Výchozí/počáteční norma (initial norm) vychází ze dvou skutečností:
1) překlad existuje v daném jazyce, a proto v dané kultuře zaujímá jakési místo
2) překlad reflektuje myšlenku textu, který již existuje v jiné kultuře, a tedy zaujímá místo tam
è Překladatel si tedy může vybrat, zda se přikloní k normám výchozího nebo cílového jazyka. Pokud si překladatel vybere normy výchozího jazyka a kultury, může v případě cílového textu dojít k nepřesnostem, přestože se překladatel snaží pouze o co nejvíc adekvátní překlad.
Pokud si překladatel vybere normy a reálie cílového jazyka a kultury, musí nevyhnutelně dojít k jistým posunům.
Pokud se budeme soustředit spíše na normy výchozího jazyka, upřednostníme adekvátnost překladu. Pokud se budeme více soustředit na normy cílového jazyka, upřednostníme jeho přijatelnost.
(ADEQUACY X ACCEPTABILITY)
Jednotlivé části stejného textu mohou upřednostnit buď adekvátnost, nebo přijatelnost.