Osnova sekce

  • Morálka a etika, etika jako filozofická disciplína; fenomenologie morálky - morálka a její sociální a individuální rozměr; vznik morálních norem a jejich formalizace; heteronomní a autonomní morálka; etika absolutistická a relativistická – proměna mravních norem v čase; etika deskriptivní a normativní; etické kořeny naší kultury, zdroje morálního rozvažování v postmoderní době.
  • Profesní etika; etický kodex jako charakteristický znak profese; pomáhající etika a moc – profesní etika jako její regulace; Hippokrates a hippokratovská deontologická tradice; proměny vztahu zdravotníka a pacienta (paternalismus a partnerství); tzv. dehumanizace medicíny ve 20. stol. a hnutí za práva pacientů; moderní lékařská/zdravotnická etika a její principy; Konvence o biomedicíně – autonomie pacienta a právo na sebeurčení, informovaný souhlas, právo na informace (problematika pravdy  o zdravotním stavu pacienta) a právo na ochranu soukromí (povinná mlčenlivost); lidská důstojnost – člověk jako osoba.
  • Profesní etika sociální práce, typologie přístupů k etice v sociální práci – intuicionismus, emotivismus, deontologie, teleologie, přirozeno-právní a pozitivně-právní přístup, utilitarismus, etika ctností; profesionalismus a etické kodexy, etický kodex sociálních pracovníků ČR (vznik, obsah, závaznost, kritika); role hodnot v sociální práci; sebeurčení a autonomie jedince jako východiska etické reflexe – člověk jako osoba (inkluzivismus x exkluzivismus), důstojnost lidské osoby, lidská práva a sociální spravedlnost  v kontextu sociální práce; etická dilemata v sociální práci a možné způsoby jejich řešení (např. vyhýbání se dilematu, racionalizace dilemat, neutralita a favorismus, jednostrannost a symetrie apod.)