1/ Proč překlady vstupující do cílové kultury v ní způsobují změny? Jak to probíhá? Jak na ně cílová kultura reaguje?
Toury pracuje s tím, že předpokládaný překlad (assumed translation) se do cílové kultury (target culture, dále CK) dostává hlavně za účelem zaplnění „prázdného místa“, kde něco doopravdy či pouze pomyslně chybí, a co původní kultura (source culture, dále PK) má. Může jít o žánr, druh narativu, způsob práce s popisy krajiny apod. Během procesu překladu a uvedení díla do CK se ale každý text nějakým způsobem mění, a tím pádem alternativní překlady jednoho originálu zaujímají v CK každý vlastní místo. U tohoto procesu je důležité nevydávat překlad za originál, pokud má být text pro CK akceptovatelný. Překladové texty, jakkoliv mistrně zpracované, nikdy nejsou (nebo opravdu zřídkakdy jsou) perfektním a zcela nepříznakovým dílem, které by se v ničem nelišilo od zbylých paralelních textů cílové kultury. Než aby však na odchylky od normy/zažitých vzorců v jazyce/jiné nesrovnalosti přicházeli až sami čtenáři a případně za nimi hledali neexistující skrytý význam, je adekvátní uvést na pravou míru, zda se jedná o originální dílo CK či překlad. Výjimkou jsou opět pseudopřeklady, kde je zdání překladu chtěné, či případy, kdy se překladatel ani ostatní, kdo na textu pracují, nesnaží zdání překladu eliminovat záměrně. Dojem cizosti (udržovaný pod hranou snesitelnosti) může být v CK něčím chtěným, obohacujícím.
2/ Proč je prvotní určení pozice překladu (jako bezpodmínečné východisko jeho analýzy) jen předběžné? Co je třeba udělat, aby bylo definitivní?
Analýza překladu není lineárním procesem. Během zkoumání cílového textu a později originálu dochází ke vzniku mnoha hypotéz a pohled na text je tak stále revidován. Je důležitá důsledná kontextualizace (contextualisation), prvotní určení pozice je skutečně spíše východiskem a výchozím bodem, ne neměnným faktem. Zároveň si je potřeba uvědomit, že překlad v CK nemá stejnou pozici jako ve PK, i v rámci CK by ale mohlo dojít k variabilitě. Musí se vzít v potaz mnoho proměnných, ať už je to způsob, jakým text reprezentuje originál, překladatelská tradice doby vzniku, nebo třeba konkrétní formulace. V těmi však dokážeme lépe pracovat až v průběhu analýzy. Až po důkladném přezkoumání, pochopení jevů a jejich usazení do širšího kontextu můžeme mluvit o do nějaké míry definitivní pozici překladu (pokud opomeneme změny vnímání textu v průběhu času).
3/ Co znamená, že "target-orientedness", tj. soustředění se na cílový produkt, je velmi vzdáleno "exclusiveness" (výhradnímu soustředění se)?
U cílového produktu (target product) zkoumání pouze začíná, vůbec tam ale nekončí. Překlad se nabízí jako nejsnazší výchozí bod pro začátek analýzy a pozorování, později se ale pozornost přesune i k jevům, které potřebují být porovnány s původním textem (jehož existenci podle prvního postulátu předpokládáme), aby se o nich dalo cokoliv bezpečně usoudit. V další část analýzy už dochází k porovnávání úseků cílového textu s původním, pokud je tedy k dispozici.
4/ Je jeden překlad a jeho studium validním materiálem pro validní závěry o kulturně determinované provázanosti funkce, výsledku a procesu překladu?
Není. Muselo by dojít k rozšíření korpusu o texty s nějakou společnou proměnnou, ať už jde o stejného překladatele nebo třeba stejné časové období. Eliminuje se tím šance, že je text v pozorovaných jevech pouhou odchylkou od normy. U ostatních textů však opět musí dojít k stejně důkladné analýze jako u textu osamoceného.
5/ Co znamenají normy v Touryho pojetí překladu?
Podle Touryho jsou normy (norms) intersubjektivní očekávání toho, jak se bude překladatel chovat,
přičemž toto překladatelovo chování je v dané kultuře považováno za vhodné a přijatelné. Normy
stojí mezi pevně danými pravidly (rules) a čistě individuálním chováním překladatele (idiosyncrasies).
Nejsou závazné jako pravidla, ale pokud nebudou dodrženy, daná kultura na takový překlad bude
nějakým způsobem reagovat (třeba kritikou nebo nepřijetím překladu, ale může také dojít k přijetí
textu a tím změně norem). Překladatel se jimi v praxi řídí a nechává ovlivňovat. Při překládání
konkrétního textu postupuje podle toho, jak je obecně a momentálně takový typ textu překládán.
6/ Co je počáteční norma překladu a jak se v něm projevuje?
Počáteční norma (initial norm) je překladatelova úplně první strategie překládání a orientace cílového
textu. Buď se text bude přiklánět k cílové kultuře, nebo k výchozímu textu. Počáteční norma se
projevuje jako kontinuum mezi dvěma póly: adekvátností (adequacy) a přijatelností (acceptability).
Pokud jde o adekvátnost, překlad se řídí normami výchozího textu, kdy zachovává struktury, styl
nebo kulturní prvky originálu. Prostě je věrný originálu. Kdežto u přijatelnosti se překlad ohlíží na
cílovou kulturu, přizpůsobuje se jejím normám, snaží se znít pro cílové čtenáře přirozeně. Tím se text
může měnit ve struktuře i obsahu proti originálu.
7/ Co jsou předběžné normy a operační normy?
Předběžné normy (preliminary norms) se týkají rozhodnutí, která překladatel dělá ještě před
samotným překládáním. Týkají se výběru textů a strategie překládání. V rámci předběžných norem
překladatel určuje, jaké texty bude překládat (jaké žánry, od jakých autorů, z jakých jazyků). Jde o to,
co překladatel chce předat do cílové kultury. Překladatel také rozhoduje, jestli se překládá přímo
z originálu, anebo je zdrojový text také překladem z jiného, třeba méně frekventovaného jazyka (tzv.
nepřímý překlad).
Operační normy (operational norms) se týkají přímo procesu překládání a konkrétního rozhodování
při tvorbě cílového textu. Matricial norms ovlivňují strukturu textu, např. co se vynechá nebo naopak
přidá, jak se text člení, jak jsou informace za sebou poskládány. Textual-linguistic norms ovlivňují
jazykové prostředky, jako jsou slovní zásoba, styl, gramatika nebo idiomy.
8/ Vztah ekvivalence a norem podle Touryho; co je podle něj ekvivalence?
Ekvivalence je výsledkem působení překladových norem. To, co je v dané kultuře považováno za
ekvivalentní, je určeno právě překladovými normami. Ekvivalence je podle Touryho funkční vztah
mezi originálem a překladem, který je definován normami cílové kultury. Jelikož se i normy mohou
v čase měnit, i ekvivalence se liší podle doby a kultury. Není předem daná, ale vzniká až v konkrétních
překladech.