1/ Proč překlady vstupující do cílové kultury v ní způsobují změny? Jak to probíhá? Jak na ně cílová kultura reaguje? (s. 28/1995)
Překlady fungují v cílové kultuře samostatně, ačkoliv nejsou jejím původním dílem, mají na další díla v ní vliv, skrz dodržení/nedodržení norem, styl, i to z jakého jazyka byly přeloženy. Jsou v cílové kultuře kritizovány, přijímány, obdivovány…
2/Proč je prvotní určení pozice překladu (jako bezpodmínečné východisko jeho analýzy) jen předběžné? Co je třeba udělat, aby bylo definitivní? (s. 29-39/1995)
K tomu abychom mohli začít analyzovat potřebujeme pozici překladu v cílové kultuře propojit s jejím kontextem. To uznamená podívat se například na vývoj této pozice od vytvoření překladu, pokud už nějakou dobu existuje a na její předpokládaný vztah s původním textem.
3/ Co znamená, že "target-orientedness", tj. soustředění se na cílový produkt, je velmi vzdáleno "exclusiveness" (výhradnímu soustředění se)? (s. 36-37/1995)
“Target-orientedness” popisuje startovací pozici analýzy. Analýza začíná u cílového textu a k jeho předloze se vrací až poté, co je tato fáze hotová. Pozorování začíná u cílového textu, ale nekončí tam. Analýza obsahuje poté další kroky, takže se nejedná o výhradní soustředění.
4/ Je jeden překlad a jeho studium validním materiálem pro validní závěry o kulturně determinované provázanosti funkce, výsledku a procesu překladu? (s. 38/1995)
Ne. Korpus studovaných textů by měl od nějakého výchozího být rozšířen podle nějakého logického pravidla: stejný překladatel, překladatelský přístup, časové zařazení, typ textu,… Z pozorování tohoto korpusu lze poté formulovat zobecnění platná v rámci této skupiny textů vybraných podle daného spojovacího faktoru.
5/ Co znamenají normy v Touryho pojetí překladu? (s. 54-55/1995)
Jsou jakýmsi slabším pravidlem, které je ale silnější než individuální preference překladatele. Jde o obecně přijatá očekávání čtenářů nebo literární komunity, která je možné schválně narušit, pokud je k tomu důvod. Mohou se lišit od norem, které má daná kultura zažité pro vlastní literaturu, nebo se jim blížit.
6/ Co je počáteční norma překladu a jak se v něm projevuje? (s. 56-57/1995)
Počáteční norma určuje, jestli přístup překladatele bude spíše naturalizační (s cílem zapadnout do systému cílové kultury), nebo exotizační (s cílem podat jakousi zprávu o jiné – zdrojové – kultuře). To pak ovlivňuje každé jednotlivé rozhodnutí překladatele, zvlášť ty, které se týkají reálií, idiomatických vyjádření a podobných problémů.
7/ Co jsou předběžné normy a operační normy? (s. 58-59/1995)
Předběžné normy: Ovlivňují rozhodnutí o tom, jaké texty se budou do cílového jazyka překládat a jestli bude překlad přímo z jazyka originálu, nebo jestli bude překlad skrz jiný zprostředkovací jazyk.
Operační normy: Ovlivňují proces překladu jako takového, jednotlivá rozhodnutí překladatele a řešení jednotlivých problémů.
8/ Vztah ekvivalence a norem podle Touryho; co je podle něj ekvivalence? (s. 61/1995)
Normy určují typ a rozsah ekvivalence. Určují, co je považováno v cílové kultuře za ekvivalentní, ať už mezi čtenáři nebo odbornou veřejností.