Gender a stratifikace

Lze vystopovat podstatné rozdíly mezi zkušenostmi mužů a žen ohledně stratifikace, které jsou určeny pohlavím, rodem, společenskou třídou, rasou a  etnicitou,  postižením, globálními mocenskými vztahy, atd. Ve světovém měřítku ženy patří k nejchudším skupinám; dále jsou obecně hůře placeny a vystaveny horším podmínkám zaměstnatelnosti ve srovnání s muži (ženy především či hlavně zodpovídají za  udržování rodiny – udržování rodinného rozpočtu, rození a vychování dětí, zatímco muž jako migrující pracovník může opustit domov a migrovat za prací ve vlastní zemi či mimo ni).

Podle jedné z významných feministek Iris Marion Young je možné vystopovat několik klíčových procesů vedoucích k pochopení postavení žen ve stratifikačním systému (Iris Marion Young byla profesorkou politické vědy na univerzitě v Chicagu (doktorát získala v oboru filozofie na Pennsylvania State University); k jejím badatelským  zájmům patřila politická teorie, feministická sociální teorie a normativní analýza veřejné politiky -  částečně navazovala na myšlenkový odkaz Michela Foucaulta a Jürgena Habermase. K jejím nejdůležitějším publikacím patří Justice and the Politics of Difference, On Female Body Experience: Throwing Like a Girl,  Other Essays in Feminist Philosophy and Social Theory  a   Intersecting Voices: Dilemmas of Gender, Political Philosophy, and Policy.

1)Společenská marginalizace – proces, v důsledku kterého celá kategorie lidí je vyloučena z užitečné participace na společenském životě

2)Vykořisťování – prostřednictvím kterého dochází k přesunu výsledků práce konkrétní společenské skupiny takovým způsobem, aby z ní měly výhody ostatní skupiny

3)Bezmocnost – jak lidé přicházejí o autoritu, status a pocit sebe samotných (kterou mají mnozí pracující v oboru)

4)Kulturní imperialismus – zahrnuje univerzalizaci dominantní skupinové zkušenosti a kultury či její ustavení jako normy

5)Násilí – namířené proti členům skupiny jenom z toho důvodu, že jsou členy té či oné skupiny (násilí proti ženám, rasové násilí a homofobie)

Podle Sylvie Walby (profesorky na Lancasterské univerzitě) je patriarchát – v současných kapitalistických společnostech - založen na šesti vzájemně propojených strukturách či systémech:

1)Placené zaměstnání – ve většině systémů jsou ženy placeny méně než muži (tento fenomén do značné míry souvisí se segmentací trhu práce)

2)Domácí výroba – ženy jsou z největší části zodpovědné za domácí práce a péči o děti

3)Stát – ženy mají podstatně menší možnost než muži získat přístup k politické moci a reprezentaci

4)Násilí – je pravděpodobnější, že se ženy více či častěji než muži stanou předmětem fyzického, emocionálního a sexuálního zneužívání

5)Komodifikace - je pravděpodobnější, že ženy více než muži budou komodifikovány z důvodu pohlaví, objektivizovány či řízeny prostřednictvím svého pohlaví

 6)Kultura- ženy jsou nedostatečně či špatně reprezentovány v médiích a populární kultuře

Poststrukturalistický (postmoderní přístup) – tento teoretický proud zaujímá kritické stanovisko vůči výše uvedeným institucionálním přístupům. Zdůrazňuje, že moc je zakořeněna v každodenních praktikách a vztazích na každé úrovni společnosti (a nejenom v určitých společenských strukturách). Poststrukturalistický přístup k  rodu zdůrazňuje míru,  do které je společenská odlišnost utvářena a znovuvyjednávána v různých společenských situacích a při různých příležitostech.  Přívrženci sociálního interakcionismu  (Goffman a Mead) zdůrazňovali, že společenské idenity jsou jenom představeními na jevišti připravovanými  v zákulisí  a že my vykonáváme různé role podle typu publika a scénáře. Významná feministická myslitelka  Judith  Butler  argumentuje  tím, že naše rodové identity jsou jenom představovány – není subjekt za činem (there is no doer behind the deed or actor behind the action). Podle ní pohlaví a rod jsou mnohem fluidnější a flexibilnější než rozdíl mezi pohlavím a rodem podle výše zmiňovaných Iris Marion Young a Sylvie Walby  (a řady dalších feministických myslitelek).

Judith Butler (nar. 1956) je profesorkou na Kalifornské univerzitě v Berkeley. Teoreticky se věnuje problematice moci, rodu, sexuality, jazyka a identity, Kniha Gender Troubles (slovensky Trampoty s rodom) významným způsobem ovlivnila myšlení nejen v akademických kruzích, ale i v dalších společenských strukturách. K jejím dalším pracem patří Excitable Speech: A Politics of the Performative, The Psychic Life of Power, Theories of Subjection, Bodies that Matter: On the Discoursive Limists of „Sex“, etc.

Dále Judith Butler kritizuje níže uvedenou heterosexuální matici za to, že slouží k vymezení toho, co je přirozené a normální v jakékoliv dané společnosti. Podle ní tato matice překrucuje podobnosti a rozdíly mezi muži a ženami stejně tak jako rozdíly mezi muži samotnými a ženami samotnými; důsledkem těchto mechanismů je rodová nerovnost (gender inequality) a znehodnocení ženství.  Dále vybízí k jednání, které nazývá gender troubles – jedná se o hraní (play) si s tím, co je společensky vymezeno jako normální ohledně rodu.  

                                        Pohlaví-gender order (Řád pohlaví a rodu)

                                --------------------------------------------------------------

                                    Pohlaví    Rod                 Sexuální orientace

                                --------------------------------------------------------------

                                   Mužské   Maskulinní      Héterosexuální (aktivní)

                                   Ženské    Femininní        Héterosexuální (pasivní)

Kontrolní otázky či další náměty ke studiu:

1)Srovnejte vymezení patriarchátu Sylvií Walby s klíčovými prvky určujícími postavení žen podle Iris Marion Young.

2)Jaký je rozdíl mezi vysvětlením odlišného postavení žen podle Sylvie Walby na straně jedné a Judith Butler  na straně druhé?

3)Připadá Vám přínosnější institucionální přístup (Young a Walby) nebo feminismus vycházející ze symbolického interakcionismu (Butler)? 

4)Vysvětlete, jak výše uvedená heterosexuální matice přehlíží či poškozuje práva LGBT menšiny.

5)Jak se liší právní postavení  leseb, gayů, bisexuálů a transsexuálů (zohledněte rozdíly mezi těmito čtyřmi skupinami i rozdíly vůči většinové populaci)?