Osnova sekce

  • Cíl lekce

    Atherosklerosa je často se vyskytující chronické progredující zánětlivé onemocnění cévní stěny, v jehož důsledku dochází ke snížené průsvitu cév a ztrátě elasticity cévní stěny (kornatění). Klinickými projevy atherosklerosy jsou ischemická choroba srdeční, cévní mozková příhoda a ischemická choroba dolních končetin. Vývoj atherosklerotické léze je dlouhodobý proces, který probíhá v několika fázích: časné fáze jsou charakterizované ukládáním lipidů v intimě cév a pozdní fáze proliferací intimy a nasedající trombózou. Cílem první části této lekce je popsat molekulární podstatu vzniku atherosklerotické léze a faktory, které se významnou měrou podílejí na jejím vzniku (např. modifikované lipoproteiny, monocyty a makrofágy, endotelové buňky a jejich působky, buňky hladkého svalstva cév a trombocyty). Dále jsou diskutovány některé rizikové faktory, které ke vzniku a progresi atheroslerotických lézí přispívají (lipoprotein(a), homocystein, infekce), a protektivní faktory (HDL, estrogeny, kyselina acetylsalicylová, vitamín C, ω3-polynenasycené mastné kyseliny). Ve druhé části této lekce je diskutován metabolický syndrom. Jedná se o soubor nemocí a rizikových faktorů (abdominální obezita, insulinová rezistence, dyslipidemie a hypertenze), jejichž společný výskyt vede k řadě zdravotních komplikací a zvyšuje riziko vzniku diabetu mellitu 2. typu, atherosklerosy a jejích přidružených komplikací. Cílem této části je popsat a diskutovat jednotlivé složky tvořící metabolický syndrom (abdominální obezita, hypertenze, porucha regulace glykemie, dyslipoproteinemie). Řešena je problematika tukové tkáně, syntéza hormonů tukové tkáně a regulace příjmu potravy.


    • Použitá literatura

      Alique M, Luna C, Carracedo J, Ramírez R (2015) LDL biochemical modifications: A link between atherosclerosis and aging. Food Nutr Res 59:29240.

      Badimon L, Padro T, Vilahur G (2012) Atherosclerosis, platelets and thrombosis in acute ischaemic heart disease. Eur Heart J Acute Cardiovasc Care 1:60-74.

      Barsh GS, Schwartz MW (2002) Genetic approaches to studying energy balance: perception and integration. Nat Rev Genet. 3(8):589-600.

      Brát J (2017) Mýty v oblasti diety a prevence aterosklerózy. AtheroRev. 2:136-141.

      Brunerová L, Anděl M (2013) Regulace příjmu potravy – I. část. Vnitř Lék. 59(9): 808–817.

      Bultas J (2018) Kyselina acetylsalicylová – stále neotřesitelné postavení i v roce 2018? Remedia 28:127-136.

      Child G. 2006. Stages of endothelial dysfunction in atheroscerosis [online]. Wikimedia Commons, květen 2006. Poslední revize 09.2007 [citováno 10-15-2018]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Atherosclerosis#/media/File:Endo_dysfunction_Athero.PNG

      Chistiakov DA, Melnichenko AA, Orekhov ON, Bobryshev YV (2017) How do macrophages sense modified low-density lipoproteins? Int J Cardiol 230:232-240.

      Češka R a kolektiv (2012) Cholesterol a ateroskleróza, léčba dyslipidémií. 4. vydání, Triton, 406 s.

      El Hadi H, Di Vincenzo A, Vettor R, Rossato M (2019) Food Ingredients Involved in White-to-Brown Adipose Tissue Conversion and in Calorie Burning. Front Physiol. 11:9:1954.

      Hainer V a kol. (2021) Základy klinické obezitologie. 3. vydání. Grada, Praha. 566 s.

      Harvey R, Ferrier D (2011) Lippincott’s Illustrated Reviews: Biochemistry. 5th edition. Wolters Kluwer, Baltimore, USA. 520 pp.

      Itabe H, Obama T, Kato R (2011) The Dynamics of Oxidized LDL during Atherogenesis. J Lipids 2011: Art. No. 418313.

      Ivanova EA, Bobryshev YV, Orekhov AN (2015) LDL electronegativity index: a potential novel index for predicting cardiovascular disease. Vasc Health Risk Manag 11:525-32.

      Jung SM, Sanchez-Gurmaches J, Guertin DA (2019) Brown Adipose Tissue Development and Metabolism. Handb Exp Pharmacol. 251:3-36.

      Kahn RC, Wang G, Lee KY (2019) Altered adipose tissue and adipocyte function in the pathogenesis of metabolic syndrome. J Clin Invest. 129(10): 3990–4000.

      Karásek D, Vaverková H, Halenka M, Hutyra M (2004) Endoteliální dysfunkce, možnosti její detekce a využití v klinické praxi. Interní Med. 6:450-453.

      Kaur SC (2006) Biochemistry of Atherosclerosis. 1st edition. Springer, New York, USA. 572 pp.

      Maiolino G, Rossitto G, Caielli P, Bisogni V, Rossi GP, Calò LA (2013) The role of oxidized low-density lipoproteins in atherosclerosis: the myths and the facts. Mediators Inflamm. 2013:714653.

      Murray RK, Bender DA, Botham KM, Kennelly PJ, Rodwell VW, Weil PA (2012) Harperova ilustrovaná biochemie, 5. vydání, Galén, Praha, 730 s.

      Murray RK, Granner DK, Mayes PA, Rodwell VW (1990) Harper‘s biochemistry. 22nd edition. Appleton & Lange, East Norwalk, USA. 720 pp.

      Němcová H (2005) Hypertenze jako součást metabolického syndromu. Vnitř Lék. 51 (1):66-70.

      Pothineni NVK, Subramany S, Kuriakose K, Shirazi LF, Romeo F, Shah PK, Mehta JL (2017) Infections, atherosclerosis, and coronary heart disease. Eur Heart J. 38:3195-3201.

      Silbernagl S, Lang F (2012) Atlas patofyziologie. 2. vydání. Grada, Praha, 416 s.

      Svačina Š (2013) Obezitologie a teorie metabolického syndromu. 1. vydání. Triton, Praha. 286 s.

      Svačina Š, Souček M, Šmahelová A, Češka R (2011) Metabolický syndrom, nové postupy. 1. vydání. Grada, Praha. 72 s.

      Šulc T (2008) Zásady léčby pacientů s metabolickým syndromem. Med. Pro Praxi 5(9): 305–307.

      Tsimikas S (2017) A Test in Context: Lipoprotein(a): Diagnosis, Prognosis, Controversies, and Emerging Therapies. J Am Coll Cardiol. 69:692-711.

      Vojáček J, Malý M (2004) Arteriální a žilní trombóza v klinické praxi. 1. vydání. Grada, Praha, 276 s.

      Zouhar P (2020) Lesk a bída tloustnutí. Záludnosti energetického metabolismu. Vesmír 99, 2020/11, 638-640.

      Žák A a kol. (2011) Ateroskleróza. Nové pohledy. 1. vydání. Grada, Praha. 183 s.