1/ Proč překlady vstupující do cílové kultury v ní způsobují změny? Jak to probíhá? Jak na ně cílová kultura reaguje? (s. 28/1995)
- Překlady mají často zaplnit nějaké „mezery“, které má cílová kultura, a tím ji obohatit. Přes překlad se mohou do cílové kultury dostat například nové žánry, nové styly psaní, nová témata.
2/Proč je prvotní určení pozice překladu (jako bezpodmínečné východisko jeho analýzy) jen předběžné? Co je třeba udělat, aby bylo definitivní? (s. 29-39/1995)
Pozice překladu se může v průběhu času změnit.
Aby něco mohlo být přijímací kulturou považováno za překlad, musí splnit následující tři podmínky (postuláty)
- (1) Postulát výchozího textu (předpoklad preexistence zdrojového textu)
- (2) Postulát přenosu (předpoklad, že text byl přenesen tak, že oba texty sdílejí jisté rysy)
- (3) Postulát vztahu (předpoklad, že vazba překladu na originál je považována cílovou kulturou za nutnou a nebo dostatečnou)
3/ Co znamená, že "target-orientedness", tj. soustředění se na cílový produkt, je velmi vzdáleno "exclusiveness" (výhradnímu soustředění se)? (s. 36-37/1995)
Znamená to, že sice při zkoumání překladu začínáme zkoumáním samotného překladu, tj. cílového produktu, ale tím naše zkoumání rozhodně nekončí. Později se zabýváme také originálem.
4/ Je jeden překlad a jeho studium validním materiálem pro validní závěry o kulturně determinované provázanosti funkce, výsledku a procesu překladu? (s. 38/1995)
Ne, na základě jednoho překladu nemůžeme formulovat žádné obecně platné závěry. Je třeba nějak rozšířit pole, které zkoumáme (korpus textů), např. zkoumat vícero překladů od jednoho překladatele, soustředit se na nějakou překladatelskou školu, vícero textů z jednoho období či kultury.
5/ Co znamenají normy v Touryho pojetí překladu? (s. 54-55/1995)
Překladatel by si měl být vědom dobových norem své přijímací kultury, aby se podle nich mohl řídit a vytvořit překlad, který by tato kultura považovala za přijatelný.
6/ Co je počáteční norma překladu a jak se v něm projevuje? (s. 56-57/1995)
V rámci počáteční metody si překladatel stanovuje základní metody překladu, tj. rozhoduje se, zda se přikloní k normám originálu nebo k normám cílové kultury ( =osa adekvátnost-přijatelnost).
7/ Co jsou předběžné normy a operační normy? (s. 58-59/1995)
Předběžné normy = politika výběru textů a (ne)zprostředkovanost překladu
Operační normy = řídí jednotlivá rozhodování v procesu překládání, rozhodování o přenosu z hlediska invariantu a změn
- Dva poddruhy: matricové normy (řídí výstavbu překladového textu: struktura, kompozice, styl) & textově jazykové normy (řídí výběr jazykového materiálu)
8/ Vztah ekvivalence a norem podle Touryho; co je podle něj ekvivalence? (s. 61/1995)
Ekvivalenci v překladu definují normy. K hlubšímu poznání ekvivalence je tedy třeba se dobře seznámit s normami. Ekvivalence se v průběhu historie mění.