Příklady "klimatických" předvolebních kampaní
A. Australská uhlíková daň
Uhlíková daň hrála v australské předvolební kampani před volbami v roce 2013 klíčovou a silně polarizující roli: byla zavedena labouristickou vládou premiérky Julia Gillard a opozice z ní udělala symbol všeho, co podle ní zvyšovalo životní náklady a poškozovalo ekonomiku. Konzervativní koalice vedená Tony Abbott postavila kampaň na jednoduchém a úderném slibu „axe the tax“ (zrušíme daň), který se stal jedním z nejviditelnějších hesel celé kampaně a rezonoval zejména u voličů nespokojených s cenami energií.
Texty:
B). Role klimatu v norských volbách v roce 2021
V norských parlamentních volbách v roce 2021 sehrála změna klimatu a otázka budoucnosti těžby fosilních paliv významnou, i když ne dominantní roli: kampaně se často označovaly jako „klimatické volby“, protože politické strany musely jasně prezentovat své postoje k boji proti klimatické změně a omezení těžby ropy a zemního plynu, což je klíčová otázka v ropou bohatém Norsku a zásadně ovlivňuje debatu o ekonomické a energetické budoucnosti země. Téma změny klimatu se stalo jedním z hlavních bodů volební agendy, vedlo k ostrým diskusím o tom, jak rychle a jak radikálně omezit fosilní průmysl a zároveň udržet ekonomickou stabilitu, a pomohlo zvýšit viditelnost ekologicky orientovaných stran a jejich požadavků během kampaně.
Text:
C. Klimatická změna jako wedge issue (rozdělující téma)
Článek od Dicksona a Hobolt (2024) zkoumá, jak radikálně pravicové strany v Evropě využívají klimatickou politiku jako tzv. „wedge issue" – téma sloužící k rozdělení voličských koalic soupeřů. Autoři argumentují, že radikální pravice záměrně zaujímá nepřátelský postoj vůči klimatickým opatřením, čímž se vymezuje vůči mainstreamovému konsenzu a mobilizuje voliče skeptické vůči nákladným zeleným politikám.
Text: