Osnova sekce

  • Úvod

    Sbalit vše Rozbalit vše

    Vážené studentky, vážení studenti, 

    Metodologický seminář – I. je základní pomůckou studentům, kteří se ve své závěrečné práci zaměřují na téma výzkumného charakteru, a těm, kteří o této eventualitě uvažují. Je určený i ostatním studentům, kteří se chtějí seznámit s koncepcí, strukturou, pravidly a s postupem psaní výzkumného textu společenskovědního charakteru. Díky poznatkům o kvantitativní a kvalitativní metodologii v semináři budete schopni analyzovat a operacionalizovat základní výzkumný problém, zvolit vhodný metodologický postup, provést výzkum, interpretovat nálezy a vytvořit na jejich základě odborný text. V semináři budeme zároveň diskutovat dílčí výzkumné problémy, se kterými se při psaní závěrečných prací setkáváte. Absolvováním tohoto předmětu budete schopni samostatně zpracovat závěrečnou výzkumnou práci na úrovni univerzitního bakalářského stupně.

    Průběh výuky:

    V prezenční výuce budeme probírat témata psaní závěrečných prací, krok za krokem. Zde v Moodle najdete souhrnné a aktuální informace k tomuto předmětu a výukové materiály, které jsou shrnutím přednášek.

    Přednášky a podklady zveřejněné zde v Moodle pokryjí veškerou učební látku, nutnou pro složení zápočtu.

     Témata:

    1. Výběr tématu pro závěrečnou práci a jeho specifikace.
    2. Hledání informačních zdrojů - systém knihoven, rešerše, internetové a elektronické informační zdroje, dostupné databáze a vyhledávače. Charakteristika různých druhů informačních zdrojů, možnosti a limity práce s těmito zdroji.
    3. Způsob odkazování a citace podle ČSN ISO 690 z r. 2011/2022.
    4. Koncepce a struktura teoretické části práce, forma a obsah jednotlivých částí.
    5. Koncepce a struktura empirické části práce, prezentace výsledků a interpretace.
    6. Kvalitativní metody - druhy kódování verbálních nálezů, úvod do některých metod pro analýzu kvalitativních dat (CA, TA, IPA, DA).
    7. Seznámení se základní statistickou terminologií.
    8. Statistické vyhodnocení nominálních dat (výpočet Chí kvadrátu pro čtyřpolní tabulku).
    9. Základní statistické vyhodnocení pořadových a spojitých dat (výpočet směrodatné odchylky a statistické metody analýzy rozptylu: korelační analýza, t-test).
    10. Výpočet těchto statistických ukazatelů a metod v Excelu (popisně i na videu).

    POŽADAVKY K ZÁPOČTU:

    Znalost obsahu přednášek a podkladů v Moodle. Zápočet bude probíhat písemným testem v osobním kontaktu (viz SIS).

    Konzultace - veškeré dotazy týkající se Metodologického semináře i jeho obsahů prosím pokládejte přímo ve vyučovací hodině!!! Odpovědi na ně jsou důležité i pro vaše spolužáky.  V případě složitějších dotazů prosím využívejte konzultačních hodin (čtvrtky v 13-15 hod. v L-201), na které není potřeba se předem objednávat - prostě přijďte.

    Přeji vám hodně úspěchů v tomto semestru a těším se na setkávání s vámi. 

    Srdečně vás zdraví Pavlína Janošová

  • JAK SI VYBRAT TÉMA ZÁVĚREČNÉ PRÁCE - A JAKÝ STYL PSANÍ ZVOLIT

    V PDF souboru najdete souhrnné informace ke kurzu. Důležitá je však druhá polovina snímků. Zahrnuje zásady týkající se volby tématu vašich závěrečných prací, koncepční požadavky (pravidlo zahrnutí empirické části v pracích společenskovědního charakteru) a pravidla stylu psaní odborných textů.

    Jakmile budete mít určitou (nebo i neurčitou) představu o tom, čím byste se chtěli ve své závěrečné práci zabývat, obraťte se na vyučující, kteří učí danou či podobnou oblast ve svých předmětech. S nimi se můžete domluvit, zda je téma napsatelné, případně ho upravit do vhodné podoby. V případě, že u některého z pedagogů z různých důvodů nepochodíte, požádejte je o tip na jiného vyučujícího, který by Vás s tématem mohl vzít. Případně se obraťte na mě (doc. Janošovou) a společně probereme co a jak dál.

    Ve chvíli, kdy máte téma i vedoucího, bude zapotřebí, abyste společně s ním vyplnili formulář Žádosti o schválení tématu, které odevzdáte na studijní oddělení HTF (v covidové distanční výukové době ho lze zaslat elektronicky a vedoucího jen požádat o potvrzující mail). Formulář žádosti nejdete na webu (https://htf.cuni.cz/HTF-254.html). TERMÍN ODEVZDÁNÍ ŽÁDOSTÍ JE PRO STUDENTY LETOŠNÍCH 2. ROČNÍKŮ DO KONCE ČERVNA 2021 !!!

  • JAKÉ LITERÁRNÍ ZDROJE POUŽÍT - A JAK SE K NIM DOSTAT

    V níže uvedeném PDF souboru najdete základní informace o tom, jaké druhy bibliografie je vhodné zvolit pro závěrečnou práci. Platí, že časopisecké články uvádějí podstatně aktuálnější informace než monografie. Ty často (přesněji povětšinou) podávají informace zastaralé. Stáří poznatků se přitom neřídí rokem vydání dané knihy, ale stářím literatury, na niž daná kniha odkazuje v seznamu literatury. Proto je nutné kombinovat odborné knihy a odborné časopisecké statě. Ostatní informační zdroje (popularizační články a knihy nebo volně vyvěšené webové zdroje) lze použít doplňkově ve zdůvodněných případech (např. pro dokreslení sledovaného jevu nebo v případě, že neexistují jiné vhodnější zdroje v české ani zahraniční literatuře).

    Další informace se týkají toho, jak a kde vhodné zdroje vyhledat. Najdete zde informace o knihovnách a jejich současném lockdown provozu. Aktuálně jsou pro Vás asi nejpodstatnější dvě vyhledávací databáze pro české články  ANL a knihy ve vědeckých knihovnách SKC, kterou nabízí na svém webovém portálu Národní knihovna Praha (www.nkp). Dále mezinárodní časopisecké databáze Science Direct, JSTOR a EBSCO s nabídkou plnotextových článků v angličtině, které lze navštívit pod webem HTF. Níže najdete i působ, jak se na databáze dostat. Vaším úkolem je všechny tyto databáze odzkoušet, zda Vám vše funguje, jak má. Poslední informace se týkají rešeršních služeb, které nabízejí některé vědecké knihovny.

  • JAK USPOŘÁDAT ELEKTRONICKÉ ZDROJE

    Různé články a dokumenty v PDF a ve Wordu můžeme snadno procházet a vyhledávat v nich díky kartotéce elektronických dokumentů Mendeley, kterou si lze zdarma stáhnout z internetu (na adrese: Mendeley.com). Do textů uložených v Mendeley se pak dostaneme z jakéhokoli počítače napojeného na internet. Mendeley umožňuje vyhledávání dokumentů podle autorů i dalších ukazatelů, hledání klíčových slov napříč všemi dokumenty a generování bibliografických citací do našich textů. Výrazně zrychluje orientaci v elektronické literatuře, v tvorbě citací a v dohledávání informací (viz PDF níže).  

  • JAK ODKÁZAT POUŽITÉ INFORMAČNÍ ZDROJE (Citační norma ISO 690 z r. 2011/2022)

    Jakoukoli informaci (výzkumný poznatek, myšlenku či teorii), kterou jsme do naší závěrečné práce převzali z nějakého informačního zdroje, musíme odkázat bibliografickým odkazem na původní zdroj. Tento zdroj bude uvedený i v seznamu literatury naší práce. Může se jednat o odborné knihy, výzkumné a přehledové články, zákony, směrnice, webovky, cizí blogy, diplomky a bakalářky, odborné ústní konzultace apod., ale i naše vlastní práce, např. seminárky.

    Při odkazování v textu práce i v seznamu literatury se řídíme závaznou citační normou ISO 690 z roku 2011/2022 (https://www.iso690.zcu.cz/zmeny2022.html). V normě najdeme všechny konkrétní případy citování i netypických odkazovaných zdrojů (např. mapy, rozhlasové relace, Youtube videa aj.).

    Volíme vždy jen jeden ze způsobů odkazování a citování, které tato norma uvádí. Zvolený způsob citování a odkazování používáme v celém svém textu (nikdy je nekombinujeme). Dáváme pozor na správné dodržování pořadí citačních prvků i požadovaných typografických odlišení (velká písmena, kurzíva, křestní jména či jejich iniciály apod.). 

    V PDF níže najdete základní informace a požadavky na odkazování, vyplývající z této normy. Dále zde jsou uvedeny příklady citování nejobvyklejších zdrojů, včetně elektronických. Najdete zde i odpovědi na některé Vaše dotazy, např. v případě citování více zdrojů téhož autora v témže roce, nebo odkazy bibliografických zdrojů s větším počtem autorů. 

  • JAK STRUKTUROVAT A FORMÁLNĚ UPRAVIT TEORETICKOU ČÁST - A CO V NÍ NESMÍ CHYBĚT

    Informace o tom, jaké formální náležitosti má mít teoretická část závěrečných prací, najdete na webu naší fakulty pod "knihovnou". Link na tyto stránky najdete také v PDF níže. Najdete v něm i nejpodstatnější informace, které je zapotřebí mít na zřeteli při psaní teoretické části (poděkování, prohlášení, anotace, abstrakt, číslování kapitol, práce s poznámkami pod čarou, práce s přílohami, formální náležitosti tabulek, grafů a obrázků/schémat).  

  • JAK STRUKTUROVAT EMPIRICKOU ČÁST - A CO JE OBSAHEM JEJÍCH KAPITOL

    Struktura praktické (empirické) části má předem daný výčet podkapitol, v nichž je nutné uvést základní metodologické údaje (viz příloha). Tím umožňujeme dalším výzkumníkům podobný výzkum zopakovat, nebo porovnat s jinými výzkumy. Adekvátní metodologický popis odlišuje práci odbornou od neodborných textů. 

    V první příloze v PowerPointu níže najdete informace k obsahu jednotlivých podkapitol. Pod většinou snímků najdete POZNÁMKY s podrobnějšími výkladovými informacemi. Tento soubor je důležitý pro seznámení se se strukturou práce pro složení zápočtu.

    - V dalších dvou PowerPointech najdete tytéž informace rozdělené pro KVALITATIVNÍ výzkum a KVANTITATIVNÍ výzkum. Tyto dvě prezentace by Vám měly posloužit jako souvislejší přehled struktury kapitol praktické části, až budete psát svou závěrečnou práci a využívat v ní jeden, nebo druhý výzkumný design.

    V posledních dvou souborech ve Wordu najdete základní formuláře pro poskytování INFORMOVANÉHO SOUHLASU respondentů a v případě nezletilých respondentů INFORMOVANÝ SOUHLAS PRO JEJICH RODIČE. Zamodřené údaje si prosím upravte podle svého výzkumného designu a odstraňte z nich ty informace, které se Vaší práce netýkají. 


  • JAK POSTUPOVAT V KVALITATIVNÍM VÝZKUMU PŘI ANALÝZE DAT (kódování, tematická a obsahová analýza)

    Nejčastějším metodologickým designem empirických Bc. a DP prací jsou na naší fakultě kvalitativní analýzy. Používají se pro kazuistické-případové studie, analýzy rozhovorů a zúčastněné pozorování, anamnestická data, deníky, blogy apod. 

    Ještě před samotným sběrem dat si potřebujeme zvolit způsob vyhodnocení kvalitativních dat. Studenti obvykle používají metodu kódování (otevřeného a axiálního), která je podstatou tematické analýzy, ale využívá se i při interpretativní fenomenologické analýze a v narativní analýze (a v dalších kvalitativních analýzách - viz níže). 

    V rozsahu jedné přednášky není možné projít detailněji všechny přístupy. V PRVNÍ PŘÍLOZE níže (PowerPoint) najdeme ÚVODNÍ INFORMACE O KVALITATIVNÍM PŘÍSTUPU se stručnými výzkumnými ukázkami. Najdeme zde stručné informace o typech kvalitativních analýz, které studenti využívají nejčastěji (prosím, rozbalte si i poznámky pod snímky s podrobnějšími informacemi). Prezentace by Vám měla pomoci:

    • základně se zorientovat v typech analýz a pomoci zvolit typ konkrétní kvalitativní analýzy pro Váš výzkum 
    • zdárně Vás provést procesem sběru dat
    • pomoci Vám v procesu dvouúrovňového kódování (otevřeného a axiálního)
    • pomoci Vám při obsahové analýze (vyhodnocování otevřených výpovědí - viz níže). 

    (Prosím, prezentaci nešiřte dál, slouží jen nám, jako zestručněné vodítko při psaní závěrečných prací)

    Poté, co si zvolíme typ analýzy, potřebujeme si nastudovat nějakou kapitolu či článek o daném typu analýzy z odborné literatury s ukázkami těchto analýz.  Zde je možné doporučit tyto zdroje:

    • Švaříček, Šeďová: Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách (Praha, Portál, 2007): popis otevřeného a axiálního typu kódování, případové studie, zakotvená studie, etnografický výzkum a biografický výzkum (podobající se narativní analýze)
    • Gulová, Šíp: Výzkumné metody v pedagogické praxi (Praha, Grada, 2013): zakotvená studie, případová studie, interpretativní fenomenologická analýza, narativní analýza, diskurzivní analýza a obsahová analýza.
    • Řiháček, Hytych a kol.: Kvalitativní analýza textů: čtyři přístupy (Brno, Masarykova univerzita, 2013): zakotvená teorie, interpretativní fenomenologická analýza, narativní analýza a diskurzivní analýza.
    • K tematické analýze máme k dispozici článek (v angličtině), kde je podrobně popsán celý analytický proces (viz druhá příloha). Je zde také ukázka konkrétního výzkumu. V poslední příloze najdete zestručněný a zjednodušený překlad tohoto článku v češtině.  

    Dobrá zpráva je, že kvalitativní výzkumník může používat jen některé principy či prvky z různých analýz (pokud to z hlediska typu dat či cíle dává smysl) a může je také kombinovat. Svůj postup nicméně musí popsat a odůvodnit volbu své strategie v popisu metodologie.

    • Obsahovou analýzu používáme při vyhodnocování otevřených otázek v dotaznících, nebo písemných výpovědí na nějaké téma od vyšších desítek respondentů. (Na na základě jejích výsledků pak můžeme statisticky porovnat podsoubory v rozdílech mezi uváděnými typy odpovědí.) V jejím případě není potřeba vycházet z metodologické literatury, protože se předpokládá, že pak bude ještě následovat statistická analýza.

    V případě Vašeho zájmu o podrobnější popis kvalitativních metod přikládám odkaz na pokračující kurz Metodologický seminář - II, kde jsou uvedené základní informace k zakotvené teorii, interpretativní fenomenologické analýze, narativní analýze a diskurzivní analýze. Texty vycházejí ze tří výše uvedených publikací (link na Metodologický seminář - II. je: https://dl1.cuni.cz/course/view.php?id=11557).

  • JAK OVĚŘIT ROZDÍLY V PODSOUBORECH U "SLOVNÍCH" ODPOVĚDÍ (Chí kvadrát)

    Statistické výpočty používáme pro ověřování hypotéz. Pokud můžeme nějakou statistiku použít k jejich ověření, bylo by závažnou chybou to  to neudělat, chceme-li svou závěrečnou práci úspěšně obhájit. 

    Statistické výpočty nejsou žádnou zárukou jistoty, pouze zvyšuje pravděpodobnost, že nálezy, které vycházejí statisticky významné, jsou opravdu dány rozdílem mezi porovnávanými skupinami a nevznikly náhodou. Statistické metody k ověřování hypotéz používají nejčastěji statistickou hladinu významnosti (alfa) na 5% hladině významnosti a na 1% hladině významnosti.

    - Pětiprocentní hladina významnosti (zapisovaná jako "5% hl. v." nebo "p<0,05") znamená, že existuje pětiprocentní riziko, že i takto statisticky významný výsledek mohl vzniknout nějakou náhodou. Znamená to také, že se na zbývajících 95 % můžeme spolehnout, že vypočítaná významnost odráží skutečný rozdíl mezi porovnávanými skupinami.

    - Jednoprocentní hladina významnosti ("1% hl. v." nebo "p<0,01") je vyšší - u ní je riziko náhody pouze jednoprocentní a na 99 % se můžeme spolehnout, že naměřené rozdíly mezi skupinami jsou dány skutečnými rozdíly mezi skupinami. 

    Chí kvadrát pro čtyřpolní tabulku je výpočet, kterým ověřujeme, zda se dva podsoubory respondentů významně liší ve "slovních" odpovědích. Obvykle jím ověřujeme různé varianty slovních odpovědí v dotaznících, v nichž si je respondenti vybírají z nabídky možností (= otázky typu: "zakroužkujte některou z nabízených možností"). Pomocí Chí kvadrátu vyhodnocujeme i rozdíly v četnostech v podsouborech u otevřených (či polootevřených) otázek, z nichž jsme pomocí otevřeného kódování vytvořili kategorie (viz předchozí přednáška). V případě Chí kvadrátu pro čtyřpolní tabulku provádíme samostatné výpočty pro každou variantu odpovědi samostatně. 

    V podkladech v PDF z přednášky najdete základní informace o statistice a také postup výpočtu, spolu s nějakými příklady.

    Ve zkráceném PDF souboru níže najdete tyto informace v zestručnělé podobě. 

  • JAK OVĚŘIT ROZDÍLY V PODSOUBORECH U "ČÍSELNÝCH" ODPOVĚDÍ, U LIKERTOVÝCH ŠKÁL AJ. (t-test)

    Pravděpodobně nejčastěji se využívají statistická vyhodnocení, která vycházejí z porovnávání průměrných hodnot a směrodatných odchylek. Jedná se o otázky (položky) v dotaznících, na něž respondenti odpovídají číselně (např. počtem získaných bodů v dotazníku měřícím nějaký jev, výsledkem v testu, školní známkou apod.). Zde mluvíme o spojitých (kardinálních) proměnných. Může jít také o otázky, na něž se odpovídá pomocí několikastupňové Likertovy škály. Respondenti v nich např. uvádějí, do jaké míry souhlasí s určitým výrokem v dotazníku. Jednotlivé stupně Likertovy škály lze převést na číselnou stupnici. Jedná se o pořadové (ordinální) proměnné.

    Velmi zjednodušeně vzato, výpočet t-testu porovnává rozdíly ve dvou podsouborech ve výše uvedených číselných odpovědích.  Porovnávané podskupiny se mohou lišit v tom, že každá skupina bude mít jinou průměrnou hodnotu v dané odpovědi. Mohou se však lišit i v rozmanitosti odpovědí, pokud členové jedné podskupiny mají víceméně podobné odpovědi, zatímco ve druhé skupině je hodně názorů rozmanitých. Pro určení míry rozmanitosti odpovědí respondentů uvnitř skupiny se používá výpočet směrodatné odchylky.

    Z průměrné hodnoty odpovědí členů každé podskupiny, ze směrodatných odchylek obou podskupin a z počtu respondentů v každé podskupině poté počítáme hodnotu t-testu (všechny výpočty jsou vysvětlené podrobně v přednášce níže v PDF. Tytéž zestručněné údaje najdete v dalším PDF). T-test lze dobře spočítat v Excelu (viz příklad níže v Excelové příloze). O tom, zda je vypočítaný výsledek t-testu statisticky významný, rozhoduje výpočet stupňů volnosti "f" (f = součet členů obou skupin mínus 2, tj. f = N1 + N2 - 2). Hodnotou "f" se řídíme v tabulce hraničních hodnot (viz obrázek v poslední příloze). Pokud zde nenajdeme příslušné f, platí hodnoty v řádku uvedené u nejbližšího nižšího "f". 

  • JAK OVĚŘIT SOUVISLOST MEZI "ČÍSELNÝMI" ODPOVĚĎMI V CELÉM SOUBORU (Pearsonův korelační koeficient)

    Na podobném principu, jako je t-test, je založený i výpočet Pearsonova korelačního koeficientu (r). V jeho případě však neporovnáváme dva podsoubory respondentů, ale sledujeme napříč jedním souborem, jak spolu souvisí dva změřené jevy. Porovnávané proměnné mají podobný charakter jako u t-testu (jsou ideálně spojité/kardinální). Pomocí korelací můžeme porovnat těsnost vztahu např. mezi dobou vzdělávání (třeba v letech) a mírou tolerance vůči sexuálním menšinám, nebo časem tráveným u PC a mírou zdravotních potíží s páteří aj. Tento vztah může být kladný (tj. přímo úměrný), nebo záporný (nepřímo úměrný, se záporným číslem "r"). Hodnota korelačního koeficientu "r" se pohybuje mezi -1 až +1. Čím víc se blíží nule, tím je tento vztah slabší a tím víc naznačuje, že oba jevy spolu navzájem příliš nesouvisejí. Čím víc se blíží absolutní hodnotě |1|, ať v kladném, či záporném smyslu, tím je vztah mezi proměnnými silnější. V PDF prezentaci najdete další informace i grafické naznačení těchto vztahů. Najdete tam i výpočet Pearsonova korelačního koeficientu, který však nepotřebujete znát. Uvidíte však, že v principu vychází ze stejných proměnných jako t-test. Dále zde jsou informace o věcné významnosti korelací, tedy o tom, jak můžeme vypočítaným výsledkům rozumět (koeficient determinace).

  • JAK UVEDENÉ STATISTICKÉ VÝPOČTY PROVÉST V EXCELU

    Níže najdete souhrnné informace jak počítat všechny výše uvedené statistické výpočty v Excelu. Díky zveřejněným datům máte také možnost si je procvičit.

    V první PDF prezentaci najdete krok za krokem návod k počítání průměrů, směrodatných odchylek, t-testu a Pearsonova korelačního koeficientu v Excelu. (Výpočet t-testu v Excelu vychází přímo v hodnotách vyjadřujících dosaženou hladinu významnosti - p, zatímco korelační koeficient vychází v hodnotě "r"). Ve třetím listu v tomto souboru dále najdete předpřipravenou čtyřpolní tabulku pro výpočet Chí kvadrátu.

    Ve druhém PDF souboru najdete zadávací formule těchto výpočtů pro Excel, spolu s orientačními kritickými hodnotami pro korelace v tabulce níže.

    V předposledním Excelovém souboru máte k dispozici neúplný datový soubor jedné z vašich bývalých spolužaček, Mgr. Ludmily Svobodové. Slouží k vašemu procvičení všech statistických výpočtů, jimiž jsme se v tomto předmětu zabývali. Ráda bych jí touto cestou poděkovala za její vstřícnost a ochotu svá výzkumná data sdílet s dalšími studenty.

    Poslední je video, v němž jsou postupně provedeny všechny tyto výše popsané výpočty v Excelu.