zasílám pohled na environmentální výchovu
Pěkně napsáno, Ivano. Velice souhlasím s Tvým výrokem: "Když se hýbe tělo, má to blahý vliv na mysl."
Díky za moc zajímavou zkušenost ze školy, to by se mi líbilo tedy i u nás! :-)
Každopádně za sebe říkám, že k těm burgrům a podobným zážitkům bych byla shovívavá. Prostě to jsou "velké" věci v jejich dětském světě, třeba nějak zvláštní, neobvyklé, nebo klidně součástí nějakých moderních trendů, které je obklopují, to ale nemusí nutně znamenat, že nevnímají jiné věci, že si je neužijí, že na nich neulpí i jiný typ zážitků a zjištění. Pochopitelně záleží, jak se ke všemu staví rodiče a okolí (tedy i škola), ale myslím, že klidně i z milovníka burgru na prvním stupni může jednou vyrůst vegetarián a milovník přírody :-)
Děkuji vám za pohled do vaší školy. Environmentální výuka, tak, jak ji popisujete je velice zajímavě pojata a věřím, že přinese své ovoce i u žáků. I když je možné, že vy jako učitel na ZŠ to už osobně neuvidíte. Berte to jako investici do budoucna, kterou ale využije někdo jiný.
Chtěla bych se také ještě pozastavit u toho, co zmínila v komentáři i paní doktorka - pro některé děti je odjet do zahraničí, kde zpravidla nerozumí jazyku ani kultuře a neorientují se tam, trochu vystoupení z jejich zóny komfortu, je to cizí území. Proto pro ně může být dobré jídlo či odpoledne strávené u bazénu trochou jistoty v té cizině. Sama si pamatuji, že jsem se při dlouhodobém pobytu v naprosto odlišné kultuře někdy skoro až styděla, když jsem někomu řekla, že můj nejlepší zážitek týdne byl právě ten burger v příjemné, evropsky působící, restauraci, protože zážitků ze smlouvání na trhu jsem už prostě měla po krk. Řekla bych, že až se dnešní děti v cizině otrkají, tak pak ocení i místní kulturu a zajímavosti.