Gender a trh práce I.

Nerovnost z důvodu pohlaví obecně – v kapitalistických poměrech muži dostávají větší výplaty na straně jedné a přitom mají větší časový prostor  pro volnočasové aktivity (leisure) na straně druhé

Britské autorky učebnice Pamela Abbott a Claire Wallace ve své studii Úvod do sociologie: Feministické perspektivy  poukazují i na specifické rysy tzv. dvojího zatížení (double burden) v bývalých socialistických společnostech, ve kterých naprostá většina žen sice pracovala na plný úvazek na straně jedné, ale přitom vykonávala všechny domácí práce na straně druhé 

Dělba práce na základě pohlaví a trh práce  -   většina pracovníků na částečný úvazek ve Velké Británii jsou ženy (což je často odůvodňováno jejich povinností starat se  o chod domácnosti či o rodinu včetně nemocných členů (například ve Velké Británii 44% žen a jenom 10 procent mužů pracují na částečný úvazek, což lze však vysvětlit různými sociologickými proměnnými)

Ženy jsou často posuzovány na základě vnějšího zevnějšku a často se ve stejném povolání musí oblékat jiným způsobem než muži (dress code).

Tyler and Abbott (1998) shledali, že ženské letušky se v mnoha společnostech musí podrobit přísnějšímu režimu než jejich mužští kolegové. Dále ženskost (ženství)  je velmi často komodifikována, aby zaměstnanecká organizace (zejména její výrobky či služby) našla uplatnění na trhu práce. Platí zde heslo  ʺattractive women makes unattractive property more attractive. ʺ

Sexuální aspekty  

Fiona Wilson zviditelnila skutečnost, že na pracovišti jsou ženské manažerky marginalizovány v důsledku sexuálního obtěžování či mocenských vztahů souvisejících s pohlavím. Muži totiž používají na pracovišti různé taktiky včetně sexuálního obtěžování, aby vzdorovali nastolení rovnosti mezi pohlavími.

Feministky tuto skutečnost často považují za důsledek socializace, v průběhu které jsou muži vedeni k tomu, aby se stali „skutečnými muži“, kteří budou mít nárok na velkou mzdu, společenskou prestiž a všeobecně nadřazené postavení.  Chlapci jsou socializováni v tom smyslu, aby viděli héterosexuální řád  jako integrální část maskulinity -  stát se „skutečným“ mužem se všemi přidruženými privilegii, statusem a výhodami.“

Často jsou socializováni v tom smyslu, aby věřili  tomu, že muži mají právo mít  „sexual access“  (erotický - sexuální – pohlavní přístup) k ženám a vidět ženská těla prostřednictvím sexuality

Z důvodu héterosexuální matice jsou ženská těla v řadě profesionálních prostřední objektivizována (reklama, pornografie a prostituce),

Dívky a mladé ženy jsou často v soukromé sféře vychovávány a ve veřejné sféře vzdělávány v  tom smyslu, aby poskytovaly mužům služby a radost.

V Evropě za nejúspěšnější zemi schopnou čelit sexuálnímu obtěžování je považována Velká  Británie, kde podobně jako v právním diskursu USA je této problematice věnována pozornost už řadu let.

Od poloviny 70. let 20. stol. v USA stejně tak jako ve Velké Británii je sexuální obtěžování považováno za přečin a důkazní břemeno je buď přesunuto  ze žalobce na žalovaného, nebo je alespoň rozloženo mezi obě strany.

Dále obtěžování bez sexuálníh obsahu je možné rozčlenit na různé typy, kdy nejčastěji vyskytující formou je tzv. bullying vymezené jako obtěžování jednotlivcem na straně jedné a mobbing vymezené jako obtěžování skupinou na straně druhé.

Tyto formy obtěžování jsou často doprovázeny klepy a pomlouváním a dále snižováním výsledků práce pracovnice až do té míry, že sama odejde. Ve srovnání s ostatními pracovníky či pracovnicemi jsou např. přetěžovány úkoly, jsou ponižovány, je jim vyhrožováno, jsou šikanovány či zastrašovány, jsou jim zatajovány informace a jedna z členek týmu je izolována.

Tyto konceptualizace a reflexe vztahující  se k sexuálními obtěžováni jsou doprovázeny ostrou výměnou názorů co se týče podstaty diskriminace z důvodu pohlaví; první skupina badatelek při vymezování diskriminace z důvodu pohlaví zohledňuje především sexuální odlišnosti mezi muži a ženami, zatímco druhá skupina při vymezování příčiny diskriminace vychází z odlišného postavení mužů a žen v objektivních kapitalistických strukturách a na trhu práce.

Kontrolní otázky a další náměty k samostudiu:

1)Prostudujte si článek Hany Havelkové Dimenze „gender“ ve vztahu soukromí a veřejné sféry, uveřejněný v Sociologickém časopise (1/1995).

2)Prostudujte si článek Aleny Wagnerové Emancipace a vlastnictví (Příspěvek do diskuse o chybějících předpokladech pro vznik feminismu v předlistopadovém Československu, uveřejněný v Sociologickém časopise (1/1995).

3)Prostudujte si text Marie Čermákové Gender, společnost a pracovní trh, uveřejněný v Sociologickém časopise (1/1995).