Gender a vzdělávací systém

Ženy a vzdělávací systém – feministická sociologie poukazuje na skutečnost, že vzdělávací systém hraje určitou  úlohu co se týče nerovností z důvodu rodu v tom smyslu, že podporuje mechanismy nerovného postavení mužů a žen; od žen je ve vzdělávacím systému očekáváno, aby si osvojily či přijaly převládající ideologie mužství a ženství (symbolické universum co se týče segmentace trhu práce lze najít již ve slabikářích – dále například akademická hierarchie v České republice a ve Velké Británii je dosud výrazně maskulinní). Zatímco například ještě v padesátých letech podíl českých vysokoškolsky vzdělaných mužů byl výrazně vyšší než žen, podle sčítání lidu z roku  2001 podíl vysokoškolsky vzdělaných žen (více než 60 procent) byl vyšší než podíl vysokoškolsky vzdělaných mužů.

Empirické výzkumy dále prokázaly, že dívky jsou sice vzornými žačkami na straně jedné, ale že žáci (muži)  si monopolizují neformální autoritu; dále ovládají prostor třídy a čas učitele svým aktivním vystupováním. Dále si muži ve větší míře než ženy vytvářejí preference co se týče předmětů, což je připravuje na jejich budoucí profesionální role (například i dnes ženy nejsou dostatečně reprezentovány v biologii, chemii, matematice, fyzice a informačních technologiích – podle feministek předsudky učitelů i rodičů o neúspěšnosti žen v těchto předmětech vedou často k tomu, že se raději do těchto předmětů nezapisují). Zatímco radikální feministky zdůrazňují problém sexuálního obtěžování ve strukturách středních škol, marxistické feministky věnují největší pozornost vztahu mezi vzdělávacím systémem a reprodukcí rodových odlišností.

Black feminism (černý feminismus) – přívrženkyně tohoto myšlenkového proudu tvrdí, že rasismus je stejně důležitý či důležitější pro jejich zkušenost se sexismem než další determinanty.  Často jsou demotivovány co se týče docházení do školy z toho důvodu, že jsou vystaveny psychickému týrání (jsou nálepkovány jako špinavé, divošky žijící na stromech, apod.)

Feministický pohled na kriminalitu – feministický pohled tematizuje proměny obsahu kriminálních činů vztahujících se k rodovým nerovnostem v Trestních zákonících (postupné odzákoňování možnosti znásilnění v manželství, zavedení stalking to trestních zákoníků, přetrvávající beztrestnost infanticitidy v některých kulturních okruzích). Dále se snaží postavit do jiného světla takové kriminální činy, které byly přehlíženy či považovány za normální – například znásilnění, útoky na ženy či fenomén sexuálního obtěžování. 

Zločiny související s pohlavím a rodem je třeba podle feministické sociologie vysvětlovat v souvislosti s  mocí mužů v tom smyslu, že násilí je považováno za normální atribut mužského chování, ale nikoliv za normální atribut ženského chování. Například ze studie, kterou vypracoval v roce 1998 pražský Ústav sexuologie, vyplývá, že 13 procent žen bylo znásilněno (manželé a partneři nesli odpovědnost za 51 procent znásilnění, dalších 37 procent znásilnění spáchali muži, kteří patřili mezi známé znásilněných žen a 12 procent znásilnění spáchali zcela neznámí muži). Podle policejních statistik bylo v roce 2000 nahlášeno v ČR 500 případů znásilnění, avšak Ústav sexuologie odhaduje, že jen 3,3 procenta obětí znásilnění oznámila tento čin policii.

Feministická sociologie usiluje o vyvracení různých lidových mýtů ohledně znásilnění

1)ženy si za znásilnění mohou samy (nejsou schopny násilníka přemoci nebo rychle utéci)
2)existuje i lidová pověra, že ženy mají znásilnění rády

3)existuje pověra, že znásilnění není častým jevem (ve Velké Británii 17 procent žen má zkušenost s pokusem o znásilnění a 20 procent žen se skutečným znásilněním)

4)existuje lidová pověra o tom, že se jedná o cizí osobu (57 procent násilníků oběť znala)

5)existuje pověra, že násilník je psychopat a specializuje se na znásilňování – většina z nich je normální a páchá i další trestné činy (širší spektrum morálních deviací)

6)je  rozšířena pověra, že k znásilnění došlo v důsledku přirozených biologických potřeb muže (v Velké Británii 70 procent znásilnění bylo přitom plánovaných, 11 procent částečně plánovaných a jenom 16 procent bezprostředních)

7)je rozšířena pověra, že znásilňování je problémem nižších tříd (je prokázáno, že muži kteréhokoliv věku, kterékoliv společenské třídy či jakékoliv etnické skupiny napadají a znásilňují ženy

Kontrolní otázky či další náměty ke studiu:

1)Na základě statistik ČSÚ si prostudujte transformaci vzdělanosti žen od konce druhé světové války. Jaké změny přinesla integrační politika Evropské unie – například podpora žen co se týče studia na univerzitách či ve výzkumu? 

2)Jakým způsobem proměnná rasy ovlivňuje různé postavení mužů a žen ve vzdělávacím systému?

3)Co víte o historických a kulturních aspektech kriminalizace LGBT menšiny?

4)Prostudujte si prezentaci z odborné konference Nebezpečné pronásledování – stalking (Stalking v policejní praxi), která je volně k dispozici na internetu (prezentaci vypracovala Andrea Kornetová). Jaká je maximální výše trestu za stalking v ČR?

5)Co je podstatou Zákona na ochranu před domácím násilím, který vstoupil v platnost prvního ledna 2007?