Weekly outline

  • ROZPIS A TÉMAT A PŘEDNÁŠEK

    7. října: dr. Tomáš Svoboda: VÝZKUM DĚJIN PŘEKLADU V RÁMCI ČESKOSLOVENSKÉ TRANSLATOLOGIE (přehledová přednáška se zaměřením na metodologii v oblasti zkoumání dějin překladu)

    14. října: dr. Tomáš Svoboda: BAROKNÍ OBDOBÍ V DĚJINÁCH ČESKÉHO PŘEKLADATELSTVÍ (případová studie se zaměřením na starší překladatelskou tradici a normu)

    21. října: dr. Eva Kalivodová: HISTORIE A SOUČASNOST ČESKÉHO PŘEKLÁDÁNÍ BRITSKÉ A AMERICKÉ LITERATURY (přehledová přednáška se zaměřením na vybrané klíčové autory a jejich české překladatele)

    28. října: STÁTNÍ SVÁTEK

    4. listopadu: dr. Eva Kalivodová: SOUBĚŽNOST A ROZBÍHAVOST NOREM: CO PŘINESL LUMÍROVSKÝ A RUCHOVSKÝ PŘEKLAD ČESKÉ LITERATUŘE (případová studie zaměřená na vybrané české překladatele daného období)

    11. listopadu: dr. Stanislav Rubáš: SHAKESPEARŮV HAMLET V ČESKÝCH PŘEKLADECH (případová studie se zaměřením na překlad Zdeňka Urbánka v konfrontaci s překladem Erika Adolfa Saudka)

    18. listopadu: dr. Anežka Charvátová: ROLE PŘEKLADU PŘI DOBÝVÁNÍ AMERIKY (přehledová přednáška se zaměřením na české překlady ze španělsky psaných literatur)

    25. listopadu: dr. Anežka Charvátová: VÝVOJ PŘEKLADATELSKÉ A NAKLADATELSKÉ PRAXE VE 20. STOLETÍ: MEZI PŘEKLADEM KONFORMNÍM A ADAPTAČNÍM (přehledová přednáška se zaměřením na české překlady španělsky psané beletrie)

    2. prosince: dr. Šárka Belisová: ČESKÉ PŘEKLADY Z FRANCOUZSKÉ LITERATURY V DOBĚ OD NÁRODNÍHO OBROZENÍ DO ROKU 1917 (přehledová přednáška s důrazem na klíčové autory a jejich české překladatele)

    9. prosince: dr. Šárka Belisová: ČESKÉ PŘEKLADY Z FRANCOUZSKÉ LITERATURY V LETECH 1918-1989 (přehledová přednáška s důrazem na klíčové autory a jejich české překladatele)

    16. prosince: dr. Stanislav Rubáš: ČESKÉ PŘEKLADY EVŽENA ONĚGINA (případová studie s důrazem na několik výrazných osobností českého překladatelství v oblasti ruské klasiky)

    23. prosince - 2.ledna: VÁNOČNÍ PRÁZDNINY

    6. ledna: dr. Stanislav Rubáš: JAN ZÁBRANA (případová studie zaměřená na společensko-politický kontext českého překladatelství 20. století)
  • 7. a 14. října

  • 21. října

    Eva Kalivodová: HISTORIE A SOUČASNOST ČESKÉHO PŘEKLÁDÁNÍ BRITSKÉ A AMERICKÉ LITERATURY 

    Doporučená literatura:

    KALIVODOVÁ, EVA. Browningová nebo Klášterský? Krásnohorská nebo Byron? O rodu v životě literatury. Praha, Karolinum 2010. KAPITOLY 1-3.

     KALIVODOVÁ, EVA. "Český liberalismus nebo české zápecnictví? Jak se Chaloupka strýčka Toma stala v Čechách dětskou literaturou", In: M. Řepa (ed.) 19. století v nás. Modely, instituce a reprezentace, které přetrvaly. Nakladatelství Historický ústav, Praha 2008. S. 422-433.

     FRY, ALENA: Recepční proměny Edgara Allana Poea v rukoujeho českých překladatelů a vykladačů. Dizertační práce, 2014.

    VOSMANSKÁ,  JANA: Josef Václav Sládek a začátky české amerikanistiky. Mgr. diplomová práce, 2008 (J. V. Sládek. První století severoamerické republiky, studie otištěná v Osvětě 1876, obsahuje i přehled americké literatury)

    JINDRA, Miroslav. Proměny překládání a recepce (nejen) americké literatury. In: Hrala, M. (ed.) Český překlad 1945–2003. Praha: FF UK 2005.

    MASNEROVÁ, EVA. K diskusi o zpracování dějin českého překladu 2. poloviny 20. století. In: Hrala, M. (ed.) Český překlad 1945–2003. Praha: FF UK 2005.

    HŘEBCOVÁ, Zuzana. České překlady Fitzgeraldova Velkého Gatsbyho (L. Dorůžka 1960/2011; Alexandr Tomský a Rudolf Červenka 2011; Martin Pokorný 2013) Magisterská diplomová práce. Praha: Ústav translatologie 2015.

  • 4. listopadu

    Eva Kalivodová: SOUBĚŽNOST A ROZBÍHAVOST NOREM: CO PŘINESL LUMÍROVSKÝ A RUCHOVSKÝ PŘEKLAD ČESKÉ LITERATUŘE 

    V níže přiložených souborech pro tento týden najdete překlady několika sonetů ze sbírky E. Barrett Browningové, Sonnets from the Portuguese (1850), z pera Antonína Klášterského (1908) a Františka Baleje (1919; modernější typografie naleží Balejovi). Srovnejte si před hodinou jejich překlady sonetů IV, V a XXVII (z celkem 44 sonetů). Snažte se určit, v čem jsou rozdíly těch textů (není VŮBEC nutné přihlížet k originálům, i když můžete, na netu lehce dostupné) - ROZDÍLY v básnickém jazyce, ve zvuku, v dramatu těch básní, či když naleznete i jiné rozdíly.

  • 11. listopadu: SHAKESPEARŮV HAMLET V ČESKÝCH PŘEKLADECH

    • Přečtěte si vybraný úryvek ze Shakespearova Hamleta (jednání III, scéna 4).

    • Přečtěte si Hamletův monolog "být nebo nebýt" (jednání III, scéna 1).

    • PRO ZÁJEMCE: Podívejte se na televizní záznam několika Hamletových monologů v podání Radovana Lukavského (1919-2008), který hrál titulní roli Shakespearova nejslavnějšího dramatu na prknech Národního divadla v letech 1959-1966. Lukavský jako první ztvárnil Hamleta v překladu Zdeňka Urbánka (1917-2008) z roku 1959. Úvodní slovo k záznamu má anglista Zdeněk Stříbrný. Monolog "být nebo nebýt" naleznete v čase 18:00 - 21:00.

      Na svůj dojem z Lukavského Hamleta vzpomíná prof. MARTIN HILSKÝ, autor prvního publikovaného českého překladu kompletního díla Williama Shakespeara, takto:

      "Jako mladý student anglistiky jsem se setkal s inscenací Hamleta, ve které hrál Hamleta Radovan Lukavský. Odešel jsem z divadla jiný, než jaký jsem do něho přišel. Zažil jsem tehdy ten magický pocit, kdy všichni v publiku sdílejí, co se odehrává na jevišti, kdy vám běhá mráz po zádech a z divadla odcházíte beze slov. Tenhle zážitek byl pak téměř deset let někde zasutý, ale zůstal ve mně..." (Z besedy s účastníky sdružení PER ARTES, 2009)

    • Pokud jste přednášku věnovanou HAMLETOVI buď nestihli, nebo se budete chtít vrátit k výkladu hlavních rozdílů mezi "moderním" překladem Zdeňka Urbánka (1959) a "tradičním" překladem Erika Adolfa Saudka (1941), můžete si poslechnout zkrácený výklad těchto rozdílů v pořadu KNIŽNÍ PÓL (v archivu Českého rozhlasu). Příslušnou pasáž naleznete v čase 7:26 - 25:54.

  • 16. prosince: ČESKÉ PŘEKLADY EVŽENA ONĚGINA

  • 6. ledna: JAN ZÁBRANA

    • Podívejte se na dokument ČT věnovaný Janu Zábranovi.

      Dokument si stáhnete pod tímto odkazem na serveru USCHOVNA.CZ: 

      Při sledování dokumentu si poznamenejte odpovědi na následující otázky, které budou předmětem společné debaty:
      1) Co Zábranu přivedlo k překládání?
      2) Kdo byli Zábranovi rodiče?
      3) Jaké byly Zábranovy postoje ke komunistickému režimu? Z čeho tyto postoje vyrůstaly?
      4) Jak Zábrana charakterizuje posun, který u nás nastal mezi 50. lety a obdobím normalizace?
      5) Kteří ruští autoři k Zábranovi nejvíce promlouvali jako k člověku i jako překladateli?
      6) Jak interpretuje Zábranovu mimořádnou vůli a sílu k duchovní práci v totalitním státě Jan Vladislav?
    • Citáty ze Zábranových deníků, Buninových próz a dalších textů použitých v přednášce.