Topic outline

  • Hodnocení konspektů

    Collapse all Expand all

    Konspekty se nově hodnotí, a to třemi stupni:

    + výborný konspekt, dobře shrnuje text a obsahuje inspirativní myšlenky (uděluje se spíše výjimečně, víc ocenění konspektu stupněm + může pomoci u zkoušky při nerozhodné známce)

    * podařený konspekt, dobře shrnuje text a formuluje vlastní hodnocení a myšlenky

    - neuspokojivý konspekt, je třeba jej zpracovat znovu a lépe

  • Odkaz Methodenstreit a dilemata společenských věd

    Čteme text Pavla Barši (úvodní studii ke knize Dialog teorií) a z knihy Maxe Webera Metodologie, sociologie a politika s. 7-14 a 38-113 (části textu "Objektivita" sociálněvědního a sociálněpolitického poznání, celý text Smysl "hodnotové neutrality" v sociologických a ekonomických vědách a první část textu věda jako povolání). 

    Otázky ke konspektu (připomínám, že konspekt bude hodnocen, a to jak z hlediska zvládnutí tématu, tak především schopnosti se s ním původním způsobem vyrovnat, formulovat přinejmenším v závěru konspektu, a ideálně i v jeho celé struktuře vlastní inspirativní pohled. Nemusíte nutně vyčerpávajícím způsobem odpovědět na všechny otázky, i když byste je měli sledovat a konspekt by měl obsahovat explicitní odpoveď na minimálně většinu z nich):

    1. Jaká jsou podle Pavla Barši dilemata společenské vědy? Setkali jste se někdy při svém předchozím studiu se zajímavým případem některého z nich?

    2. K čemu Weber potřebuje Číňana?

    3. Co je ideální typ, jak s ním můžeme pracovat a jaké jsou jeho limity?

    4. Jaký je podle Webera vztah empirické vědy a "hodnot"? O jakých různých významech hodnot a jejich proměňujících se rolích pro vědu hovoří? 

    5. Jaký je vztah politického přesvědčení a vědy? Kde vidí Weber problém tzv. "reálpolitiky"? Proč se podle něj i anarchista může věnovat právní vědě? 

    6. Jaké dopady má na vědu praktická stránka "vědy jako povolání"? 

  • Kuhn a Feyerabend

    Z Kuhna čteme kapitoly I, II, tedy s. 15-34 a 85-114.

    Z Feyerabenda čteme s. 102-116.

    Jak rozumíte pojmům normální věda, paradigma a vědecká revoluce?

    Proč není podle Kuhna vývoj vědy kumulativní?

    Co je zdrojem změny paradigmatu?

    Jak můžeme podle  Feyerabenda přistupovat k vědě? Jak rozumíte jeho požadavkům „demokratické kontroly výzkumu“ a „odluky státu od vědy“?

  • Adorno a Popper ve sporu o "pozitivismus"

    Čteme s. 68-122 z knihy The Positivist Dispute in German Sociology, tedy Adornovu stať Sociologie a empirický výzkum (ta je k dispozici i v českém překladu), Popperovu stať The Logic of the Social Sciences a Adornovu stať On the Logic of the Social Sciences. 

    Otázky ke konspektu:

    1. Jak rozumíte Adornovu varování, že "metodě hrozí jak to, že si zfetišizuje svůj předmět, tak i to, že se sama zvrhne v fetiš"?

    2. Jaký je Adornův vztah k teorii a k empirickému výzkumu?

    3. Jak Popper vnímá možnosti a meze společenské vědy? Co je pro něj zárukou objektivity?

    4. Proč je podle něj antropolog pozorující odbornou konferenci absurdí postavou? Proč za něj pokládá zodpovědnou sociologii vědy?

    5. V čem se Popper a Adorno shodnou a v čem neshodnou? 

  • Marx, politika a třídní analýza

    Konspekt tentokrát nemá jako zadání otázky, jen výzvu, abyste jej zpracovali s využitím všech textů, které jsou zadány (samozřejmě některé můžete využít jen okrajově nebo částečně), abyste se zamysleli nad možnostmi a mezemi Marxovy třídní analýzy i nad tím, proč Marxův Osmnáctý brumaire Ludvíka Bonaparta byl po velkou část 20. století a dnes znovu je vnímán jako aktuální text. 

  • Analýza diskurzu

    Otázky ke konspektu:

    1. Jaké jsou hlavní proudy v analýze diskurzu? Co je odlišuje a co si představují pod slovem diskurz?

    2. Jak chápe diskurz Foucault? Jak rozumíte výrazu diskursivní policie? Jak chápete výrok, že diskurz je „násilí, které působíme věcem“?

    3. Jak rozumíte tvrzení, že aby mohl nějaký výrok být pravdivý či nepravdivý, musí napřed „být v pravdě“?

    4.Na jaké rétorické strategie pravicových populistů ukazuje Wodaková? Napadají vás nějaké jejich další příklady krom těch, které uvádí?

    5. Jaké nešvary Orwellovi vadí v jazyce jeho současníků a jak podle něj souvisejí s politikou? Myslíte, že jsou aktuální i v současném jazyce? Souhlasíte s Orwellem, nebo máte na jím popsané jazykové jevy jiný názor? Chyběl vám v jeho výčtu nějaká další nešvar?

    6. Jaké jsou podle vás možnosti a meze (různých podob) diskurzivní analýzy?

  • Scénáristika jako metoda

    Na příští hodinu nebudeme psát konspekty, prosím vás ale, abyste si i přesto četbu přečetli.

    Hlavním textem bude článek Ondřeje Ditrycha Scenáristika jako metoda v mezinárodních vztazích (https://mv.iir.cz/index.php/mv/article/view/714, vložím ho i níže), zároveň k tomu budeme číst debatu nad scénáři Evropských hodnot, viz opět Ditrychův článek Jak se dělá hrozba http://www.iir.cz/article/jak-se-dela-hrozba, případně (volitelně) rozhlasová debata o ní na stejném odkazu, stanovisko Podivné postupy Evropských hodnot. Mluvme o bezpečnosti, ale bez ideologie dostupné zde: https://www.lidovky.cz/mluvme-o-bezpecnosti-ale-bez-ideologie-dh6-/nazory.aspx?c=A161105_102245_ln_nazory_sij a "Reakce na text “Podivné postupy Evropských hodnot. Mluvme o bezpečnosti, ale bez ideologie”, který vyšel na serveru Lidovky.cz." dostupná zde: http://www.evropskehodnoty.cz/pro-media/na-pravou-miru (musíte ji ovšem najít mezi dalšími reakcemi, je za "nepravdou č. 8"). a podívejte se prosím (aspoň zběžně) na ty samotné scénáře zde: http://www.evropskehodnoty.cz/wp-content/uploads/2016/10/Sc%C3%A9n%C3%A1%C5%99e-v%C3%BDvoje-politicko-bezpe%C4%8Dnostn%C3%ADho-prost%C5%99ed%C3%AD-z-pohledu-z%C3%A1jm%C5%AF-%C4%8Cesk%C3%A9-republiky-2016-%E2%80%93-2019.pdf 

  • Případová studie

  • Historie, historiografie a paměť

    Na příští hodinu čteme krátký text Pavla Barši o historii a paměti, kapitolu z knihy Paula Veyna Jak se píšou dějiny a také tři rozhovory se současnými historiky: 

    https://www.novinky.cz/kultura/salon/436623-rozruznenost-neni-slabost-rika-o-soucasne-ukrajine-historik-andrij-portnov.html

    https://www.novinky.cz/kultura/salon/453540-v-nasem-podvedomi-prezivaji-i-zavrzene-cesty-minulosti-prvni-cast-rozhovoru-s-madarskym-historikem-balazsem-trencsenyim.html

    https://www.novinky.cz/kultura/salon/453542-politicke-mysleni-nema-zanr-druha-cast-rozhovoru-s-madarskym-historikem-balazsem-trencsenyim.html

    https://www.novinky.cz/kultura/salon/468655-upirane-dejiny-romu-rozhovor-s-katerinou-capkovou-helenou-sadilkovou-a-pavlem-balounem.html

    Otázky ke konspektu:

    1. Jaké je podle Pavla Barši vztah mezi národem, historií a pamětí?

    2. Jaký vztah má podle Veyna historické poznání k pojmům, ideálním typům, konceptům a teoriím? 

    3. Jak se projevuje vztah k národům a etnickým skupinám v rozhovorech s Portnovem, Trenscenyim a Fórem pro historii Romů?

  • Orientalismus a světový systém ve střední a jihovýchodní Evropě - cestování konceptů + ROZPIS NÁHRADNÍ VÝUKY

    Příští tři hodiny budou vyučovány ve spolupráci s hosty: příště přijde Zora Hesová, na další hodinu (budeme se věnovat Latourovi) Matyáš Křížkovský, na další o etnografii Tereza Virtová. Prosím vás proto o hojnou účast.

    Náhradní hodiny za odpadlé hodiny ve dnech 1. a 8. května proběhnou 2. a 9. května ve stejných časech, tedy od 15.00.

    Otázky ke konspektu

    1. Jak rozumíte pojmu "nesting orientalism"? Setkali jste se s podobnými situacemi, jaké v případě bývalé Jugoslávie popisuje Bakić-Hayden? 

    2. Je podle vás aplikace Wallersteinovy teorie na Maďarsko funkční? 

    3. Jaké dopady mají teze Gagyi pro rasismus a antirasismus?

    4. Jak rozumíte dilematu mezi sebekolonizační emancipací a antikoloniální sebeláskou? 

  • Setkání s Latourem

    Příští hodina proběhne v náhradním termínu ve středu 2. května od 15.00. Budeme číst s. 3-40 z Latourovy Pasteurizace Francie. 

    Otázky ke konspektu:

    1) V čem se Latour inspiroval Tolstým?
    2) Jak vysvětluje vztah hygienického hnutí a Pasteura?
    3) Kdo jsou podle Latoura aktéři a jakou hrají roli? Proč navrhuje studium asociací místo studia společnosti?

  • Etnografické metody - POZOR, ZMĚNA ČASU

    Příští hodina se nakonec koná v plánovaném dni 9. května, ale až od 17.00.

    Výuka proběhne ve spolupráci s Terezou Virtovou z Katedry obecné antropologie FHS UK.

    Otázky ke konspektu:

    1. Co je zředěný a co zhuštěný popis? Vysvětlete a uveďte na příkladu, ideálně z oblasti vašeho vědeckého zájmu.

    2. Co znamená „vidět věci z pohledu aktéra“, neboli zastávat native’s point of view? A jak se k němu vztahuje Geertz?

    3. Jakou roli hraje v antropologickém bádání podle Geertze teorie?

    4. Jak rozumíte spojení „etnografická autocenzura“, o kterém píše Jaroslav Klepal? Setkali jste se s auto/cenzurou vy sami při vlastním bádání?

    5. Vidíte v textech nějakou souvislost s jinými texty, které jste v rámci studia i mimo něj četli? Uveďte a popište podobnosti, rozpory, návaznost s textem Geertze či Klepala.  

  • Závěrečná hodina: Odborné a politické pojmy, věda jako sociální pole a jaké aktér ve veřejném prostoru

    Vedle textu Brubakera a Coopera Beyond 'Identity' budeme číst dva kratší texty: 

    Tereza Stöckelová, Texty bez čtenářů aneb Horečná nehybnost vědy, http://abicko.avcr.cz/2015/07/09/

    Filosof Václav Bělohradský: O vzpouře těch „normálních“

    https://www.novinky.cz/kultura/salon/423552-filosof-vaclav-belohradsky-o-vzpoure-tech-normalnich.html

    Otázky ke konspektu:

    1. V čem spočívají podle Brubakera a Coopera potíže s pojmem identita? Jaké navrhují alternativy?

    2. Co z jejich diskuse pojmu identita plyne pro vlastnosti odborných pojmů a rizika jejich užívání?

    3. Jaké jsou podle Stöckelové problematické aspekty odborného publikování? 

    4. Jaké jsou podle Bělohradského a podle vás možnosti a rizika humanitních a společenských věd vstupujících do veřejného prostoru? 

  • Topic 13

  • Topic 14