Eliško, vystihla jste několik důležitých věcí. Tak třeba to, co jsem psala už u Hanky: že je dobrý stres, který nás posouvá dál a pomáhá nám k lepšímu výkonu, a zlý stres, který nás ničí. Musíme je udržovat v rovnováze a dobře se znát, vědět, co si k sobě ještě můžeme dovolit. Co se týče toho předpokládání, ano, je dobré mít přípravu a vše vědět, ale právě je dobré udržet si i jistou míru flexibility a určité "zvědavosti", co přijde, a umět se tomu poddat, nechat se vést a nějak to zvládnout, nenechat se rozhodit. To ale není jednoduché a navíc každý člověk má jinou povahu. Co je ale dobré, že i v tlumočení jsou různé typy situací a my jako tlumočníci můžeme zcela legitimně dávat přednost tomu, co nám vyhovuje a v čem jsme dobří. Tedy například člověk, který má rád větší jistotu a přípravu, může spíše tlumočit ve školství, někdo s dobrodružnější povahou si vybere tlumočení komunitní atd. Díky a mějte se hezky, RAdka