Osnova sekce

  • Úvod

    Sbalit vše Rozbalit vše
    • Potřebujeme sociální a hospodářské dějiny středověku? Soubor

      - článek Martina Nodla v ČČH 120/2, 2022, s. 409-426

      - shrnuje dosavadní dějepisectví sociálních a hospodářských dějin středověku, ale i raného novověku

      - klade otázky k současnému výzkumu a vysvětluje příčiny jeho absence

  • ZIMNÍ SEMESTR

  • 2. 10. Starší české dějiny: pojmy a periodizace (B. Zilynská)

  • 9. 10. Raně středověké elity: Čechové – proceres – šlechta? (J. Izdný)

    • Témata přednášky Poznámky

      Problematika elit „druhého řádu“
      Nepřemyslovská (?) knížata 9. století
      Teorie o původu regionálních elit
      Problém vnitřního ustrojení říše prvních Přemyslovců
      Slavníkovci jako laboratorní model nepřemyslovské elity
      Chybějící elita 11. století
      Správa země v knížecí době
      Kontrapozice existujících teorií o vzniku šlechty
      Terminologie pramenů
      …a jejich nedostatky
      Otázka kontinuity vývoje státu a jeho vnitřního ustrojení
      Možné řešení komparací s vývojem v raných fázích vývoje říše

  • 16. 10. Děkanské volno

  • 23. 10. Panovnický dvůr ve středověku (L. Bobková)

    • Témata přednášky (a literatura) Poznámky

      Panovnický dvůr ve středověku

      • Téma dvůr a rezidence od 90. let (badatelská centra, Residenzenforschung)
      • Pojem panovnický dvůr, jeho podoba, profesně a sociálně mnohovrstevné složení, dvůr jako živý organismus. Úřednická složka dvora.
      • Cestující dvůr. Důvody cest (mocensko-politické v rámci České koruny, zahraničně diplomatické, vojenské, soukromé), logistika. Příklad římská jízda Karla IV.
      • Panovnický dvůr a rezidence (otázka centrální rezidence, vzájemné ovlivňování dvůr, jeho rozsah, činnost a velikost, funkčnost a stavení podoba rezidenčního sídla). Vedlejší a příležitostní rezidence, městské paláce.
      • Příležitostné rezidence českého krále v zemích České koruny, jejich význam a praktické využití. Příklad: lucemburská italská signorie a sídlo Jana a Karla v Parmě.
      • Slavnostní vjezdy. Italské a francouzské vzory.

       

      Robert Antonín – Tomáš Borovský, Panovnické vjezdy na středověké Moravě, Brno 2015

      Lenka Bobková, Jak v roce 1331 vítali krále Jana v Parmě, in: Středověký kaleidoskop pro muže s hůlkou. Věnováno Františku Šmahelovi k životnímu jubileu, ed. Eva Doležalová – Petr Sommer, Praha 2016, s. 434–444

      Lenka Bobková, Slavnostní vjezdy českých králů do Horní Lužice ve 14. a 15. století, in: Historie – Otázky – Problémy 2/ 2019, s. 11–28

      Dana Dvořáčková-Malá, Panovnický dvůr ve středověku. Struktura, prostor a reprezentace, in: Dvory a rezidence ve středověku II, Skladba a kultura dvorské společnosti, Praha 2008, s. 11–37.

      Dana Dvořáčková-Malá – Jan Zelenka, Curia ducis, curia regis. Panovnický dvůr za vlády Přemyslovců, Praha 2015

      Dana Dvořáčková-Malá, Dvůr jako téma: výzkum panovnické společnosti v českém středověku - historiografie, koncepty, úvahy, Praha 2020

      Richard Němec, Architektura – vláda – země. Rezidence Karla IV. v Praze a zemích Koruny české, Praha 2015

      Vladimír Růžek, Česká znaková galérie na hradě Laufu u Norimberka z roku 1361. Příspěvek ke skladbě královského dvora Karla IV. Sborník archivních prací 38, 1988, s. 37–311.

      Robert Novotný, Dvorská a zemská hierarchie v pozdně středověkých Čechách, in: Dvory a rezidence ve středověku, ed. Dana Dvořáčková, Praha 2006, s. 145–161.

      Sborníky Dvory a rezidence ve středověku I – III, ed. Dana Dvořáčková – Jan Zelenka

  • 30. 10. Šlechta v pozdním středověku (R. Novotný)

    • Témata přednášky Poznámky

      Šlechta přemyslovského království

      Dvorská a zemská šlechta
      Klienti a patroni
      Dopad konfesního rozkolu 
      Nobilitace
      Proměna šlechty na přelomu středověku a raného novověku
      Šlechtická memorie

  • 6. 11. Raně novověká šlechta (J. Hrbek)

    • Témata přednášky a literatura Poznámky

      - vyšší šlechta a nižší šlechta v předbělohorských českých zemích

      - typologie šlechtických kariér

      - aristokracie, vymezení pojmu

      - životní cyklus raně novověkého šlechtice

      - sociální kapitál, ekonomický kapitál, intelektuální kapitál

      - konfrontace a interakce panovnické a šlechtické moci v raném novověku

      - šlechtická mentalita a její proměny

      Literatura:

      - Václav Bůžek, Nižší šlechta v politickém systému a kultuře předbělohorských Čech, Praha 1996

      - Ivo Cerman, Šlechtická kultura v 18. století. Filozofové, mystici, politici, Praha 2012

      - Marie Š. Koldinská – Ivo Cerman a kol., Základní problémy studia raného novověku, Praha 2013 (zvláště kapitoly Panovnická moc, Šlechta, Korunní země v raném novověku)

      - Jiří Kubeš a kol., V zastoupení císaře. Česká a moravská aristokracie v habsburské diplomacii 1640–1740, Praha 2018

      - Petr Maťa, Svět české aristokracie 1500–1700, Praha 2004

      - Vítězslav Prchal, Společenstvo hrdinů. Válka a reprezentační strategie 1550–1750, Praha 2015

  • 13. 11. Panovnický dvůr v raném novověku (J. Hausenblasová)

    • Témata přednášky (a literatura) Poznámky
      • pojem dvůr, dvorský okruh, dvořan v raném novověku
      • základní funkce panovnického dvora
      • typy pramenů a jejich uložení
      • habsburský dvůr ve středověku
      • konstituování raněnovověkého dvora v 16. století – struktura, důležité dvorské úřady a jejich úloha; spojení se správou Českého království – dvorní řád Ferdinanda I. 1527
      • císařský dvůr Rudolfa II. a jeho sídlo v Praze, kvalitativní i kvantitativní změny, politická a kulturní role, národnostní složení
      • dvůr barokní – charakteristické znaky, funkce – návaznost na správu Českého království
      • dvory panovnic v komparaci s dvory panovníků

      Literatura:

      Fellner, Th. – Kretschmayr, H.: Die österreichische Zentralverwaltung, I. Abteilung. Von Maximilian I. bis zur Vereinigung der österreichischen und böhmischen Hofkanzlei (1749), 1–3, Wien 1907

      Žolger, I.: Der Hofstaat des Hauses Österreich, Wien-Leipzig 1917

      Hausenblasová, J. (ed.): Der Hof Kaiser Rudolfs II., Prag 2002

      Hledíková, Z. – Janák, J. – Dobeš, J.: Dějiny správy v českých zemích od počátků státu po současnost, Praha 2007 (1. vyd. 1989)

      Wührer, – Scheutz, M.: Zu Diensten Ihrer Majestät. Hofordnungen und Instruktionsbücher am frühneuzeitlichen Wiener Hof, Wien 2011

      Bůžek, V. – Smíšek, R. (eds.): Habsburkové. Země Koruny české ve středoevropské monarchii 1526–1740, Praha 2017

       

    • Studijní texty Složka

      Jaroslava HAUSENBLASOVÁ, Vztah mezi císařským dvorem a nejvyššími správními úřady Českého království v době vlády Rudolfa II., in: Sborník archivních prací 52 (2002), s. 279–294.

      Petr VOREL, Místodržitelský dvůr arciknížete Ferdinanda Habsburského v Praze roku 1551 ve světle účetní dokumentace, in: Folia historica bohemica 21 (2005), s. 7-66.

      Martin HOLÝ, Exercitia aularium. Dny všední a sváteční pážat na dvoře Ferdinanda I. v polovině 16. století ve světle dvou dochovaných instrukcí, in: Folia historica bohemica 23 (2008), s. 7-34.

      Jaroslava HAUSENBLASOVÁ, Soukromí jako obřad. Rituály a ceremoniál na dvoře Anny Jagellonské, in: Martin Nodl und František Šmahel (ed.), Rituály, ceremonie a festivity ve střední Evropě 14. a 15. století (Colloquia mediaevalia Pragensia 12). Praha 2009, s. 97–108.

    • Ukázky pramenů Složka

      Dvorní řád Ferdinanda I., 1527

      Dvůr císaře Rudolfa II. - stav k roku 1612

  • 27. 11. Počátky měst (M. Musílek)

  • 4. 12. Města v husitské revoluci (B. Zilynská)

    • Témata přednášky Poznámky

      Městská síť na počátku 15. století

      Role měst v přípravné fázi reformního hnutí

      Politické angažmá měst v HR

      Ideové postoje měst a právní názory; městské svazy

      Hospodářský vývoj; Zikmundovy zástavy a podíl měst na nich

      Vojenské aspekty

      Etnický vývoj

      Příklady osudů několika významných měst (Praha, Tábor, Kutná Hora, Plzeň, České Budějovice, Jihlava)

      Konečný stav, tedy výsledky HR (výhled po kompaktátech)

       

  • 11. 12. Města v raném novověku (M. Ďurčanský)

  • 18. 12. Věnná města českých královen (J. Hausenblasová)

    • Témata přednášky (a literatura) Poznámky

      Věnná města českých královen

      • vysvětlení pojmu "věnné město"
      • vznik soustavy věnných měst ve středověku
      • práva  a jejich využití českými královnami do 15. století
      • správa a postavení mezi ostatními královskými městy, role politická, vojenská, kulturní
      • postavení věnných měst v raném novověku – změna role královny ve vývoji měst
      • úpadek měst v 17. a 18. století

      Literatura:

      Přehledové práce:
      heslo J. Čelakovského v OSN 26, 1907 s. 546–548
      Krsková, D.: Královny a jejich věnná města, Dvůr Králové nad Labem 2001
      Kilián, J. (ed.): Věnná města za třicetileté války a jejich poválečná obnova, Mělník 2004 – zde zejm. studie Fr. Musil: Ke vzniku královských věnných měst (s. 1–15)
      Semotanová, E. – Žemlička, J. a kol: Věnná města českých královen, Praha 2022

      Monografie věnované jednotlivým městům – např.:
      Adámek, K.: Z dějin hospodářství královského věnného města Poličky, Praha 1906
      Mikulka, J.: Dějiny Hradce Králové do roku 1850, Hradec Králové, I–IV, 1994–1996
      Frolík, J.: Chrudim českých královen, Chrudim 2002
      Kilián, J.: Město ve válce, válka ve městě: Mělník 1618–1648, České Budějovice 2008
      Konečný – Růžička: Polička. Věnné město českých královen, 2010
      Kilián, J. a kol.: Mělník. Historie – kultura – lidé, Praha 2010
      Šimůnek, R.: Vysoké Mýto, Praha 2021

    • Studijní texty Složka

      E. Semotanová - J. Žemlička (ed.): Věnná města českých královen, Praha 2022 - kapitoly Věnná města jako badatelské téma, Fenomén věnných měst, Věnná města v průřezu staletí.

      František Musil: Ke vzniku královských věnných měst a jejich vývoji do 2. poloviny 15. století, in: Jan Kilián (ed.), Věnná města za třicetileté války a jejich poválečná obnova, Mělník 2004, s. 1-15.
      Petr Vorel: Královská věnná města v systému českých měst 16. století, in: tamtéž, s. 16-21.

    • Prameny Složka

      Instrukce pro hofrychtéře, 1713

  • 8. 1. Vývoj poddanského obyvatelstva ve středověku a raném novověku (E. Maur)