Regulace glykemie a její poruchy; diabetes mellitus
Osnova sekce
-
Cíl lekce
Udržení stálé hladiny glukosy v krvi (glykemie) je nezbytné pro zajištění přísunu glukosy do všech buněk a tkání, zejména mozku, za všech okolností. Zároveň díky tomu nedochází k poškozování orgánů, které je vyvoláno dlouhodobým působením vysokých koncentrací glukosy. Na regulaci metabolismu glukosy a udržení stálé glykemie se podílí celá řada hormonů (insulin, glukagon, kortisol, adrenalin a další) a také nervový systém. U řady nemocí není organismus schopen udržet konstantní hladinu glukosy. Při chronickém přejídání a stresu, obezitě, cirhóze jater či chronické nedostatečnosti ledvin dochází ke zhoršení glukosové tolerance, jejímž konečným důsledkem může být vznik diabetu mellitu. Diabetes mellitus je chronické heterogenní onemocnění provázené hyperglykemií v důsledku dlouhodobého absolutního nebo relativního nedostatku insulinu nebo jeho nedostatečného účinku ve tkáních. Jedná se o komplexní metabolickou poruchu, zasahující metabolismus sacharidů a následně i metabolismus lipidů a proteinů a hospodaření s vodou a elektrolyty. Cílem této lekce je popsat mechanismy regulující glykemii, připomenout fyziologické účinky hlavních hormonů zapojených do regulace glykemie, popsat metabolické změny, které provázejí diabetes mellitus, a přiblížit komplikace tohoto onemocnění na molekulární úrovni.
