1/ Proč překlady vstupující do cílové kultury v ní způsobují změny? Jak to probíhá? Jak na ně cílová kultura reaguje? (s. 28/1995)
Překlad bývá iniciován cílovou kulturou, vzniká, aby v ní vyplnil „mezery“. Vzniká v souladu s cílovou kulturou a řídí se jejími pravidly, zároveň ale přináší i trochu ze své původní kultury. Každý překlad jednoho textu působí na cílovou kulturu jinak a přináší do ní změny, protože vyplňuje dosud prázdné místo.
2/Proč je prvotní určení pozice překladu (jako bezpodmínečné východisko jeho analýzy) jen předběžné? o je třeba udělat, aby bylo definitivní? (s. 29-39/1995)
Pro definitivní určení pozice překladu je zapotřebí překlad uvést kontextu. Pozici, kterou překlad zaujímá v cílové kultuře, je třeba srovnat s pozicí originálu v původní kultuře, sledovat změny vnímání překladu v čase a také vzít v úvahu překladatelskou tradici, v níž překlad vznikl.
3/ Co znamená, že "target-orientedness", tj. soustředění se na cílový produkt, je velmi vzdáleno "exclusiveness" (výhradnímu soustředění se)? (s. 36-37/1995)
Analýza překladu se odvíjí z cílové kultury, ale neomezuje se na ni. Cílová kultura je výchozím místem zkoumání, to zde ale nekončí, je třeba vzít v úvahu například i samotný proces překladu a originální text.
4/ Je jeden překlad a jeho studium validním materiálem pro validní závěry o kulturně determinované provázanosti funkce, výsledku a procesu překladu? (s. 38/1995)
Ne, je zapotřebí rozsáhlejší databáze překladů, nikoliv ale zcela nesouvisejících, měly by mít určitý pojící prvek: překladatel, překladatelská škola, časové období apod.
Pracujeme ve dvojici s Michaelou Havlíčkovou, druhou polovinu otázek odevzdá ona.