Vymezení, s nimiž pracujeme
Vymezení, s nimiž pracujeme v první části výkladu:
Etymologie „religio“ dle Cicerona (<relegere)
„qui autem omnia, quae ad cultum deorum pertinerent, diligenter retractarent et tamquam relegerent, sunt dicti religiosi ex relegendo...“
(M. Tullius Cicero: De natura deorum II 72)
Etymologie „religio“ dle Lactantia (<religare)
„Hoc vinculo pietatis obstricti deo et religati sumus: unde ipsa religio nomen acceptit.“
(Lactantius (asi 250-po 317), Divinea institutiones IV 28,3)
„...hominem deo pietatis vinculis esse religatum. Unde ipsa religio nominatur.“
Lactantius (asi 250-po 317) Divinea institutiones, epitome 64,5
"Západní" (před)porozumění výrazu "náboženství" dle Petra Antese:
„...souhrnný výraz, jenž označuje všechny představy, postoje a jednání vztahující se k takové skutečnosti, kterou lidé označují jako sílu či síly (moc), duchy, démony, bohy či boha, posvátno či absolutno či pouze jako transcedenci. Taková skutečnost má pak pro člověka nejvyšší důležitost, je respektována a většinou uctívána.“
(Peter Antes, art. „Religion. I. Religionswissenschaftlich“, in: Erwin Fahlbusch (ed.), Evangelisches Kirchenlexikon, Bd. 3 Göttingen 1992, 1543-1545, 1544.)
Vymezení, s nimiž pracujeme v druhé části výkladu:
Náboženství dle Melforda Spira
"an institution consisting of culturally patterned interaction with culturally postulated superhuman beings“
(Spiro, Melford E. "Religion: Problems of Definition and Explanation," in: Michael Banton (ed.), Anthropological Approaches to the Study of Religion, London: Tavistock, 1966.)
Vymezení termínu "bůh" dle Gustava Benavidese
“Gods are agents said to be largely free from the physical, psychological, and moral constraints that limit the agency of humans, but who are in fact believed to function in ways analogous to those of ordinary human beings.”
(Michael Stausberg — Steven Engler (eds.), The Oxford Handbook of the Study of Religion)
Svatost/posvátnost (Holines) dle Nathana Söderbloma
„Posvátnost je určujícím slovem v náboženství: je dokonce ještě podstatnější než pojem Boha. Pravé náboženství může existovat bez určitého pojetí božstva, neexistuje však žádné pravé náboženství bez rozlišení mezi „posvátným“ a profánním“.
(Nathan Söderblom, art. „Holiness“, in: Hastings, James (ed.), The Encyklopedia of Religion and Ethics (ERE), VI, 1913, 731-741.)
Hierofanie (M. Eliade)
„Manifestace něčeho ‘zcela jiného’ - skutečnosti, která nepochází z tohoto světa - v předmětech, které svou podstatou veskrze náleží do našeho ‘přirozeného‘, ‘profánního světa‘.“
(M. Eliade, Mýty, sny a mystéria.)
Náboženství dle E. Durkheima
„Náboženství je jednotný systém věr a praktik vztahujících se k oblasti posvátného, tj. vyděleného a zakázaného; systém věr a praktik, které všechny, kdo je vyznávají [kdo věří a praktikují kult], spojuje v jediné morální společenství nazývané církev.“
(Elementární formy náboženského života)
Polytetické vymezení náboženství dle M. Southwolda
- v centru božské bytosti a vztah člověka k nim
- dichotomický pohled na svět (posvátné/profánní)
- zaměření na spásu
- rituální praxe
- víra v něco, co není empiricky prokazatelné
- etika opírající se o víru
- nadpřirozené sankce při porušení etiky
- mytologie
- korpus textů nebo orální tradice
- kněží, specialisté
- spojení v „morální společenství“
- spojení s etnickou či jinou skupinou
(Southwold, Martin, "Buddhism and the Definition of Religion", Man. New Series, 13 (1978), 362–379.)
Kategorie „náboženství“ dle J.Z.Smitha
[T]here is no data for religion. Religion is solely the creation of the scholar's study. It is created for the scholar's analytic purposes by his imaginative acts of comparison and generalization. Religion has no independent existence apart from the academy.
(Jonathan Z. Smith, Imagining Religion: from Babylon to Jonestown, Chicago: University of Chicago Press 1982, xi.)