Decizní prostory udržitelného rozvoje
Section outline
-
-
Klíčová slova: Policy-politics-polity; Co je to politika; Struktura politických příležitostí; Cyklus veřejných politik
-
Kapitoly vysvětlují, že environmentální problémy nelze chápat izolovaně od politiky, moci a ekonomiky. Zdůrazňují, že politicko-ekologické práce se soustředí na konflikty, rozpory, mocenské vztahy a současně na samotnou politizaci vědění o přírodě. Politická ekologie je zde chápána jako kritická praxe, která spojuje analýzu environmentálních změn s otázkami spravedlnosti, odpovědnosti a alternativních možností jednání.
-
Kapitola 4 zkoumá vznik a volební úspěšnost zelených stran a hodnotí, zda skutečně představují „novou politiku“ spojenou s postmaterialistickými hodnotami a novými formami participace. Ukazuje, že úspěch zelených stran silně závisí na politické struktuře příležitostí (např. volební systém, proporcionalita, otevřenost stranické soutěže). Kapitola 7 vysvětluje, že environmentální problémy jsou politicky obtížné, protože jsou komplexní, dlouhodobé, plné vědecké nejistoty a často přesahují hranice států. Kritizuje tradiční politický přístup, který řeší problémy izolovaně, reaktivně a dává přednost ekonomickému růstu před ochranou životního prostředí.
-
-
-
Klíčová slova: Demokracie; Reprezentativní demokracie; Participativní demokracie; Delibertivní demokracie
-
Zde je esej „Should Trees Have Standing?—Toward Legal Rights for Natural Objects“ (1972) od Christophera D. Stonea je, který je považován ze základní text o právní subjektivitě a právu vystupovat před soudem – tedy „standing“ (procesní legitimaci) ne-lidských přírodních aktérů.
Morris a Ruhu (2010) rozpracovávají Stonův argument a vztahují ho k situaci na Novém Zélandu. Článek přecházel vyhlášení Whanganui River. Vyhlášení Whanganui River jako právnické osoby sumarizují Kahui a Cullinane (2019).
Odkazy:
Kahui, V., & Cullinane, A. (2019). The ecosystem commons. New Zealand Journal of Ecology, 43(3), 1-5.
Morris, J. D., & Ruru, J. (2010). Giving Voice to Rivers: Legal Personality as a Vehicle for Recognising Indigenous People’s Relationships To Water?. Australian Indigenous Law Review, 14(2), 49-62.
Stone, Christopher D. “Should Trees Have Standing?–Towards Legal Rights for Natural Objects.” Southern California Law Review 45 (1972): 450-501.
-
-
-
Klíčová slova: Ideologie, Hegemonie, Liberalismus, Konzervatismus, Socialismus, Anarchismus, Feminismus
-
Klasická kniha o politických ideologiích, ze které vycházela dnešní přednáška.
-
Kapitola představuje ekologismus jako specifický soubor myšlenek, který zpochybňuje antropocentrismus, víru v neomezený růst a tradiční pojetí vztahu mezi společností a přírodou. Ukazuje, jak se zelené myšlení vymezuje vůči klasickým ideologiím (liberalismu, socialismu, konzervatismu) a zároveň z nich selektivně přebírá některé prvky, zejména důraz na spravedlnost, participaci a decentralizaci. Kapitola také rozlišuje mezi radikálními a reformními přístupy v zelené politice a ptá se, zda lze zelené myšlení chápat jako plnohodnotnou politickou ideologii.
-
-
-
Klíčová slova: Typologie stran; Cleavages; Volební chování; Stranická identifikace; Mediánový volič; Salience issue, Issue ownership, Valence issue
-
Text představuje hlavní teoretické přístupy ke studiu volebního chování a ukazuje, že porozumění voličům vyžaduje kombinaci více perspektiv. První kapitola propojuje demokratickou teorii s empirickým výzkumem volebního chování a zdůrazňuje roli občanů, jejich kompetencí a postojů pro fungování demokracie. Druhá kapitola shrnuje sociologické a sociálně-psychologické přístupy, které vysvětlují volby pomocí sociálních štěpení, skupinové identity a dlouhodobých politických orientací. Třetí kapitola se věnuje racionální volbě a chápe voliče jako aktéry, kteří se rozhodují strategicky na základě nákladů, zisků a informací. Čtvrtá kapitola ukazuje, jak instituce a zejména volební systémy strukturují volební chování a ovlivňují vztah mezi voliči, stranami a výsledky demokracie.
-
A. Australská uhlíková daň
Uhlíková daň hrála v australské předvolební kampani před volbami v roce 2013 klíčovou a silně polarizující roli: byla zavedena labouristickou vládou premiérky Julia Gillard a opozice z ní udělala symbol všeho, co podle ní zvyšovalo životní náklady a poškozovalo ekonomiku. Konzervativní koalice vedená Tony Abbott postavila kampaň na jednoduchém a úderném slibu „axe the tax“ (zrušíme daň), který se stal jedním z nejviditelnějších hesel celé kampaně a rezonoval zejména u voličů nespokojených s cenami energií.
Texty:
B). Role klimatu v norských volbách v roce 2021
V norských parlamentních volbách v roce 2021 sehrála změna klimatu a otázka budoucnosti těžby fosilních paliv významnou, i když ne dominantní roli: kampaně se často označovaly jako „klimatické volby“, protože politické strany musely jasně prezentovat své postoje k boji proti klimatické změně a omezení těžby ropy a zemního plynu, což je klíčová otázka v ropou bohatém Norsku a zásadně ovlivňuje debatu o ekonomické a energetické budoucnosti země. Téma změny klimatu se stalo jedním z hlavních bodů volební agendy, vedlo k ostrým diskusím o tom, jak rychle a jak radikálně omezit fosilní průmysl a zároveň udržet ekonomickou stabilitu, a pomohlo zvýšit viditelnost ekologicky orientovaných stran a jejich požadavků během kampaně.
Text:
C. Klimatická změna jako wedge issue (rozdělující téma)
Článek od Dicksona a Hobolt (2024) zkoumá, jak radikálně pravicové strany v Evropě využívají klimatickou politiku jako tzv. „wedge issue" – téma sloužící k rozdělení voličských koalic soupeřů. Autoři argumentují, že radikální pravice záměrně zaujímá nepřátelský postoj vůči klimatickým opatřením, čímž se vymezuje vůči mainstreamovému konsenzu a mobilizuje voliče skeptické vůči nákladným zeleným politikám.
Text:
-
-
-
Gruber, M. (2024). Climate politics in populist times: Climate change communication strategies in Germany, Spain, and Austria (p. 242). Taylor & Francis. Kapitola 1: Navigating the discourse: Unravelling climate change communication, political orientation, and populist far-right ideology.
-
Teorie cultural backlash Pippy Norris a Ronalda Ingleharta vysvětluje vzestup populismu a autoritářství jako reakci části společnosti na dlouhodobé kulturní změny: s růstem postmateriálních hodnot, liberalismu, genderové rovnosti, práv menšin, multikulturalismu a kosmopolitismu se zejména starší, méně vzdělaní, spíše muži a lidé z tradičnějších či venkovských prostředí cítí kulturně ohroženi a ztrácejí pocit dominance. Tito „kulturní poražení“ reagují zpětným odporem (backlash), který se politicky projevuje podporou populistických a autoritářských aktérů slibujících návrat k „tradičním hodnotám“, národní suverenitě a silnému řádu; klíčové je, že hlavní motor tohoto vývoje není primárně ekonomická deprivace, ale hodnotový konflikt mezi liberálně-kosmopolitními a autoritářsko-tradičními postoji, zesílený demografickými změnami a mediální polarizací.
Klíčové texty:
-
-
-
Klíčová slova: Rámce, Analýza rámců, Krystalizace rámců, Konflikt rámců, Morální rámce
-
Video, kde autorka kapitoly o rámcovámí environmentálních problémů, přibližuje konstruktivistický přístup ke zkoumání environmántálních problémů.
-
(1) Van Hulst, M., Metze, T., Dewulf, A., De Vries, J., Van Bommel, S., & Van Ostaijen, M. (2024). Discourse, framing and narrative: three ways of doing critical, interpretive policy analysis. Critical Policy Studies, 1-23.
(2) Braun, K. (2015). Between representation and narration: analysing policy frames. In Fischer, F., Torgerson, D., Durnová, A., Orsini, M. (Eds.): Handbook of critical policy studies(pp. 441-461). Cheltenham, Northhampton: Edward Elgar Publishing.
(3) McIntyre, L., Patterson, P. B., & Mah, C. L. (2018). A framing analysis of Canadian household food insecurity policy illustrates co-construction of an intractable problem. Critical policy studies, 12(2), 149-168.
-
-
-
Klíčová slova: právo na informace, účast veřejnosti, žebřík participace, základní techniky participace, deliberativní kapacity, kritéria deliberace
-
-
-
Klíčová slova: Politické komunity, Epistemické komunity, Teorie advokačních koalic, Role NNO, Dimenze politického aktivismu, Analýza aktérů
-
Public engagement has a key role in the social transformations needed to address climate change, one form of which is climate conversations. This research focuses on a widespread and conversational space - hair salons. It engaged with sustainable salons across the United Kingdom and Republic of Ireland to explore these conversations in two studies. Thirty salon owners/directors were interviewed about hairdressers’ engagement with clients about climate change and sustainability (GoZero), and an intervention was conducted with 25 salons using eco-tips on mirrors to prompt sustainable hair care conversations (Mirror Talkers). The results show that hairdressers already have a strong understanding of public engagement, are able to ‘read’ clients and maintain trusting relationships. Climate and sustainability conversations are happening in sustainable salons and impacting clients’ mindset and behaviour, with the intervention viewed positively. This paper argues that hairdressers are a prime example of ‘everyday influencers’ on climate change, but their potential has not been fully realised.
-
Bromová, A., Kárníková, A., Kocurek, J, Patočka, J., Navarová, T., Volfová, M. (2021): Klimavize: šest oblastí, kterým se musíme věnovat při řešení klimatické krize. Klimavize.
-
-
-
Cílem seminární práce je zpracovat studii konkrétního environmentálního problému. Aplikujte koncepty a analytické nástroje osvojené v kurzu na reálný případ – rekonstruujte způsoby, jakými je problém rámován, identifikujte relevantní aktéry a zhodnoťte jejich roli ve veřejné debatě i tvorbě politiky.
Práce nemá být popisem problému jako takového, ale analýzou toho, jak se z daného environmentálního či sociálního jevu stává (nebo nestává) politický problém, kdo o něm mluví a jak, a jakými cestami se dostává (nebo nedostává) na politickou agendu.
Mělo by jít o konkrétní, jasně ohraničený problém veřejných politik – ideálně takový, ke kterému existuje dostupná veřejná debata (mediální výstupy, stranické programy, dokumenty NGO, legislativní materiály apod.).
Délka: 6-12 normostran textu
Citace: alespoň 5 akademických zdrojů; povinně minimálně 2 texty z kurzu
Struktura práce: Práce by měla obsahovat tyto části (jejich rozsah a případné sloučení závisí na konkrétním tématu):
(1) Úvod (0,5-1 strana): Stručné představení zvoleného problému a výzkumné otázky. Proč je tento případ analyticky zajímavý?
(2) Vymezení problému (1-2 strany): Jak a kdy se z daného jevu stal politický problém? Využijte koncept cyklu veřejných politik nebo modelu více proudů (Kingdon). Zvažte, zda jde o problém chronicky podceňovaný, nebo naopak přeinflovaný.
(3) Analýza rámování (cca 2 strany): Identifikujte hlavní rámce, jimiž je problém interpretován ve veřejném diskurzu. Jaké jsou dominantní narativy? Existují rámce vzájemně konkurující si nebo v konfliktu? Věnujte pozornost tomu, co jednotlivé rámce zahrnují a co naopak vylučují.
(4) Mapování aktárů(cca 2 strany): Identifikujte klíčové aktéry podílející se na veřejné debatě o daném problému (státní instituce, politické strany, NGO, vědecké a expertní komunity, komerční sektor, občanské iniciativy). Využijte koncepty jako advokační koalice, epistemické komunity nebo analýza aktérů. Propojte aktéry s jejich rámci: kdo sdílí podobné porozumění problému?
(5) Politický kontext (cca 1–2 strany): Analyzujte širší politický kontext: Jakou roli hrají politické ideologie nebo populistické diskurzy v přístupu k danému problému? Projevuje se v debatě fenomén kulturního backlashe nebo odporu vůči „progresivním elitám"? Jak je problém využíván (nebo zneužíván) ve volební politice?
(6) Závěr (cca 0,5–1 strana): Shrnutí analytických zjištění. Co analýza odhalila o tom, jakým způsobem je daný problém politicky konstruován.
Kritéria hodnocení:
Kritérium Body Jasná argumentační linie 20 Správná a tvůrčí aplikace konceptů z kurzu 30 Kvalita analýzy (rámce, aktéři, kontext) 30 Práce se zdroji a citační správnost 10 Formální zpracování a srozumitelnost textu 10
-