Úkol: Aktivita k lekci identita a vývojové aspekty
Podívejte se nejdřív na to, jaká témata jsou již zpracovaná a neduplikujte pojmy (stane se, že nevíte o tom, že už někdo jiný na tématu pracuje/ještě není zveřejněné, ale pokud už je vidět pro všechny, tak ho znovu nedělejte).
Zadání:
Projděte si znovu dnešní přednášku vyberte si zajímavý pojem/osobnost a zpracujte krátký slovníkový vstup (definice, další důležité informace, souvislosti - rozsah cca půl strany, může být v bodech).
U zpracovaného hesla vždy uveďte všechny využité zdroje, čerpejte primárně z odborných zdrojů (knihy, recenzované časopisy, nevhodné wikipedie a neověřené webové stránky). Můžete čerpat ze zdrojů, ze kterých čerpám v přípravě přednášky.
Po vložení se váš příspěvek zařadí "do fronty" a čeká na schválení z mé strany.
Speciální | A | Á | B | C | Č | D | Ď | E | É | Ě | F | G | H | CH | I | Í | J | K | L | M | N | Ň | O | Ó | P | Q | R | Ř | S | Š | T | Ť | U | Ú | Ů | V | W | X | Y | Ý | Z | Ž | VŠE
D |
|---|
Dichotomie jednotlivec-společnostJedno z největších témat sociální psychologie. Rozpor mezi vnímáním člověka jako individuality nebo člověka, který je ovlivněn společností. Veškeré konání člověka lze brát jako výsledek rozhodování jednotlivců - mají svůj názor, jednají podle vlastních rozhodnutí. Na druhé straně jsou však názory, že ti jednotlivci jsou ovlivněni společností (sociálními skupinami), ve které žijí, tak moc, že člověka nemůžeme brát čistě jako individualitu.
Sociální psychologie by pak měla řešit právě tento rozpor - dichotomii. Je to věda studující vlivy sociálních faktorů na jedince, jejich chování a prožívání v sociálních situacích. Zabývá se proto člověkem jako individuem a člověkem jako součástí sociální skupiny.
| |||
Diskurzivní psychologieDiskurz Diskurzivní psychologie
DISKURZ = nejvyšší a nejsložitější úroveň lingvistické analýzy představuje zkoumání diskurzu, což je užití jazyka, které přesahuje rámec jednotlivých vět. K diskurzům patří rozhovory, přednášky, odborné články, kapitoly nebo celé knihy. Soudobé pojetí diskurzu ovlivnili představitelé tzv. strukturalismu, antropolog Claude Lévi-Strauss a filozof Michel Foucault. Autoři se domnívají, že myšlení každého člověka ovlivňují podvědomě přijaté významy, jež mu nabízí kultura a různé sociální skupiny. Klíčovými pojmy Michela Foucalta jsou epistémy a diskurz. Epistéma je způsob chápání světa daný určité době, který je všemi v ní žijícími lidmi zakoušen (tradicí, výukou, vzděláním). Diskurz je pojmový soubor tvrzení, která zdůvodňují podvědomě vstřebanou epistému. Zdůrazňuje, že různé diskurzy souvisejí s dělením společnosti na skupiny a s mocenskými vztahy. Sociální skupiny a instituce používají různé diskurzy, které podporují jejich existenci. Diskurzivní psychologie zdůrazňuje utváření poznání v procesech diskurzivní interakce. Př. „akční výzkumy“ Lewina, ve kterých řeší aktuální společenské problémy. Diskurzivní psychologie tedy neklade důraz na subjektivitu jedince, ale v centru jejich zájmu stojí sociální, společenské a lingvistické aspekty komunikace. Diskurzivní psychologie je vyvrcholením vícerých nezávislých proudů, které vycházejí z prací G. H. Meada a L. Vygotského. Zakladatelem americké sociální psychologie a sociálního behaviorizmu je George Herbert Mead. Tento přístup má za základ komunikace princip „sociálního aktu“ na mentální, lingvistické a institucionální úrovni. Komunikaci a fungování znakových systémů později rozpracoval Maedův žák Charles W. Morris, jeden ze zakladatelů sémiotiky.
Zdroje: PLHAKOVÁ, Alena, Učebnice obecné psychologie, ACADEMIA, 2003 Diskurzivní psychologie. Moodle – Česká zemědělská univerzita v Praze (CZU) [online]. Dostupné z https://moodle.czu.cz/scorms/kps/SCORM/SKR/UT/Sekce_2/resources/01_04_04_Diskurzivni_psychologie.htm [16.5.2021]
| |||