-        Latinsky ego

-        Já psychologické, je ucelená jednota vědomí, která v proměnách duševního života zůstává formálně stejnou, při tom však je stále relativním a činorodým východiskem všech projevů a úkonů.

-        Herbart rozlišuje „já“ od duše, podle Wundta je „já“ „relativní vůle individuální“.

-        Meynert rozeznává vůli prvotní a druhotnou, vyvinuvší se.

-        Lippsovi je „já“ zase „souvislostí možného života vědomého“.

-        Freudovi je „já“ čímsi „dozírajícím“.

-        Jiní psychologové přikládají „já“ pouze význam funkcionální (James, Kafka, Müller- Freienfels).

-        Dvojí „já“, jinak také označované za dvojvědomí, rozštěpení osobnosti, double conscience, alternance de deux personnes, vyskýtá se v některých stavech neobvyklých a chorobných.

 

 

 

 

 

 

ZDROJE:

ČERNOCKÝ, Karel. Psychologický slovník. Praha: Česká grafická Unie, 1940. s. 77. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:2ad5c620-3c75-11e3-9dde-5ef3fc9bb22f

MEAD, George Herbert a FAFEJTA, Ondřej. Mysl, já a společnost. Praha: Portál, 2017. s. 68. ISBN 978-80-262-1180-8. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:acd7cf1c-a7d9-4dfd-9cae-19db63cfd502

 

ČERNOCKÝ, Karel. Všeobecná psychologie. Olomouc: Pedagog. akademie, 1919. s. [1a]. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:1ebc4f05-6918-4bcc-a649-79e7e7f34d96

» Úkol: Aktivita k lekci identita a vývojové aspekty