Úkol: Aktivita k lekci identita a vývojové aspekty
Podívejte se nejdřív na to, jaká témata jsou již zpracovaná a neduplikujte pojmy (stane se, že nevíte o tom, že už někdo jiný na tématu pracuje/ještě není zveřejněné, ale pokud už je vidět pro všechny, tak ho znovu nedělejte).
Zadání:
Projděte si znovu dnešní přednášku vyberte si zajímavý pojem/osobnost a zpracujte krátký slovníkový vstup (definice, další důležité informace, souvislosti - rozsah cca půl strany, může být v bodech).
U zpracovaného hesla vždy uveďte všechny využité zdroje, čerpejte primárně z odborných zdrojů (knihy, recenzované časopisy, nevhodné wikipedie a neověřené webové stránky). Můžete čerpat ze zdrojů, ze kterých čerpám v přípravě přednášky.
Po vložení se váš příspěvek zařadí "do fronty" a čeká na schválení z mé strany.
Speciální | A | Á | B | C | Č | D | Ď | E | É | Ě | F | G | H | CH | I | Í | J | K | L | M | N | Ň | O | Ó | P | Q | R | Ř | S | Š | T | Ť | U | Ú | Ů | V | W | X | Y | Ý | Z | Ž | VŠE
J |
---|
JáJá - Latinsky ego - Já psychologické, je ucelená jednota vědomí, která v proměnách duševního života zůstává formálně stejnou, při tom však je stále relativním a činorodým východiskem všech projevů a úkonů. - Herbart rozlišuje „já“ od duše, podle Wundta je „já“ „relativní vůle individuální“. - Meynert rozeznává vůli prvotní a druhotnou, vyvinuvší se. - Lippsovi je „já“ zase „souvislostí možného života vědomého“. - Freudovi je „já“ čímsi „dozírajícím“. - Jiní psychologové přikládají „já“ pouze význam funkcionální (James, Kafka, Müller- Freienfels). - Dvojí „já“, jinak také označované za dvojvědomí, rozštěpení osobnosti, double conscience, alternance de deux personnes, vyskýtá se v některých stavech neobvyklých a chorobných.
ZDROJE: ČERNOCKÝ, Karel. Psychologický slovník. Praha: Česká grafická Unie, 1940. s. 77. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:2ad5c620-3c75-11e3-9dde-5ef3fc9bb22f MEAD, George Herbert a FAFEJTA, Ondřej. Mysl, já a společnost. Praha: Portál, 2017. s. 68. ISBN 978-80-262-1180-8. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:acd7cf1c-a7d9-4dfd-9cae-19db63cfd502
ČERNOCKÝ, Karel. Všeobecná psychologie. Olomouc: Pedagog. akademie, 1919. s. [1a]. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:1ebc4f05-6918-4bcc-a649-79e7e7f34d96 | |||
James E. MarciaJames E. Marcia - klinický a vývojový psycholog - navázal na Eriksnovo pojetí krize - krizi vnímá jako zpochybňování autorit (rodiče, společnost nebo kultura), stanovených hodnot či dogmat - závazek vnímá jako hodnoty a cíle, jedinec investuje do tohoto závazku - popsal čtyři možné stavy identity u adolescentů: 1) Difúzní stav identity = stabilní stav; jedinec nemá a netvoří závazky identity; bez přítomnosti krize identity 2) Moratorium = jedinec má snahu tvořit závazky; přítomnost krize identity 3) Předčasné uzavření = závazky stanovené někým jiným jedinec závazky přejímá; bez přítomnosti krize identity 4) Dosažení identity = jedinec prošel krizí identity a má vytvořený systém hodnot - pořadí jednotlivých stavů dle Marcia lze určit 1. difúzní stav identity – bez systému hodnot 2. předčasné uzavření identity – přivlastnění cizích hodnot 3. moratorium – zpochybnění přivlastněných hodnot, hledání vlastních 4. dosažení identity – vytvoření vlastních hodnot - avšak neexistuje jedno správné pořadí, důležité je, aby stav moratorium předcházel dosažení identity - jedinec se může vyskytovat v různých stádiích identity zároveň (profesní orientace – identita dosažena x partnerské vztahy – difúzní stav identity)
MACEK, Petr, 2003. Adolescence | Národní digitální knihovna | Digitální knihovna Kramerius [online] [vid. 2021-04-01]. Dostupné z: https://ndk.cz/view/uuid:adb951b0-b0ff-11e4-a7a2-005056827e51?page=uuid:61b95b10-d2f7-11e4-b880-005056825209 | ||