Líbí se mi, že autoři píší o tom, že často a možná vlastně i nejvíc bývá stresují situace (cesta na tlumočení, hledání spojů, parkování, hledání správného místa nebo klienta) než samotné tlumočení. Na mě je to vždycky strašně vidět cestou - jezdím na tlumočení mhd nebo chodím pěšky, pokud jdu někam sama za sebe nebo to místo znám apod., většinou si v mhd čtu nebo něco poslouchám (hudbu, podcast), když jsem ale ve stresu, nedokážu se vůbec na čtení soustředit a většinou jenom koukám z okýnka na cestu a kontroluju, že jsem správně. Takže cestou na tlumočení knihu skoro nikdy nevytáhnu z batohu, ale jakmile jedu zpět, už si úplně v pohodě začtu.
Co jsem se musela naučit, aby mě nestresoval hlad, přijímat a rozvrhnout si tlumočení tak, abych se mohla v klidu najíst. Občas se sejdou objednávky na tlumočení, které jsou hned za sebou a člověk by tak "jel od rána do večera", to jsem hloupě párkrát udělala a nebylo mi z toho vůbec dobře. A když se nenajím, jsem protivná, ve stresu a špatně se soustředím, takže čas na jídlo je základ (i přítel mi často říká "prosím tě, běž se najíst, začínáš být nepříjemná" :D).