1/ Proč překlady vstupující do cílové kultury v ní způsobují změny? Jak to probíhá? Jak na ně cílová kultura reaguje? (s. 28/1995)
Ke změnám způsobeným překladem v cílové kultuře dochází v důsledku tendence překladů odchylovat se od struktury cílové kultury, např. vlivem invariantních prvků. Určitá pozorovatelná odlišnost překladu od původních textů je žádaná, neboť zajišťuje, že čtenář pochopí autorův záměr. Překlady tak v kultuře tvoří vlastní systém, nesmí však zůstat napůl cesty mezi výchozí a cílovou kulturou.
2/Proč je prvotní určení pozice překladu (jako bezpodmínečné východisko jeho analýzy) jen předběžné? Co je třeba udělat, aby bylo definitivní? (s. 29-39/1995)
Překlad sám o sobě je výsledkem cílové kultury, která si ho vyžádá. Je tedy nutné jej zasadit do kontextu této kultury, aby jeho pozice mohla být vnímána jako definitivní. K tomu potřebujeme určit, proč si kultura překlad vyžádala, jakou funkci v ní bude plnit a jak se tato funkce případně liší od funkce, kterou ve výchozí kultuře plní výchozí text.
3/ Co znamená, že "target-orientedness", tj. soustředění se na cílový produkt, je velmi vzdáleno "exclusiveness" (výhradnímu soustředění se)? (s. 36-37/1995)
Při analýze začínáme zkoumáním výchozího textu v rámci výchozí kultury. Překlad nejprve zkoumáme jako samostatný text a zvažujeme jeho přijatelnost, a poté tzv. mapujeme segmenty cílového textu na text výchozí a porovnáváme je.
4/ Je jeden překlad a jeho studium validním materiálem pro validní závěry o kulturně determinované provázanosti funkce, výsledku a procesu překladu? (s. 38/1995)
Jeden překlad není dostatečným materiálem k vyvození obecných závěrů týkajících se vzájemné provázanosti funkce překladu, jeho procesu a výsledného produktu, a to ani pro daný konkrétní překlad. Pro poskytnutí validních závěrů by bylo nutné rozšířit tento soubor podle určitého principu, např. na překlady jednoho překladatele, překladatelské školy, období v dějinách, druh textu atd. Bylo by také možné zahrnout předchozí studie zabývající se jinými texty nebo jevy.
5/ Co znamenají normy v Touryho pojetí překladu? (s. 54-55/1995)
Normy jsou faktory ovlivňující překlad. Na škále sociálně-kulturních omezení se nacházejí mezi všeobecnými a individuálními pravidly. Převádějí obecné hodnoty a ideje, které určitá komunita sdílí - co je správné a co ne - na instrukce vhodné pro konkrétní situace a určují, jaké chování je zakázáno a jaké je povoleno.
6/ Co je počáteční norma překladu a jak se v něm projevuje? (s. 56-57/1995)
Počáteční norma je určena rozdílnými požadavky výchozí a cílové kultury. Překladatel se přikloní buď k dodržování norem výchozí kultury, nebo k dodržování norem cílové kultury, přičemž dodržování norem výchozí kultury určuje adekvátnost překladu zatímco dodržování norem cílové kultury určuje jeho přijatelnost.
7/ Co jsou předběžné normy a operační normy? (s. 58-59/1995)
Předběžné normy souvisejí s politikou překladu (např. výběr textu k překladu nebo nakladatelství, které ho vydá) a přímostí překladu (zda a do jaké míry je přijatelné překládat text z jiného jazyka, než v jakém byl původně napsán).
Operační normy ovlivňují rozhodnutí, která překladatel činí během samotného překladatelského procesu a jsou promítány do lingvistické podoby textu a slovních formulací. Mají tak přímý vliv na to, co z výchozího textu zůstane při překladu zachováno a co se změní.
8/ Vztah ekvivalence a norem podle Touryho; co je podle něj ekvivalence? (s. 61/1995)
Normy určují druh a rozsah ekvivalence, kterou můžeme pozorovat v překladech. Tento vztah je nutné zkoumat, abychom zjistili, jakým způsobem je realizovaný v překladech jednoho překladatele, v rámci překladatelské školy, v různých obdobích historie či dalších vybraných skupinách. Ekvivalencí se chápe jakýkoli vztah, který charakterizuje překlad za určitých podmínek.