Osnova týdnů

  • Úvod

    • - článek Martina Nodla v ČČH 120/2, 2022, s. 409-426

      - shrnuje dosavadní dějepisectví sociálních a hospodářských dějin středověku, ale i raného novověku

      - klade otázky k současnému výzkumu a vysvětluje příčiny jeho absence

  • ZIMNÍ SEMESTR 2023-2024

  • 4. 10. Starší české dějiny: pojmy a periodizace (B. Zilynská)

  • 11. 10. Raně středověké elity: Čechové – proceres – šlechta? (J. Izdný)

    • Problematika elit „druhého řádu“
      Nepřemyslovská (?) knížata 9. století
      Teorie o původu regionálních elit
      Problém vnitřního ustrojení říše prvních Přemyslovců
      Slavníkovci jako laboratorní model nepřemyslovské elity
      Chybějící elita 11. století
      Správa země v knížecí době
      Kontrapozice existujících teorií o vzniku šlechty
      Terminologie pramenů
      …a jejich nedostatky
      Otázka kontinuity vývoje státu a jeho vnitřního ustrojení
      Možné řešení komparací s vývojem v raných fázích vývoje říše

  • 18. 10. Děkanské volno

  • 25. 10. Šlechta v pozdním středověku (R. Novotný)

  • 1. 11. Raně novověká šlechta (J. Hrbek)

    • - vyšší šlechta a nižší šlechta v předbělohorských českých zemích

      - typologie šlechtických kariér

      - aristokracie, vymezení pojmu

      - životní cyklus raně novověkého šlechtice

      - sociální kapitál, ekonomický kapitál, intelektuální kapitál

      - konfrontace a interakce panovnické a šlechtické moci v raném novověku

      - šlechtická mentalita a její proměny

      Literatura:

      - Václav Bůžek, Nižší šlechta v politickém systému a kultuře předbělohorských Čech, Praha 1996

      - Ivo Cerman, Šlechtická kultura v 18. století. Filozofové, mystici, politici, Praha 2012

      - Marie Š. Koldinská – Ivo Cerman a kol., Základní problémy studia raného novověku, Praha 2013 (zvláště kapitoly Panovnická moc, Šlechta, Korunní země v raném novověku)

      - Jiří Kubeš a kol., V zastoupení císaře. Česká a moravská aristokracie v habsburské diplomacii 1640–1740, Praha 2018

      - Petr Maťa, Svět české aristokracie 1500–1700, Praha 2004

      - Vítězslav Prchal, Společenstvo hrdinů. Válka a reprezentační strategie 1550–1750, Praha 2015

  • 8. 11. Panovnický dvůr ve středověku (L. Bobková)

    • Panovnický dvůr ve středověku

      • Téma dvůr a rezidence od 90. let (badatelská centra, Residenzenforschung)
      • Pojem panovnický dvůr, jeho podoba, profesně a sociálně mnohovrstevné složení, dvůr jako živý organismus. Úřednická složka dvora.
      • Cestující dvůr. Důvody cest (mocensko-politické v rámci České koruny, zahraničně diplomatické, vojenské, soukromé), logistika. Příklad římská jízda Karla IV.
      • Panovnický dvůr a rezidence (otázka centrální rezidence, vzájemné ovlivňování dvůr, jeho rozsah, činnost a velikost, funkčnost a stavení podoba rezidenčního sídla). Vedlejší a příležitostní rezidence, městské paláce.
      • Příležitostné rezidence českého krále v zemích České koruny, jejich význam a praktické využití. Příklad: lucemburská italská signorie a sídlo Jana a Karla v Parmě.
      • Slavnostní vjezdy. Italské a francouzské vzory.

       

      Robert Antonín – Tomáš Borovský, Panovnické vjezdy na středověké Moravě, Brno 2015

      Lenka Bobková, Jak v roce 1331 vítali krále Jana v Parmě, in: Středověký kaleidoskop pro muže s hůlkou. Věnováno Františku Šmahelovi k životnímu jubileu, ed. Eva Doležalová – Petr Sommer, Praha 2016, s. 434–444

      Lenka Bobková, Slavnostní vjezdy českých králů do Horní Lužice ve 14. a 15. století, in: Historie – Otázky – Problémy 2/ 2019, s. 11–28

      Dana Dvořáčková-Malá, Panovnický dvůr ve středověku. Struktura, prostor a reprezentace, in: Dvory a rezidence ve středověku II, Skladba a kultura dvorské společnosti, Praha 2008, s. 11–37.

      Dana Dvořáčková-Malá – Jan Zelenka, Curia ducis, curia regis. Panovnický dvůr za vlády Přemyslovců, Praha 2015

      Dana Dvořáčková-Malá, Dvůr jako téma: výzkum panovnické společnosti v českém středověku - historiografie, koncepty, úvahy, Praha 2020

      Richard Němec, Architektura – vláda – země. Rezidence Karla IV. v Praze a zemích Koruny české, Praha 2015

      Vladimír Růžek, Česká znaková galérie na hradě Laufu u Norimberka z roku 1361. Příspěvek ke skladbě královského dvora Karla IV. Sborník archivních prací 38, 1988, s. 37–311.

      Robert Novotný, Dvorská a zemská hierarchie v pozdně středověkých Čechách, in: Dvory a rezidence ve středověku, ed. Dana Dvořáčková, Praha 2006, s. 145–161.

      Sborníky Dvory a rezidence ve středověku I – III, ed. Dana Dvořáčková – Jan Zelenka

  • 15. 11. Panovnický dvůr v raném novověku (J. Hausenblasová)

      • pojem dvůr, dvorský okruh, dvořan v raném novověku
      • základní funkce panovnického dvora
      • typy pramenů a jejich uložení
      • habsburský dvůr ve středověku
      • konstituování raněnovověkého dvora v 16. století – struktura, důležité dvorské úřady a jejich úloha; spojení se správou Českého království – dvorní řád Ferdinanda I. 1527
      • císařský dvůr Rudolfa II. a jeho sídlo v Praze, kvalitativní i kvantitativní změny, politická a kulturní role, národnostní složení
      • dvůr barokní – charakteristické znaky, funkce – návaznost na správu Českého království
      • dvory panovnic v komparaci s dvory panovníků

      Literatura:

      Fellner, Th. – Kretschmayr, H.: Die österreichische Zentralverwaltung, I. Abteilung. Von Maximilian I. bis zur Vereinigung der österreichischen und böhmischen Hofkanzlei (1749), 1–3, Wien 1907

      Žolger, I.: Der Hofstaat des Hauses Österreich, Wien-Leipzig 1917

      Hausenblasová, J. (ed.): Der Hof Kaiser Rudolfs II., Prag 2002

      Hledíková, Z. – Janák, J. – Dobeš, J.: Dějiny správy v českých zemích od počátků státu po současnost, Praha 2007 (1. vyd. 1989)

      Wührer, – Scheutz, M.: Zu Diensten Ihrer Majestät. Hofordnungen und Instruktionsbücher am frühneuzeitlichen Wiener Hof, Wien 2011

      Bůžek, V. – Smíšek, R. (eds.): Habsburkové. Země Koruny české ve středoevropské monarchii 1526–1740, Praha 2017

       

    • Jaroslava HAUSENBLASOVÁ, Vztah mezi císařským dvorem a nejvyššími správními úřady Českého království v době vlády Rudolfa II., in: Sborník archivních prací 52 (2002), s. 279–294.

      Petr VOREL, Místodržitelský dvůr arciknížete Ferdinanda Habsburského v Praze roku 1551 ve světle účetní dokumentace, in: Folia historica bohemica 21 (2005), s. 7-66.

      Martin HOLÝ, Exercitia aularium. Dny všední a sváteční pážat na dvoře Ferdinanda I. v polovině 16. století ve světle dvou dochovaných instrukcí, in: Folia historica bohemica 23 (2008), s. 7-34.

      Jaroslava HAUSENBLASOVÁ, Soukromí jako obřad. Rituály a ceremoniál na dvoře Anny Jagellonské, in: Martin Nodl und František Šmahel (ed.), Rituály, ceremonie a festivity ve střední Evropě 14. a 15. století (Colloquia mediaevalia Pragensia 12). Praha 2009, s. 97–108.

    • Dvorní řád Ferdinanda I., 1527

      Dvůr císaře Rudolfa II. - stav k roku 1612

  • 22. 11. Počátky měst (M. Musílek)

  • 29. 11. Města v husitské revoluci (B. Zilynská)

    • Městská síť na počátku 15. století

      Role měst v přípravné fázi reformního hnutí

      Politické angažmá měst v HR

      Ideové postoje měst a právní názory; městské svazy

      Hospodářský vývoj; Zikmundovy zástavy a podíl měst na nich

      Vojenské aspekty

      Etnický vývoj

      Příklady osudů několika významných měst (Praha, Tábor, Kutná Hora, Plzeň, České Budějovice, Jihlava)

      Konečný stav, tedy výsledky HR (výhled po kompaktátech)

       

  • 6. 12. Města v raném novověku (M. Ďurčanský)

  • 13. 12. Věnná města českých královen (J. Hausenblasová)

    • Věnná města českých královen

      • vysvětlení pojmu "věnné město"
      • vznik soustavy věnných měst ve středověku
      • práva  a jejich využití českými královnami do 15. století
      • správa a postavení mezi ostatními královskými městy, role politická, vojenská, kulturní
      • postavení věnných měst v raném novověku – změna role královny ve vývoji měst
      • úpadek měst v 17. a 18. století

      Literatura:

      Přehledové práce:
      heslo J. Čelakovského v OSN 26, 1907 s. 546–548
      Krsková, D.: Královny a jejich věnná města, Dvůr Králové nad Labem 2001
      Kilián, J. (ed.): Věnná města za třicetileté války a jejich poválečná obnova, Mělník 2004 – zde zejm. studie Fr. Musil: Ke vzniku královských věnných měst (s. 1–15)
      Semotanová, E. – Žemlička, J. a kol: Věnná města českých královen, Praha 2022

      Monografie věnované jednotlivým městům – např.:
      Adámek, K.: Z dějin hospodářství královského věnného města Poličky, Praha 1906
      Mikulka, J.: Dějiny Hradce Králové do roku 1850, Hradec Králové, I–IV, 1994–1996
      Frolík, J.: Chrudim českých královen, Chrudim 2002
      Kilián, J.: Město ve válce, válka ve městě: Mělník 1618–1648, České Budějovice 2008
      Konečný – Růžička: Polička. Věnné město českých královen, 2010
      Kilián, J. a kol.: Mělník. Historie – kultura – lidé, Praha 2010
      Šimůnek, R.: Vysoké Mýto, Praha 2021

    • E. Semotanová - J. Žemlička (ed.): Věnná města českých královen, Praha 2022 - kapitoly Věnná města jako badatelské téma, Fenomén věnných měst, Věnná města v průřezu staletí.

      František Musil: Ke vzniku královských věnných měst a jejich vývoji do 2. poloviny 15. století, in: Jan Kilián (ed.), Věnná města za třicetileté války a jejich poválečná obnova, Mělník 2004, s. 1-15.
      Petr Vorel: Královská věnná města v systému českých měst 16. století, in: tamtéž, s. 16-21.

    • Instrukce pro hofrychtéře, 1713

  • 20. 12. Vývoj poddanského obyvatelstva ve středověku a raném novověku (E. Maur)

  • LETNÍ SEMESTR 2023-2024

  • 21. 2. Christianizace a počátky církevní organizace (Jakub Izdný)

    • Problematika pramenů a jejich nedostatku
      Archeologické prameny a jejich meze interpretace
      Nejstarší písemné zprávy
      Přemyslovská Christianizace
      Nejstarší dynastičtí svatí
      Založení biskupství + otázka moravského biskupství a jeho kontinuity
      Svatý Vojtěch a rozpory jeho příběhu
      Úsilí a tradice arcibiskupství ve střední Evropě
      Hnězdno 1039
      + podle času vývoj nejstarší církevní správy a proměna archeologického obrazu (2. vlna christianizace na přelomu 11. a 12. století)

  • 28. 2. Slovanská církev v Čechách (Jakub Izdný)

    • Moravské křesťanství jako základ slovanské tradice
      Otázka exilu a rozpadu moravské církve
      V tom vliv na Čechy
      Stopy slovanské církve v Čechách
      Interpretační rozpory historici (Třeštík) vs. Jazykovědci
      Shrnutí fakt a pokus o formulování nové teorie o slovanské církvi v Čechách 10. století
      Svatý Prokop
      Sázavský klášter
      Souvislost s otázkou úsilí Přemyslovců o arcibiskupství
      Interpretační problémy celé otázky

  • 6. 3. Poutnictví jako kulturní praxe (Jaroslav Svátek)

    • - poutníci v pramenech českého středověku – nepřímá vs. přímá svědectví

      - poutnické ego-dokumenty: Jindřich ze Stráže, Jan Hasištejnský, Martin Křivoústý, Martin Kabátník…

      - topografie poutních míst ve středověku – české země; nadregionální poutní centra; Řím – Santiago – Jeruzalém

      - sonda: Praha jako nadregionální poutní centrum; fenomén ukazování ostatků

      - poutnictví jako problém: kritika vs. akceptace poutí ze strany utrakvistů (rozbor úryvků z kázání a traktátů)

       

      literatura:

      HRDINA, Jan, Civis peregrinus Bohemicus: Fernwallfahrten bömischen Bürger im Spätmittelalter, in: Roma – Praga. Praha – Řím: Omaggio a Zdeňka Hledíková, edd. Kateřina Bobková-Valentová – Eva Doležalová – Eva Chodějovská – Zdeněk Hojda – Martin Svatoš, Praha 2009, s. 173-187

      HRDINA, Jan, Relikvie, odpustky a poutní odznaky, Praha 2018

      SVÁTEK, Jaroslav, Zbožné cestování. Katolické a utrakvistické poutnictví, in: Husitské re-formace. Proměna kulturního kódu v 15. století, ed. Pavlína Cermanová – Pavel Soukup, Praha 2019, s. 201-225

      Wallfahrt und Reformation – Pout' a reformace. Zur Veränderung religiöser Praxis in Deutschland und Böhmen in den Umbrüchen der Frühen Neuzeit, edd. Jan Hrdina – Hartmut Kühne – Thomas Müller, Frankfurt am Main 2007 – zde hlavně: Blanka ZILYNSKÁ, Ansichten der böhmischen Utraquisten der 15. Jahrhunderts zur Wallfahrt

  • 13. 3. Farní síť vrcholného a pozdního středověku (Blanka Zilynská)

    • Farní síť vrcholného a pozdního středověku (Mikrosvět středověké farnosti – cesty k jeho poznání) Badatelská témata – pramenné možnosti – metody zpracování

      Farnosti v západní Evropě

      Velkofarnosti

      Vlastnické kostely

      Archeologické doklady pro vytváření farností

      Ustálení farních obvodů, farní přímus

      Arcijáhenství

      Velké privilegium pro církev

      Venkovské děkanáty

      Prameny k farní síti 14. století: RDP, LC, LE

      Farní a filiální kostel

      Vybavení farního kostela, obročí a záduší,

      Patronátní systém, proces ustanovení faráře, mobilita kléru

      Změny, které přineslo husitství

       

    • Bibliografie k farní síti a souvisejícím otázkám (desátky, patronát, konfirmace)

    • PPT prezentace k přednášce

  • 20. 3. Monasticismus ve středověku a raném novověku (Jan Zdichynec)

  • 27. 3. Středověké hereze (Blanka Zilynská)

    • Definice a terminologie

      Pramenné zdroje a jejich charakter

      Postavení kacíře v církvi a ve společnosti

      Vývoj herezí:

      - raně církevní odchylky a reakce ekumenických koncilů na ně;

      - nová fáze od 10. století;

      - největší společenstva: valdenští, kataři

      - pozdní středověk: viklefismus, lollardi, husitství (stereotyp Čecha-kacíře)

      Hereze a ženy

      Závěr: hereze, stereotypy, hlavní témata heretických nauk

       

  • 3. 4. Utrakvistická církev do konce středověku (Blanka Zilynská)

    • Církevní organizace pražské diecéze počátkem 15. stol.; Litomyšl, Olomouc

      Ideologický základ husitství (eklesiologie, eucharistie)

      Institucionální základ – mř. synody, zásahy Václava IV., role univerzity

      Konrád z Vechty

      Katolická menšina

      Správci husitského duchovenstva

      Filibert de Montjeu, biskup v Coutances

      Pokusy o obsazení arcibis. stolce

      Problém svěcení kněžského dorostu

      Nově vznikající utrakvistická zemská církev (duchovní úřady, Jan Rokycana, konsistoř)

      Synody a kněžské sjezdy

      Kutnohorská konsistoř

      Světící biskupové

      nové sekty; Jednota bratrská

      farnosti; záduší

    •  prezentace

  • 10. 4. Židovská komunita ve středověku (Daniel Soukup)

  • 17. 4. Náboženské poměry v českých zemích v dobách konfesionalizace (Jan Zdichynec)

    J. Zdichynec

  • 24. 4. Pobělohorská rekatolizace (Jiří Mikulec)

  • 15. 5. Židovská komunita v raném novověku (Iveta Cermanová)