Návštěvnické výzkumy - české a zahraniční zkušenosti
Osnova sekce
-
Zdroj: Petr Hudec (2017)
Z teorie i praxe vyplývá, že má-li být prezentace a interpretace kulturních institucí úspěšná a účinná, je třeba dobře rozumět zájmům a vzdělávacím potřebám návštěvníků. Nelze se domnívat, že všechny způsoby zprostředkování rozmanitých kulturních hodnot osloví všechny. Neexistuje ani žádný „univerzální“ návštěvník. Je třeba rozlišovat a znát „své“ návštěvníky. Základní otázky návštěvnických průzkumů se tak točí kolem několika základních otázek:
- Které návštěvnické skupiny můžeme identifikovat?
- Co je zajímá a jaká mají očekávání?
- S jakými informacemi a prekoncepty návštěvníci přicházejí?
- Jak často místo či instituci navštěvují?
- Jak dlouho zůstávají?
-
Od roku 1998 se návštěvnická studia stala nedílnou součástí reflexe kulturní praxe. Začal vycházet časopis Visitor Studies, který obsahuje studie zaměřené na různé aspekty výzkumu návštěvnického chování a učení v kontextu muzeí, galerií, historických památek, přírodních parků a dalších kulturních center. Reflektovány jsou psychologické, pedagogické, sociologické či ekonomické souvislosti návštěvnického provozu.
Odkaz vede do databáze e-časopisů Knihovny Pedagogické fakulty UK, po registraci jsou jeho čísla od roku 2007 dostupná ke studiu.
-
Projděte si obsah několika posledních ročníků časopisu Visitor Studies a vyberte si jednu studii, která Vás svým obsahem zaujme. Přečtěte ji, přeložte její anotaci do češtiny a napište krátké doporučení pro své kolegy. Proč Vás studie zaujala a proč by si ji měli ostatní také přečíst? Vybranou studii vložte společně se svým překladem a doporučením.
-
Radka Johnová, Marketing kulturního dědictví a umění, Praha 2008.
Doporučení ke studiu:
- Zákazníci (kapitola 2, s. 49 - 100)
- Marketingové informace a marketingový výzkum (kapitola 3, s. 101 - 132)
Odkaz vede do databáze e-knih Knihovny Pedagogické fakulty UK, po registraci je kniha dostupná ke studiu. Knihu lze studovat také prostřednictvím Národní digitální knihovny (https://ezdroje.cuni.cz/prehled/zdroj.php?lang=cs&id=908).
-
Příklad dlouhodobého multioborově založeného výzkumu, jehož cílem je mapovat a dokládat prostřednictvím doložitelných údajů důležitost kultruního dědictví v Anglii pro rozvoj společnosti. Návštěvníci kulturních institucí jsou zde nejen respondenty, ale také příjemci výzkumů.
-
Vladimír Hepner, Hana Kasalová, Postoje české veřejnosti ke kulturním památkám a památkové péči, Praha 1976.
Příklad historické publikace, která obsahuje přehled postojů ke kulturním památkám, jenž byl získán metodou výzkumu veřejného mínění (v roce 1973). Podle všech dostupných zjištění se jednalo o první takový výzkum svého druhu v tehdejším Československu. Zároveň byly jeho výsledky bezpochyby interpretovány v souladu s vládnoucí politickou ideologií.
Knihu lze po přihlášení studovat prostřednictvím Národní digitální knihovny (https://ezdroje.cuni.cz/prehled/zdroj.php?lang=cs&id=908).
Pro studijní potřeby je přiložen výtah z pera kolegyně Kateřiny Dryákové, který vypracovala v rámci řešení projektu NAKI Prezentace a interpretace historického prostředí jako nedílná součást kulturní výchovy a vzdělávání v čase nových médií a tzv. tekuté modernity, na kterém spolupracuje NPÚ a PedF UK.
-
Příklad výsledku profesionálního statistického šetření, které si nechal vypracovat Národní památkový ústav v roce 2011. Předmětem sondy byly návštěvnické preference, motivace, chování i spokojenost.
-
V roce 2019 proběhl na památkách NPÚ sociologický návštěvnický výzkum. Pracovní výtah ze závěrečné zprávy ilustruje kocepci výzkumu, popis jeho datového souboru a shrnutí výsledků do stručné podoby. Výzkum vznikl v rámci v rámci řešení projektu NAKI Prezentace a interpretace historického prostředí jako nedílná součást kulturní výchovy a vzdělávání v čase nových médií a tzv. tekuté modernity, na kterém spolupracuje NPÚ a PedF UK. Odborně jej vedli sociologové Ondřej Hubáček a Lenka Opletalová.
-
Jana Němečková, Rodinný průvodce Uměleckoprůmyslovým museem v Praze jako příklad uplatnění koncepce celoživotního učení v muzeu, diplomová práce, Praha: UK, 2009.
Příklad diplomové práce, která se zabývá možnostmi využití muzeí pro podporu celoživotní učení s důrazem na rodinné učení. Autorka vychází ze znalosti zahraniční literatury i případových studií sledujících chování a učení rodin v muzeu. Součástí její práce je pak analýza vlastního dotazníkového průzkumu rodinných návštěvníků, který realizovala v Uměleckoprůmyslovém muzeu v Praze. Dále pak popis a vyhodnocení muzejního programu, během kterého rodinného průvodce ověřovala pokusná skupina.