Text byl zajímavý a já ho přečetla velmi rychle. Všechny popsané situace znám, i když třeba ne z tlumočení. Myslím, že většina z nich se dá přirovnat i k jiným situacím (pohovor, zkouška).
Nejvíce souzním asi se stresem z cesty a po cestě. Jelikož o sobě vím, že nejsem schopná se orientovat v místě, které neznám (podotýkám, že ani s mapou), vše si uložím do mobilu. Nikdy totiž nevím, jestli bude internet fungovat. Poctivě si vše s předstihem vyhledám si spoje, na mapu kouknu několikrát. Většinou, i když se takto připravuji …zabloudím. Stačí mi jedna špatná ulice a nevím, kde jsem :D Po cestě nemůžu dělat vůbec nic, co by mě uklidňovalo. Opravdu jen sedím a ujišťuji se, zda jedu dobře.
Jsem velmi dochvilná a jsem všude i 15 minut dříve. Stejně ale očekávám, že ten, na koho čekám (klient) přijde včas. Stejně jako Káťa nechci, aby klient přišel později, ale ani dřív.