Úkol: Aktivita k lekci identita a vývojové aspekty

Henri Tajfel (1919–1982)

-          britský sociální psycholog polsko-židovského původu

-          jeden z autorů teorie sociální identity (druhý John Turner)

-          během 2. světové války byl zajat Němci -> přežil v zajateckém táboře (neodhalili jeho židovský původ)

Sociální identita

-          primárně odvozuje identitu jedince z pro něj relevantní sociální skupiny

-          teorie je základem vysvětlení široké škály jevů skupinové dynamiky

-          důležitý bod je, že jedinec nemá pouze svoji identitu, ale disponuje několika identitami, podle skupin, ve kterých se pohybuje

-          jedinec se může chovat velmi odlišně např. ve skupině fanoušků a v rodině

-          k rozlišení se v teorii používá ingroup (pokud je jedinec součástí nějaké skupiny) a outgroup (pokud jedinec součástí skupiny není):

• tři hlavní procesy k rozlišení těchto skupin:
  • Sociální kategorizace
    • aby byl jedinec schopen porozumět skupinám a orientovat se v nich, primárně volí jednoduché kategorie
    • kategorie mohou souviset se vzděláním, sociální třídou, etnikem
  • Sociální identifikace
    • jedinec se identifikuje se svou skupinou a zároveň přijímá její normy
    • pojí se s ní emoční stránka a jedincova sebeúcta
  • Sociální srovnání
    • je to to, co následuje po identifikaci se skupinou
    • jedinec srovnává svou skupinu (ingroup) s jinou skupinou (outgroup)
    • hodnocení bude zároveň v prospěch své vlastní skupiny

-          teorie stojí na předpokladu, že jedinec se snaží dosáhnout pozitivního odlišení se (pozitivní odlišení své skupiny), což primárně vede k upřednostňování členů vlastní skupiny = může se projevovat zejména tak, že jedinec je schopen se vzdát pro svou skupinu vlastního prospěchu, zatímco pro jinou nikoli

Zdroje

Turner, J. C., & Tajfel, H. (1986). The social identity theory of intergroup behavior. Psychology of intergroup relations, 7-24

Tajfel, H. (81). Turner. JC (1979). An integrative theory of intergroup conflict. Social psychology of intergroup relations, 33-47

https://wikisofia.cz/wiki/Teorie_soci%C3%A1ln%C3%AD_identity#cite_note-1

Hodnoty

Definice pojmu hodnoty

• Jedná se o vlastnosti přisuzované určitému objektu, situaci nebo událostem ve spojení s uspokojováním vlastních potřeb a zájmů jedince
• Jsou osvojovány v průběhu socializace a enkulturace jedince
• Mohou být sdíleny jedincem ale i majoritní společností

• Hodnoty stojí za jednáním jedinců. Každé lidské jednání a konání má určitý smysl
  a důležitost, kterou jí jedinec přikládá na základě své hierarchie hodnot. Naplnění a spokojení potřeb, zájmů a hodnot přináší jedinci smysl života
• Hodnoty a jejich důležitost jsou měřitelné především vnitřními stavy a pocity, které jedinec momentálně prožívá. Lze rozlišit hodnoty s krátkodobým i dlouhodobějším trváním. Dlouhodobé hodnoty jsou v hierarchii hodnot jedince neměnné
• V průběhu života si jedinec utváří systém názorů na svět a tak vzniká soustava hodnotové orientace jedince. Hodnotová orientace je utvářena a ovlivňována v sociálních skupinách, ve kterých jedinec participuje. Jako individuum si jedince vytváří své životní hodnoty, které jsou obohaceny o zájmy, potřeby i hodnotovou orientaci skupin a prostředí, ve kterém se jedinec pohybuje.

Předmět zkoumání

• Teorie i metodika hodnot byla předmětem zkoumání filosofických a etických disciplín. V současné době se do popředí ve zkoumání hodnot dostávají vědní obory jako pedagogika, sociologie a psychologie

Zdroje

BROŽÍK, V. Hodnoty a významy. Bratislava: Pravda. 1984. 291 s. Bez ISBN

HORÁK, J. Kapitoly z teorie výchovy: problematika hodnot a hodnotové orientace. Liberec: Technická univerzita v Liberci. 1996. 75 s. ISBN 80-7083-196-0.

HARTL, P., HARTLOVÁ - CÍSAŘOVÁ, H. Psychologický slovník. Praha: Portál. 2000. 774 s. ISBN 807178303x

PRŮCHA, J., MAREŠ, J., WALTEROVÁ, E. Pedagogický slovník. Praha: Portál. 2003. 322 s. ISBN 80-7178-772-8.