Section outline

  • General

    Collapse all Expand all

  • 1. Úvod do sociologie vzdělávání

    Představení struktury kurzu, hlavních tematických okruhů a podmínek pro zápočet. Okruhy a oblasti současné sociologie vzdělávání, základní metody výzkumu. Dvě základní pojetí SV:

    • Vzdělávání jako cíl – zkoumání společenských fenoménu ve vzdělávání pro radu a pomoc vzdělávání, vzdělávací politice a pedagogice.
    • Vzdělávání jako výzkumný terén sociologie – vzdělávání jako materiál pro zkoumání povahy společnosti kvůli ní samotné.

    Digitalizovaná encyklopedie: https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Sociologie_vzdělání a další související hesla.

    • Závěrečná seminární práce Assignment
      Students must
      View
      Make a submission
      Receive a grade

      Práce by měla vycházet z jednoho z probíraných témat v rámci kurzu a z povinné či doporučené literatury. Téma práce může být libovolné, avšak musí být konzultováno s vyučující.

      Rozsah 2000 slov (Word, Times New Roman 12, řádkování 1.5), dále práce musí obsahovat název kurzu, jméno studenta, ročník a studijní obor, a název práce.

    • přípravy Assignment
      Students must
      View
      Make a submission
      Receive a grade

      Každý student by měl za celý kurz odevzdat 3 přípravy k povinné nebo doporučené literatuře.

      Příprava obsahuje hlavní myšlenku textu, hlavní body řešené problematiky a otázky k diskuzi, celkově v rozsahu cca do 1 strany.

      Příprava slouží k samostatnému projevu studenta a diskusi na dané téma.

    • prezentace 1 - úvod File
      Students must
      Mark as done

  • 2. Funkcionalistické a kritické přístupy v sociologii vzdělávání

    Vývoj sociologie vzdělávání ve vztahu k sociologii obecně. Vznik dvou proudů moderní sociologie vzdělávání – funkcionální a kritické, které se určitým způsobem udržují a kříží dodnes. Angloamerická dominance v sociologii vzdělávání, vývoj základních témat sociologie vzdělávání.

    Povinná literatura:

    Vojtíšková, Kateřina. 2011. “Školní úspěšnost a její (re) produkce na základní škole.” Sociologický Časopis 47(5):911–35. Retrieved:

    http://sreview.soc.cas.cz/uploads/9a9039070bc0963e0f8eb9e7c514dba44824fe0d_Vojtiskova soccas2011-5-bezor-2.pdf

    Parsons, Talcott. 1959. “The School Class as a Social System: Some of Its Functions in American Society.” Harvard Educational Review 29(4):297–318. https://www.scribd.com/doc/96038950/Parsons-Talcott-The-School-Class-as-a-Social-System-Some-of-Its-Functions-in-American-Society-Harvard-Educational-Review-29-Pp-297-318-1959. první 4 stránky 297-300

    Doporučená literatura:

    Durkheim, Emile. 1956. Education and Sociology. New York: Free press. Kapitola 1: Education: Its Nature and its Role, stránky: 61-91 https://books.google.cz/books?id=QnvuzwY_z_YC&printsec=frontcover&hl=cs#v=onepage&q&f=false

    Havlík, Radomír and Jaroslav Koťa. 2007. Sociologie Výchovy a Školy. Praha: Portál.

  • 3. Nová sociologii vzdělávání

    Nová sociologie vzdělávání jako pokus o vyřešení problémů s funkcionalistickými a konfliktualistickými přístupy. Kurikulum a skryté kurikulum jako centrální pojmy. Přehodnocení, kritika a příprava na 3. vlnu sociologie vzdělávání.

    Povinná literatura:

    Lorenzová, Jitka. 2015. “Skryté kurikulum.” Paidagogos 2015(2):5–46. Retrieved (http://www.paidagogos.net/issues/2015/2/article.php?id=2).

    Doporučená literatura:

    Young, Michael F. D.(ed). 1971. Knowledge and Control: New Directions for the Sociology of Education. London: Collier-Macmillan Publishers. Další kapitoly

    Apple, Michael W. 1979. Ideology and Curriculum. 3rd 2004. New York: Routledge Falmer.

    Whitty, Geoff. 1985. Sociology and School Knowledge: Curriculum Theory, Research and Politics. London: Methuen.

  • 4. Neoliberalismus a vzdělávání

    Základní foucaultovské ideje neoliberalismu. Kritika neoliberalismu ve vzdělávání. Neoliberalismus jako pojem, kterým se v současnosti vysvětluje většina mocenských vztahů. Spor o neoliberalismus – je tento termín ještě vysvětlující a kritický?

    Povinná literatura:

    Kaščák, Ondrej and Branislav Pupala. 2011. “Neoliberalizmus vo vzdelávaní: Pät obrazov kritických analýz.” Pedagogická Orientace 21(1):5–34.

    Doporučená literatura:

    Apple, Michael W. 2005. “Doing Things the ‘Right’ Way: Legitimating Educational Inequalities in Conservative Times.” Educational Review 57(3):271–93. Retrieved (http://www.tandfonline.com/doi/abs/10.1080/00131910500149002).

    Apple, Michael W. 2017. “What Is Present and Absent in Critical Analyses of Neoliberalism in Education.” Peabody Journal of Education 92(1):148–53. Retrieved (http://dx.doi.org/10.1080/0161956X.2016.1265344).

    Anderson, Gary L. and Liliana Montoro Donchik. 2016. “Privatizing Schooling and Policy Making: The American Legislative Exchange Council and New Political and Discursive Strateggies of Educational Governance.” Educational Policy 30(2):322–64. Retrieved (http://journals.sagepub.com/doi/10.1177/0895904814528794).

    Balon, Jan. 2014. “Jak se privatizují ideje? neoliberální režim vědění a jeho přivlastnění postmoderního obrazu světa.” Sociologický Časopis /Czech Sociological Review 50(5):713–33.

    Foucault, Michel. 2009. Zrození Biopolitiky. přeložil Petr Horák. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury CDK.

    Kaščák, Ondrej and Branislav Pupala. 2012. Škola zlatých golierov: Vzdelávanie v ére neoliberalizmu. Praha: Sociologické nakladatelství SLON.

    Kaščák, Ondrej and Branislav Pupala. 2010. “Neoliberálna guvernmentalita v sociálnom projektovaní vzdelávania.” Sociologický Časopis 46(5):771–99.

    Torrance, Harry. 2015. “Blaming the Victim: Assessment, Examinations, and the Responsibilisation of Students and Teachers in Neo-Liberal Governance.” Discourse: Studies in the Cultural Politics of Education 6306(November):1–14. Retrieved (http://www.tandfonline.com/doi/full/10.1080/01596306.2015.1104854).

  • 5. tzv. Třetí vlna sociologie vzdělávání

    Snaha překonat funkcionalismus, marxistické kritické teorie i postmoderní přístupy. Pluralita režimů vědění a systémů zdůvodňování vzdělávacích cílů, překonávání dichotomie objektu a subjektu. Citlivost výzkumů ke kontradikcím a paradoxům.

    Povinná literatura:

    Wirthová, Jitka. 2019. “Třetí vlna sociologie vzdělávání: Kritický přístup pro globalizovaný i partikularizovaný svět.” Sociální Studia 16(1):25. Retrieved (https://journals.muni.cz/socialni_studia/article/view/12283/10705).

    Doporučená literatura:

    Popkewitz, Thomas S., Jennifer Diaz, and Christopher Kirchgasler. 2017. A Political Sociology of Educational Knowledge: Studies of Exclusions and Difference. New York: Routledge.

    Kirchgasler, Christopher. 2018. “True Grit? Making a Scientific Object and Pedagogical Tool.” American Educational Research Journal XX(X):1–28. Retrieved (https://doi.org/10.3102/0002831217752244).

    Thoutenhoofd, Ernst D. 2017. “New Techniques of Difference: On Data as School Pupils.” Studies in Philosophy and Education 36(5):517–32. Retrieved (https://doi.org/10.1007/S11217-016-9528-1).

    Moore, Rob and Johan Muller. 1999. “The Discourse of ‘Voice’ and the Problem of Knowledge and Identity in the Sociology of Education.” British Journal of Sociology of Education 20(2):189–206. Retrieved (https://doi.org/10.1080/01425699995407).

  • 6. Etnicita a gender jako významné faktory ve vzdělávání

    Rasa, etnicita a gender jako faktory ovlivňující úspěch ve vzdělávání a vzdělávací dráhy i jako kategorie identit, které se konstruují v průběhu vzdělávání.

    Povinná literatura:

    Obrovská, Jana. 2016. “Frajeři, rapeři a propadlíci: Etnografie etnicity a etnizace v desegregované školní třídě.” Sociologický Časopis /Czech Sociological Review 52(1):53–78. Retrieved (http://dx.doi.org/10.13060/00380288.2016.52.1.242%0AÚvod).

    Doporučená literatura:

    Jarkovská, Lucie. 2014. Gender před tabulí. Praha: Slon.

    Jarkovská, Lucie, Kateřina Lišková, Jana Obrovská, and Adéla Souralová. 2015. Etnická rozmanitost ve škole: Stejnost v Různosti. Praha: Portál.

    Gulson, K. N. and P. T. Webb. 2015. “Not Just Another Alternative School: Policy Problematization, Neoliberalism, and Racial Biopolitics.” Educational Policy 30(1):153–70.

  • 7. Inkluzivní/exkluzivní vzdělávání

    Kořeny ideje inkluzivního vzdělávání, současné debaty o prospěšnosti / škodlivosti inkluzivního vzdělávání z pohledu sociologie.

    Povinná literatura:

    Mareš, Petr and Tomáš Sirovátka. 2008. “Sociální vyloučení (exkluze) a sociální začlenování (inkluze) – Koncepty, diskurz, agenda.” Sociologický Časopis /Czech Sociological Review 44(2):271–94. Retrieved (http://sreview.soc.cas.cz/uploads/5a7e11b50109cddb81a6cdce17b39c7c40a4333a_513_2008-2Mares.pdf).

    Doporučená literatura:

    Štech, Stanislav. 2018. “Inkluzivní vzdělávání – Obtížné zvládání ‘rozmanitosti’ v praxi.” Pedagogická Orientace 28(2):382–98. Retrieved (https://doi.org/10.5817/PedOr2018-2-382).

    Popkewitz, Thomas S., Jennifer Diaz, and Christopher Kirchgasler. 2017. A Political Sociology of Educational Knowledge: Studies of Exclusions and Difference. New York: Routledge. PART III: The Double Gestures of Educational Reform: Inclusion as Exclusion

    Miles, Susie and Nidhi Singal. 2010. “The Education for All and Inclusive Education Debate: Conflict, Contradiction or Opportunity?” International Journal of Inclusive Education 14(1):1–15. Retrieved (https://doi.org/10.1080/13603110802265125).

    Šmelová, E. 2017. Společenské aspekty inkluze. Univerzita Palackého v Olomouci. Retrieved from https://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&AuthType=ip,shib&db=cat04374a&AN=kup.002164718&lang=cs&site=eds-live&scope=site

    Existuje také velké množství bakalářských, magisterských i dizertačních prací na toto téma.

    Jandová, Helena. 2017. Faktory přispívající k fungování sociální inkluze na školách. Faktory přispívající k fungování sociální inkluze na školách / Helena Jandová; vedoucí práce Dana Moree ; oponent práce Kateřina Legnerová.

    Kefrutová, Denisa. 2017. Případová studie inkluze dětí se speciálními vzdělávacími potřebami do předškolních zařízení. Případová studie inkluze dětí se speciálními vzdělávacími potřebami do předškolních zařízení / Denisa Kefurtová; vedoucí práce Magdalena Mouralová ; oponent práce Eva Hejzlarová.

    Vít, Zbyšek. 2019. Inkluze žáků s poruchou autistického spektra v základní škole. Inkluze žáků s poruchou autistického spektra v základní škole / Zbyšek Vít; vedoucí práce Lea Květoňová; oponent práce Pavlína Šumníková.

  • 8. Responsibilizace a zproblematizování budování identity v procesu vzdělávání

    Odpovědnost za vlastní vzdělávání jako termín progresivní pedagogiky i jako nástroj biografického řešení systémových rozporů (Beck). Vynucená či „našeptaná“ emancipace.

    Povinná literatura:

    Čeplak, Metka Mencin. 2012. “The Individualisation of Responsibility and School Achievement.” Sociologický časopis/Czech Sociological Review 48(6):1093–1114. Retrieved (http://sreview.soc.cas.cz/uploads/eec563a26aa690ce8cd44be44af1e7474b654c00_12-6-05Ceplak11.indd.pdf).

    Doporučená literatura:

    Kaščák, Ondrej and Branislav Pupala. 2012. “Deti medzi emancipáciou a sociálnou využiteľnosťou: nová sociológia detstva a „ našepkaná emancipácia".” Sociální Studia 9(2):13–29. Retrieved (https://journals.muni.cz/socialni_studia/article/view/5958/5070).

    Bauman, Zygmunt. 2004. Individualizovaná Společnost. Praha: Mladá fronta. Kapitoly: Vzdělání: za, pro a navzdory postmodernitě, Identita ve světě, který se globalizuje.

  • 9. Vzdělávací nároky a jejich legitimizace – systémy zdůvodňování, styly ospravedlňování, režimy vědění – vztahový přístup

    Formulace vzdělávacích normativů – oněch „mělo by být“ (cíle, výsledky, vize vzdělávání) se děje nejen na různých úrovních vzdělávací politiky a veřejného diskurzu, ale také v různých stylech, režimech vědění, systémech obhajování apod. Těmto systémům reprezentací se také věnuje sociologie vzdělávání, ovšem nejen ve vztahu k aktérovi (kdo to říká), ale ve vztahu k ostatním konstituujícím prvkům (publikum, materiální omezení, časoprostorová dějiště apod.)

    Povinná literatura:

    Tveit, Sverre and Christian Lundahl. 2017. “New Modes of Policy Legitimation in Education: (Mis)using Comparative Data to Effectuate Assessment Reform.” European Educational Research Journal 1(0):1–25. Retrieved (https://doi.org/10.1177/1474904117728846).

    Doporučená literatura:

    Aasen, Petter, Tine Sophie Prøitz, and Nina Sandberg. 2014. “Knowledge Regimes and Contradictions in Education Reforms.” Educational Policy 28(5):718–38. Retrieved (http://epx.sagepub.com/content/28/5/718.abstract). Stránky: 722-723, podkapitola: Understanding Policy Reforms.

    Popkewitz, Thomas S. 2000. “The Denial of Change in Educational Change: Systems of Ideas in the Construction of National Policy and Evaluation.” Educational Researcher 29(February):17–29. Retrieved (https://www.researchgate.net/publication/250183422_The_Denial_of_Change_in_Educational_Change_Systems_of_Ideas_in_the_Construction_of_National_Policy_and_Evaluation).

    Patriotta, Gerardo, Jean Pascal Gond, and Friederike Schultz. 2011. “Maintaining Legitimacy: Controversies, Orders of Worth, and Public Justifications.” Journal of Management Studies 48(8):1804–36. Retrieved (https://doi.org/10.1111/j.1467-6486.2010.00990.x.).

  • 10. Transnacionalizace vzdělávacích politik

    Vzdělávací systémy se v současných společnostech čím dál tím více v mnoha aspektech sbližují. Existují různé faktory tohoto sbližování (globalizace, transnacionalizace, digital governance) i různé důsledky tohoto procesu – marketizace, snadnější hodnocení výsledků vzdělávání ale i záměna prostředků a cílů, rostoucí nerovnosti i přenášení zodpovědnosti na žáky. Spor o mezinárodní testování (PISA, TIMMS…) a sporná role transnacionálních organizací (OECD).

    Povinná lieratura (vyberte si jeden článek z tohoto speciálního čísla):

    European Educational Research JournalTable of Contents: Special Issue: Digital Education Governance: Volume 15 Issue 1, January 2016:

    Williamson, Ben. 2016. “Digital Education Governance: An Introduction.” European Educational Research Journal 15(1):3–13. Retrieved (https://doi.org/10.1177/1474904115616630).

    Nebo:

    Williamson, Ben. 2016. “Digital Education Governance: Data Visualization, Predictive Analytics, and ‘real-Time’ Policy Instruments.” Journal of Education Policy 31(2):123–41. Retrieved (http://dx.doi.org/10.1080/02680939.2015.1035758).

    Doporučená literatura:

    Ball, Stephen J. 2008. “New Philanthropy, New Networks and New Governance in Education.” Political Studies 56(4):747–65. Retrieved (https://doi.org/10.1111/j.1467-9248.2008.00722.x).

    Štech, Stanislav. 2011. “Pisa - nástroj vzdělávací politiky nebo výzkumná metoda?” Orbis Scholae 5(1):123–33. Retrieved (https://doi.org/10.14712/23363177.2018.81 ).

    Kaščák, Ondrej and Branislav Pupala. 2011. “PISA v kritickej perspektíve.” Orbis Scholae 5(1):53–70. Retrieved (https://doi.org/10.14712/23363177.2018.74 ).

    Lawn, Martin and Bob Lingard. 2002. “Constructing a European Policy Space in Educational Governance: The Role of Transnational Policy Actors.” European Educational Research Journal 1(2):290–307. Retrieved (https://doi.org/10.2304/eerj.2002.1.2.6).

    Gorur, Radhika. 2015. “Producing Calculable Worlds: Education at a Glance.” Discourse: Studies in the Cultural Politics of Education 36(4):578–95. Retrieved (http://www.tandfonline.com/doi/full/10.1080/01596306.2015.974942).

  • 11. Posuny role univerzity

    Posuny od humboldtovského ideálu univerzity k tzv. Boloňskému procesu. Marketizace univerzit, zrychlující se univerzitní prostředí.  

    Povinná literatura:

    Balon, Jan. 2015. “Privatizovaná univerzita: O jedné další ‘velké transformaci’ vzdělávání.” Teorie Vědy 37(4):453–63. Retrieved (http://teorievedy.flu.cas.cz/index.php/tv/article/view/315/338).

    Doporučená literatura:

    Bacevic, Jana. 2018. “The Paradox of Resistance: Critique, Neoliberalism, and the Limits of Performativity.” Jana Bacevic Blog: Internal Conversation, Eternal Emigration. Retrieved (https://janabacevic.net/2018/02/07/paradox-of-resistance-critique-neoliberalism-and-the-limits-of-performativity/).

    Loveday, Vik. 2018. “The Neurotic Academic: Anxiety, Casualisation, and Governance in the Neoliberalising University.” Journal of Cultural Economy 0(0):1–13. Retrieved (https://www.tandfonline.com/doi/full/10.1080/17530350.2018.1426032).

    Nilsson, Monica and Monne Wihlborg. 2011. “Higher Education as Commodity or Space for Learning: Modelling Contradictions in Educational Practices.” Power and Education 3(2):104–16. Retrieved (http://dx.doi.org/10.2304/power.2011.3.2.104).

    Delanty, Gerard. 2001. Challenging Knowledge: The University in the Knowledge Society. edited by Heather Eggins. Ballmoor: SRHE, Open University Press.

    Vostal, Filip. 2016. Accelerating Academia: The Changing Structure of Academic Time. Palgrave Macmillan UK.

  • 12. Společnost vědění a vzdělávání

    Stručný vývoj a základní premisy současného pojetí společnosti vědění. Důsledky různorodých významů tohoto pojmu pro vzdělávací proces.

    Povinná literatura:

    Veselý, Arnošt. 2004. “Společnost vědění jako teoretický koncept.” Sociologický Časopis /Czech Sociological Review 40(4):433–46. Retrieved (http://sreview.soc.cas.cz/uploads/19312e4bc874d3b9d93fde75d4b74099fc4fead2_533_413vesely16.pdf).

    Doporučená literatura:

    Dopita, Miroslav. 2010. “Zdroje a původ konceptu znalostní společnosti.” PEDAGOGIKA.SK 1(3):197–222.

    Petrusek, Miloslav. 2012. “Informace nebo vzdělanost? Současné vzdělávací systémy v časech postmoderny.” Pp. 57–72 in Společnost a kultura: Sociologické úvahy a eseje, uspořádal J. Fiala. Praha: Malovaný kraj, Vize 97.

    Valentová, Petra. 2013. “K výzvám společnosti vědění adresovaným škole.” Pedagogická Orientace 23(2):153–73. Retrieved (https://journals.muni.cz/pedor/article/view/1206).

    Sunker, H. 2006. “The Knowledge Society and Educational Science.” Policy Futures in Education 4(3):10. Retrieved (http://eric.ed.gov/ERICWebPortal/search/detailmini.jsp?_nfpb=true&_&ERICExtSearch_SearchValue_0=EJ795441&ERICExtSearch_SearchType_0=no&accno=EJ795441).

  • 13. setkání a diskuse s hostem

    6.2 2020, ve čtvrtek vystoupí v rámci tohoto kurzu a v rámci Sociologických večerů Dr. Lucie Jarkovská (MUNI) s přednáškou na téma učebnic sexuální výchovy.