Osnova sekce

  • Úvod

    Sbalit vše Rozbalit vše

  • Potenciál kulturního dědictví pro celoživotní učení

    divka-v-muzeu

    Foto: Tomáš Svoboda (Novinky.cz, 2020)

    V čem spočívá potenciál kulturního dědictví pro celoživotní učení?

    Prostudujte přiložené materiály a na závěr připojte svůj názor do diskuzního fóra.

    • Potenciál kulturního dědictví pro celoživotní učení Soubor

      Úvodní přednáška

    • Co je muzeum? Nová definice URL

      Klička, T., Co je muzeum? Nová definice, Art Antique, říjen 2019

      Stručné shrnutí debat, jež probíhají na mezinárodním muzejním fóru v souvislosti se snahami vytvořit novou definici muzea odpovídající 21. století.

    • Lidé z Bojkovic si založili vlastní muzeum (2011) URL

      Bartoníček, R., Lidé z Bojkovic si založili vlastní muzeum, zájem je obrovský, iDnes, 3.6.2011, dostupné z: https://www.idnes.cz/zlin/zpravy/lide-z-bojkovic-si-zalozili-vlastni-muzeum-zajem-je-obrovsky.A110603_159

      Příklad vzniku nových muzeí.

    • Dokumenty k problematice celoživotního učení URL

      Stručný přehled vývoje a vzniku pojmu celoživotního učení, jak se etabloval v mezinárodní a české politické praxi, základní deklarace a strategické dokumenty (MŠMT ČR).

    • Strategie celoživotního učení ČR (2007) Soubor

      MŠMT, Strategie celoživotního učení, 2007

      Obsahuje mj. vymezení základních pojmů:

      • základní, střední, terciární vzdělávání
      • další vzdělávání
      • formální a neformální vzdělávání, informální učení

      Implementační plán strategie viz také https://www.msmt.cz/vzdelavani/dalsi-vzdelavani/strategie-celozivotniho-uceni-cr

    • Příklad implementace strategie celoživotního učení v britské kulturní praxi Soubor

      Příklad implementace strategie celoživotního učení v oblasti kulturního dědictví: Velká Británie (v angličtině)

      • vládní zadání
      • strategické dokumenty MLA
      • teoretické rámce: obecné vzdělávání a sociální cíle (Generic Learning Outcomes, Generic Social Outcomes)
      • příklady uplatnění GLO's v praxi
    • Památky nás baví 4: Kulturní dědictví jako příležitost pro učení všech generací URL

      Havlůjová, Indrová a kol., Památky nás baví 4: Kulturní dědictví jako příležitost pro učení všech generací. Metodika tvorby, realizace a hodnocení kvality edukačních programů v oblasti péče o kulturní dědictví pro neformální a informální učení, Praha: NPÚ 2015

      Příklad certifikované metodiky, která je určena všem zájemcům o teoretické otázky i praktické možnosti neformálního a informálního učení v historickém prostředí. 

    • Kunstkomora v tabletu (2020) URL

      Hudec, P., Lamatová, H. a kol., Kunstkomora v tabletu, 1-3, Olomouc 2020.

      Příklady certifikovaných metodik, které připravilo Muzeum umění Olomouc, pro potřeby tvorby, realizace a hodnocení kvality digitálních aplikací vytvořených pro galerijní a muzejní interpretaci v rámci neformálního vzdělávání dospělých (1.díl), rodin s dětmi (2. díl). Třetí díl se zabývá mobilními digitálními technologiemi při zprostředkování kulturního dědictví pro potřeby formálního vzdělávání školních skupin. 

  • Tvorba a vyhodnocování interpretačních strategií

    interpretacni-trojuhelnik

    Zdroj: Philip Rutt in Ludwig 2015.

    Co všechno musí muzea, galerie, památkové objekty i průvodci v národních parcích zvážit, než nabídnou náštěvníkům cesty k hlubšímu porozumění přírodnímu a kulturnímu dědictví, které opečovávají, spravují a chrání? Jak návštěvníky oslovit a přesvědčit, aby se k nim připojili? 

  • Návštěvnické výzkumy - české a zahraniční zkušenosti

    Kromeriz_digi-pruvodce

    Zdroj: Petr Hudec (2017)

    Z teorie i praxe vyplývá, že má-li být prezentace a interpretace kulturních institucí úspěšná a účinná, je třeba dobře rozumět zájmům a vzdělávacím potřebám návštěvníků. Nelze se domnívat, že všechny způsoby zprostředkování rozmanitých kulturních hodnot osloví všechny. Neexistuje ani žádný „univerzální“ návštěvník. Je třeba rozlišovat a znát „své“ návštěvníky. Základní otázky návštěvnických průzkumů se tak točí kolem několika základních otázek:

    • Které návštěvnické skupiny můžeme identifikovat?
    • Co je zajímá a jaká mají očekávání?
    • S jakými informacemi a prekoncepty návštěvníci přicházejí?
    • Jak často místo či instituci navštěvují?
    • Jak dlouho zůstávají?
    • Visitor Studies URL

      Od roku 1998 se návštěvnická studia stala nedílnou součástí reflexe kulturní praxe. Začal vycházet časopis Visitor Studies, který obsahuje studie zaměřené na různé aspekty výzkumu návštěvnického chování a učení v kontextu muzeí, galerií, historických památek, přírodních parků a dalších kulturních center. Reflektovány jsou psychologické, pedagogické, sociologické či ekonomické souvislosti návštěvnického provozu.

      Odkaz vede do databáze e-časopisů Knihovny Pedagogické fakulty UK, po registraci jsou jeho čísla od roku 2007 dostupná ke studiu.

    • Doporučení článku z časopisu Visitor Studies Úkol

      Projděte si obsah několika posledních ročníků časopisu Visitor Studies a vyberte si jednu studii, která Vás svým obsahem zaujme. Přečtěte ji, přeložte její anotaci do češtiny a napište krátké doporučení pro své kolegy. Proč Vás studie zaujala a proč by si ji měli ostatní také přečíst? Vybranou studii vložte společně se svým překladem a doporučením.

    • Marketing kulturního dědictví a umění: návštěvníci nebo zákazníci? URL

      Radka Johnová, Marketing kulturního dědictví a umění, Praha 2008.

      Doporučení ke studiu:

      • Zákazníci (kapitola 2, s. 49 - 100)
      • Marketingové informace a marketingový výzkum (kapitola 3, s. 101 - 132)

      Odkaz vede do databáze e-knih Knihovny Pedagogické fakulty UK, po registraci je kniha dostupná ke studiu. Knihu lze studovat také prostřednictvím Národní digitální knihovny (https://ezdroje.cuni.cz/prehled/zdroj.php?lang=cs&id=908).

    • Heritage Counts: Heritage and Society URL

      Příklad dlouhodobého multioborově založeného výzkumu, jehož cílem je mapovat a dokládat prostřednictvím doložitelných údajů důležitost kultruního dědictví v Anglii pro rozvoj společnosti. Návštěvníci kulturních institucí jsou zde nejen respondenty, ale také příjemci výzkumů.

    • Postoje české veřejnosti ke kulturním památkám a památkové péči (1976) Soubor

      Vladimír Hepner, Hana Kasalová, Postoje české veřejnosti ke kulturním památkám a památkové péči, Praha 1976.

      Příklad historické publikace, která obsahuje přehled postojů ke kulturním památkám, jenž byl získán metodou výzkumu veřejného mínění (v roce 1973). Podle všech dostupných zjištění se jednalo o první  takový výzkum svého druhu v tehdejším Československu. Zároveň byly jeho výsledky bezpochyby interpretovány v souladu s vládnoucí politickou ideologií.

      Knihu lze po přihlášení studovat prostřednictvím Národní digitální knihovny (https://ezdroje.cuni.cz/prehled/zdroj.php?lang=cs&id=908).

      Pro studijní potřeby je přiložen výtah z pera kolegyně Kateřiny Dryákové, který vypracovala v rámci řešení projektu NAKI Prezentace a interpretace historického prostředí jako nedílná součást kulturní výchovy a vzdělávání v čase nových médií a tzv. tekuté modernity, na kterém spolupracuje NPÚ a PedF UK.

    • Památky 2011 (ČR) Soubor

      Příklad výsledku profesionálního statistického šetření, které si nechal vypracovat Národní památkový ústav v roce 2011. Předmětem sondy byly návštěvnické preference, motivace, chování i spokojenost.

    • Výzkum návštěvníků památek ČR (2019) Soubor

      V roce 2019 proběhl na památkách NPÚ sociologický návštěvnický výzkum. Pracovní výtah ze závěrečné zprávy ilustruje kocepci výzkumu, popis jeho datového souboru a shrnutí výsledků do stručné podoby. Výzkum vznikl v rámci v rámci řešení projektu NAKI Prezentace a interpretace historického prostředí jako nedílná součást kulturní výchovy a vzdělávání v čase nových médií a tzv. tekuté modernity, na kterém spolupracuje NPÚ a PedF UK. Odborně jej vedli sociologové Ondřej Hubáček a Lenka Opletalová. 

    • Rodinní návštěvníci v muzeu URL

      Jana Němečková, Rodinný průvodce Uměleckoprůmyslovým museem v Praze jako příklad uplatnění koncepce celoživotního učení v muzeu, diplomová práce, Praha: UK, 2009.

      Příklad diplomové práce, která se zabývá možnostmi využití muzeí pro podporu celoživotní učení s důrazem na rodinné učení. Autorka vychází ze znalosti zahraniční literatury i případových studií sledujících chování a učení rodin v muzeu. Součástí její práce je pak analýza vlastního dotazníkového průzkumu rodinných návštěvníků, který realizovala v Uměleckoprůmyslovém muzeu v Praze. Dále pak popis a vyhodnocení muzejního programu, během kterého rodinného průvodce ověřovala pokusná skupina.

  • Návštěvníci se speciálními vzdělávacími potřebami: od integrace k inkluzi

    NG-spravedlnost-haptika

    Zdroj: Haptická sbírka Národní galerie v Praze, foto: Miloš Strnad

    Svět péče o kulturní dědictví nabízí všem lidem bez rozdílu, aby v historickém prostředí rozvíjeli svou tvořivost, rozumové schopnosti i představivost, aby se zapojili do občanského života a aby zvyšovali své porozumění prostředí, ve kterém žijí. Pro mnoho lidí je však tato nabídka z různých důvodů nedostupná. Jak lze fyzické, mentální i sociální bariéry překonávat? Aktuálně lze vysledovat tři základní společensky přijatelné trendy či strategie, které kulturní insituce volí, když se s uvednou výzvou vyrovnávají:

    • Asimilační přístup: nechat na každém, aby využíval stávající nabídku kulturních institucí, jak sám nejlépe může a dovede, ale zároveň se přizpůsobil pravidlům, která vyhovují většině společnosti.
    • Adaptační přístup: různé typy znevýhodnění jsou přijaty jako společný problém konkrétních osob a celé společnosti, přičemž snahy o sociální integraci jsou podporovány vstřícnými opatřeními; kulturní instituce se zaměřují např. na odstraňování fyzických bariér, proměnu zažité provozní praxe nebo vytvoření speciálních programů pro znevýhodněné návštěvníky.
    • Inkluzivní přístup: znevýhodnění lidé se zapojují do všech běžných činností, přičemž v situacích, kdy je to nezbytné, je jim poskytována adekvátní pomoc a podpora; kulturní instiuce pak aktivně otevrají své oborové světy těm, kdo k nim až dosud měli omezený přístup, a poskytují jim v případě potřeby vhodný typ podpory.
    • Speciální pedagogika URL

      Josef Slowík, Speciální pedagogika, Praha 2014.

      Publikace představuje úvod do tématu a nabízí možnost seznámit se se základní terminologií a stručnou historií oboru.

      Odkaz vede do databáze e-knih Knihovny Pedagogické fakulty UK, po registraci je kniha dostupná ke studiu.

    • Inkluzivní vzdělávání URL

      Vanda Hájková, Iva Strnadová, Inkluzivní vzdělávání, Praha 2010.

      Kniha přiblužuje aktuální trend inkluzivního vzdělávání a proměny, které přináší ve školní praxi, diagnostice a poradenství.

      Odkaz vede do databáze e-knih Knihovny Pedagogické fakulty UK, po registraci je kniha dostupná ke studiu.

      Doporučení ke studiu:

      • Vzdělávací potřeby v inkluzivním pojetí (kap. 1, s. 15 - 40)
      • Inkluzivní vzdělávání (kap 4, s. 89 - 140)
    • Památky nás baví 5: Objevujeme kulturní děditví bez bariér URL

      Hana Havlůjová, Petr Hudec a kol., Památky nás baví 5: Objevujeme kulturní děditví bez bariér, Praha 2015.

      Příklad certifikované metodiky, která ilustruje možnosti, jak lze v oblasti péče o kulturní dědictví rozvíjet inkluzivní trend vzdělávání. Nabízí příklady edukačních programů pro účastníky se speciálními vzdělávacími potřebami, ať už v roli příjemců nebo lektorů. 

      V seznamu literatury lze rovněž dohledat odkazy na další české metodické publikace, které řeší otázku integrace a inkluze v oblasti muzeí, galerií a památek (s. 162-170).

      Blíže viz například také metodické publikace Metodického centra muzejní pedagogiky v Brně: http://www.mcmp.cz/vzdelavani/metodicke-texty-a-doporuceni/

    • Magic Bus (Velká Británie, 2006-2008): Outreach Programme Složka

      Příklad tvz. outreach programu, kdy se muzea a galerie v severovýchodní Anglii spojily s cílem oslovit školy a rodiny s dětmi v regionu ohroženém sociálním vyloučením. Kouzelný autobus přivážel do škol či na akce realizované pro veřejnost během jarních prázdnin programy zaměřené na poznávání zajímavých artefaktů a seznamování s prací kurátorů. Cílem bylo přilákat pozornost a zvýšit návštěvnost školních skupin na edukačních programech v muzeích a galeriích.

      Přiloženy jsou dvě interní zprávy, které informují o průběhu projektu v roce 2008 a poskytují celkové zhodnocení jeho dopadu.

    • Anyone can cook! (GASK, 2009-2011) URL

      Ondřej Horák, Anyone can cook! Lektorské centrum Galerie Středočeského kraje 2009 - 2011, s. 151 - 165. In: Foltýn, D. – Havlůjová, H. (ed.) Kulturní dědictví a udržitelný rozvoj místních komunit. Cultural Heritage and Sustainable Development of Local Communities. Praha 2013. Dostupné z: http://www.historickededictvi.com/?page_id=45.

      Příklady tzv. outreach programů, které realizovalo Lektorské centrum nově se formující Galerie Středočeského kraje v letech 2009–2011. Cílem bylo ucházet se aktivně o své diváky, cestou za nimi cíleně překračovat zažité bariéry a stereotypy. Tři z blíže představených projektů Umění pro nevidomé, Obrazy žijí se seniory a Věznice: místo pro umění hledaly nové modely komunikace a vytvářely bezprecedentní situace, které lze vnímat i jako výzvu pro ostatní galerijní a muzejní instituce v České republice.

    • Asimilace, adaptace nebo inkluze? Fórum

      Česká televize, Důl Michal dává prostor i mentálně handicapovaným lidem, 24.8.2012, dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/zpravodajstvi-ostrava/kultura/193167-dul-michal-dava-prostor-i-mentalne-handicapovanym-lidem/

      Přečtěte si článek o akci, která se v roce 2012 uskutečnila na Dole Michal v Ostravě. Který z přístupů k odstraňování fyzických, mentálních a sociálních bariér ve světě péče o kulturní dědictví podle Vás ilustruje? Svou odpověď vložte do diskusního fóra.

  • Dobrovolnictví a komunitní spolupráce - české i zahraniční zkušenosti

    doborovolnici

    Dobrovolnice na workcampu na hradě Hartenberg. Foto: Anna Štindlová (2019)

    Dobrovolnické aktivity patři k činnostem běžným v  moderní společnosti. Jejich využívání pro potřeby kulturních institucí nabízí široké pole působnsti. V České republice je však tato možnost dosud jen málo využívána. Jednou z možností, kde by mohla být využívána, kde existuje jak potřeba, tak také zájem veřejnosti pomáhat, představuje oblast nemovitých památek.

    • Dobrovolnictví Soubor

      Kateřina Dryáková, Spolupráce s dobrovolníky a místními komunitami na památkových objektech (2020)

    • Spolupráce s místními komunitami (ČR, Evropa) URL

      Foltýn, D. – Havlůjová, H. (ed.) Kulturní dědictví a udržitelný rozvoj místních komunit. Cultural Heritage and Sustainable Development of Local Communities. Praha 2013. Dostupné z: http://www.historickededictvi.com/?page_id=45.

      Publikace shrnuje teoretická východiska udržitelné péče o kulturní dědictví i konrétní příklady projektů, jež byly realizovány v ČR i v zahraničí (Velká Británie, Itálie, Francie, Slovinsko).

    • Dobrovolná péče o kulturní dědictví: 120 let zkušeností National Trust (VB) Soubor

      Marc Crosby, Dobrovolná péče o kulturní dědictví: 120 let zkušeností National Trust, in: Havlůjová, H. - Kales, J. - Charvát, P., Edukace jako cesta ke zkvalitňování péče o kulturní dědictví pohledem zahraničních odborníků, Praha 2016, s. 52 - 61.

  • Tvorba a vyhodnocování edukačních koncepcí a programů

    • Tvorba a vyhodnocení muzejního edukačního programu URL

      Pavla Sýkorová, Muzejní edukační programy pro Národní pedagogické muzeum Jana Amose Komenského, diplomová práce, Praha: UK, 2016.

      Diplomová práce se zabývá připravou, ověřením a vyhodnocením muzejní ho edukačního programu pro žáky druhého stupně základnícha  středních škol. Edukační program představuje žákům historické reálie prostřednictvím tří edukačních programů a interaktivních prvků v expozici. Žáci pracují s tématy z druhé světové války, padesátých let 20. století a období tzv. normalizace. V průběhu výuky mají využívat dobové artefakty, např. učebnice, školní obrazy a školní pomůcky ze sbírky Národního pedagogického muzea a knihovny Jana Amose Komenského.

    • Tvorba a vyhodnocování edukačních programů: příklad z Velké Británie Soubor
      1. Alex Drago, Na cestě změny: Nové strategické přístupy ke vzdělávání v obasti péče o kulrutní dědictví, in: Havlůjová, H. - Kales, J. - Charvát, P., Edukace jako cesta ke zkvalitňování péče o kulturní dědictví pohledem zahraničních odborníků, Praha 2016, s. 62 - 73.
      2. Alex Drago, Projekt The Learning Journey: Tvorba, realizace a hodnocení výsledků vzdělávacích programů na památkových objektech ve správě Historic Royal Palaces, in: dtto, s. 74 - 87.

  • Scénář interpretace

    IMG_7520.JPG?time=1607451425084

    Interpretace jako umění vysvětlit význam konkrétního kulturního dědictví  návštěvníkům a získat jejich zájem o podporu a zachování daného místa, předmětu, zvyku, řemeslné techniky atd. má svá pevná pravidla. Tato lekce nabízí praktické návody, jak vytvořit interpretační plán a uvést ho do praxe. Kromě níže uvedených podkladů doporučuji též materiály Interpretační průvodce: Jak se podělit o místní dědictví s ostatními; Interpreting Our Heritage a Čítanku interpretace,  které jsou ke stažení v kapitole Tvorba a vyhodnocování interpretačních strategií.

  • Tvorba didaktických materiálů pro neformální a informální učení

    Doporučená metodická literatura: