Gender a trh práce II.

Dělba práce na základě pohlaví v domácnosti - i když domov je velmi často ideologicky romantizován, tak jeho dočasné opuštění za účelem působení na trhu práce pro ženy velmi často znamená především únik od domácích prací. V této souvislosti je však třeba také zmínit, že existují rozdíly mezi konkrétními zeměmi co se týče míry zprostředkovanosti činností vykonávaných v soukromé sféře v tom smyslu, že v některých zemích (např. v USA) je fenomén outsourcingu mnohem vyšší (například značná část obyvatel USA konzumuje jenom fastfood). Míra uskutečňovaných prací členkami rodiny také do značné míry souvisí s třídní strukturou;  v domácnostech příslušníc středních tříd či diskrétní elity jsou domácí práce často vykonávány pracujícími ženami jiných etnických kořenů (asijskými či africko-americkými ženami) či případně staršími členkami rodiny nepůsobícími na trhu práce

Rozdíly mezi platy mužů a žen stoupají s věkem. Podle statistik britské instituce EOC (Equal Opportunity Commission)  – zatímco ženy dosahují nejvyšších platů okolo třiceti, muži dosahují nejvyšších platů okolo padesáti (starší ženy jsou totiž často nekvalifikované, a proto jsou najímány ženy mladší)

Masový vznik ženské nekvalifikované pracovní síly není jenom důsledkem působení tzv. mechanismu skleněného stropu, ale také té skutečnosti, že v průběhu  dlouhodobé mateřské dovolené ženy postupně ztrácejí svoji profesionální kvalifikaci či profesionální kompetence

Dlouhodobě se projevuje tendence (mající empirickou průkaznost), že ženy pracují v poloprofesionálních ženských povoláních spíše než v takových profesích, ve kterých převládají muži  (v rámci  těchto poloprofesionálních povolání mají menší autonomii, nižší společenský status a jsou hůře placeny)

V rámci segmentace práce je považováno za přirozené, že ženy pracují v povoláních souvisejících s péčí – jedná se například o učitelky na základních školách, zdravotní sestry či pracovnice v sociálních službách  (podle statistik EOC se jedná o důsledek stereotypizování  (stereotypizování probíhá ve veřejnostních strukturách i v rodině)

Na základě feministické perspektivy se automaticky předpokádá, že profesní dráha žen bude přerušována a často jim z tohoto i dalších důvodů stereotypizování bývá odepíráno další profesionální vzdělávání

Dokonce i v současnosti pravicoví politikové či další lidé řídící se tzv. zdravým rozumem jsou přesvědčeni o nezbytnosti ideologie mužského živitele, na základě které je muž zodpovědný za obživu rodinu v tom smyslu, že hraje úlohu tzv. „mužského živitele“. Na základě tohoto pravicového ideologického působení manželé i zaměstnanci často zůstávají přesvědčeni to tom, že ženy jsou zodpovědné za chod domácnosti a výchovu dětí.

Dále se feministky distancují od pravicové ideologie, na základě které pracující ženy podobně jako imigrantni jsou hrozbou pro pracující muže z toho důvodu, že na trhu práce je k dispozici jenom omezené množství pracovních míst 

Ideologie mužského živitele také mužům pomáhá v jejich kariérním růstu jako legitimizační strategie (v průběhu výběru je třeba dát přednost mužům před ženami z toho důvodu, že musí živit své vlastní rodiny). Na základě vlastní dlouholeté zkušenosti mohu potvrdit, že tento typ legitimizační strategie a používání on a ne ona se dosud vyskytuje i na univerzitní půdě. 

Například v České republice v důsledku ustavení kapitalistických struktur a konzervativní vlny došlo k tomu, že řada žen z vyšších středních tříd či diskrétní elity nepracuje již celá desetiletí. Na druhé straně feministická perspektiva vyzdvihuje skutečnost, že ženy na kapitalistickém trhu práce vykonávají nekvalifikované práce a že jejich mzdy jsou nižší než mzdy mužů migrantů.  

Pro teoretické vysvětlení nerovného postavení žen na trhu práce by bylo možné použít také pojmy jako sociální distance, sociální vyloučení a sociální kapitál (lze hovořit o diskriminaci z důvodu pohlaví při výběrových řízeních či vstupních pohovorech v tom smyslu, že   dokonce i bezdětným ženám jsou kladeny otázky týkající se péče o rodinu) 

Dále převládá i společenská konstrukce schopnosti či dovednosti (skill) v tom smyslu, že muži  mají větší schopnost než ženy být objektivnější, nestrannější a vědečtější.

Socialistické a liberální feministky argumentují tím, že vztahy mezi pohlavími jsou určeny nerovným rozdělením moci mezi muži a ženami.

Poststrukturalistické a radikální feministky argumentují tím, že vztahy mezi pohlavími nejenom odrážejí, ale také určují mocenské vztahy mezi muži a ženami.

Kontrolní otázky a další náměty k samostudiu: 

1)Prostudujte si článek Aleny Křížkové a Marty Vohlídalové: Rodiče na trh práce: mezi prací a péčí, který byl uveřejněn v Sociologickém časopise (1/2009).

2)Prostudujte si stať Zuzany Uhde: K feministickému pojetí péče jako kritické kategorie sociální nerovnosti, která byla uveřejněna v Sociologickém časopise (1/2009).

3)Prostudujte si stať Aleny Křížkové Kariérní vzorce žen v managementu. Strategie žen v rámci genderového režimu organizace, která byla uveřejněna v Sociologickém časopise (4/2003).