku“, „veškerenstvu“, „univerzu“) v jeho pojetí díla jako znaku?  Jakou roli zde hraje subjekt a jak na něj dílo působí? (in: Význam estetiky, s. 66, 68)

      3. Proč není pro Mukařovského umění (a estetično vůbec) pouhým luxusem, ozdobou?

    • BARTHES, HIRSCH - otázky:

      BARTHES, HIRSCH

      1. Roland Barthes: Zkuste na základě textu „Smrt autora“ navrhnout, proč pro interpretaci uměleckého díle není podle Barthese zapotřebí brát v úvahu to, co jím mínil autor. AŽ NA PŘÍŠTĚ

      2. Eric Donald Hirsch: Objasněte, co znamená kritérium „koherence“ pro interpretaci – k čemu má sloužit – a jakým procesem jej (coby kritici) naplňujeme. („Objektivní interpretace“, str. 161, 163).

      3. otázka do testu, nyní nevyplňujte: jaká z těchto pozic se Vám osobně zdá přesvědčivější a za jakého důvodu (uveďte argumentaci pro danou pozici)?

    • OTÁZKY NA RICOEURA (plus odevzdat otázku na R. Barthese)

      1. Jak se podle Ricoeura při přechodu z ústní promluvy k písmu text zbavuje svého psychologického a sociálního kontextu (jak vzhledem k autorovi, tak vzhledem ke čtenáři)? (poznámka: ke čtenáři stačí stručně, poněvadž odpověď je spojena s odpovědí na druhou otázku)

      2. Ricoeur v Úkolu hermeneutiky mluví na straně 40 o tom, že při četbě literatury (v estetickém prožitku obecně) „…subjektivita čtenáře dospívá k sobě samé jen tak, že je vyřazena, ‚zneskutečněna‘.“ Co tímto Ricoeur míní? Z čeho je podle něho čtenář díle vytržen (nápověda: ztrátou reference ke každodenní skutečnosti) a co mu dílo naopak dává?

    • RICOEUR – Estetická zkušenost

      1.  Zkuste vysvětlit, jaká omezení podle Ricoeura do umění vnáší figurativnost, znázorňovací funkce, „nápodoba v odstínění k možné metaforičnosti, mimetičnosti, polysémii či polyfiguraci díla a co tyto souhrnně a obecně znamenají? (s. 215 – 221)

      2.  Co je funkcí mimésis? (s.217-218)

      3. Jakým způsobem Ricoeur pojímá univerzalitu estetické zkušenosti v kontrastu k čemu? (s.225-227)

    • 1.  Objasněte, jaký je Ecův názor (pozn: /a/ i /b/) na kritiku masmédií D.MacDonalda, který je shrnut ve větě (s.41-2): „Tato kritika se sice strefuje do černého a umožňuje nám pochopit, proč /a/ se tolik komerčních výrobků může pochlubit určitou stylistickou úrovní, a přitom jsou to v podstatě falzifikace, sama však /b/ jako taková jen reflektuje aristokratickou koncepci vkusu.“

      2. Co to znamená, že masmédia plní konformistickou funkci a jakými prostředky toho dosahují? (s. 45-47) (Nevypisujte seznam; představte svými slovy to podle Vás nejpodstatnější a ukažte to vzájemných souvislostech a s otázkou konformity)

      3. Na jaké aspekty nás podle Eca správně upozorňují „obhájci masové kultury“ a jaké jsou jejich slabosti?

    • HEIDEGGER otázky

      1. Co podle Heideggera není pravým pojmem řeči?

      2. Co má podle Vás naopak pravá básnická řeč vyjevovat? (Co je posláním umění?)

      3. Heidegger mluví o tom, že aby dílo mohlo být dílem a plnit své poslání, musí být „uchováváno“ (ve smyslu zakoušeno) – to zde znamená, že k dílu musí jeho recipienti správně přistupovat: jak?

    • LEVINAS

      1. Oproti jakému stanovisku a jakým způsobem Lévinas rehabilituje funkci literární kritiky? (s.873-4, 884-5)

      2. Co umění provádí se svým subjektem (recipientem)? Co recipient v estetické zkušenosti prožívá? (s. 876)

      3. Charakterizujte vztah umění s poznáním a napište, co umění na místo poznání přináší. (s. 874-5, 884)

    • GADAMER

      1. Vyložte, co Gadamer míní, kdy náš estetický prožitek – čili naše „spoluhraní“ – charakterizuje tak, že se jedná o aktivní, nikoli pasivní, odpověď dílu a že tato odpověď musí být naše „vlastní“ (str. 31)? Jak to demonstruje na příkladu ze strany 32?

      2. Jak Gadamer argumentuje proti teorii nápodoby a jakou podobu této teorie má na mysli? (str.35)

      3. Vnímáme umění skrze přírodu nebo přírodní krásno skrze umění – jakou odpověď podle Gadamera podává Kant a jakou dává Gadamer sám? (str. 35-36)

    • ARENDTOVÁ – Krize kultury

      1. Jaké jsou hlavní rozdíly mezi Ecem a Arendtovou v pohledu na masovou kulturu?

      2. Jaký má vztah umění ke společenským cílům? (číslování chybí, takže: 88-9/132)

      3. Jak se proměnil vztah umění a společnosti v době masové kultury, jaké nové problémy vznikly? (89-90/132)