LITERATURA, FILM, ROZHLAS
Osnova týdnů
-
Náplní kurzu je rozbor literárních předloh filmů a rozhlasových dramatizací s ambicí do hloubky jim porozumět a následné kritické srovnání daného díla s jeho filmovou/rozhlasovou adaptací.
Každému literárnímu dílu věnujeme vždy tři až čtyři semináře: nejprve se zaměříme na charakteristiku jazyka a stylu literární předlohy, dále se budeme věnovat interpretaci díla jako celku, načež se soustředíme na srovnání s filmovou/rozhlasovou adaptací. Je proto nezbytné, aby účastníci kurzu v průběhu semestru každé dílo přečetli celé. S příslušným filmem/rozhlasovou hrou bude třeba se seznámit rovněž samostatně, v rámci individuální přípravy.
Je-li úkol k semináři třeba vypracovat písemně, odevzdejte své řešení přes MOODLE nejpozději večer před dnem konání semináře.
PROGRAM
-
VLČÍ JÁMA: Jarmila Glazarová / Jiří Weiss
-
HAMLET (v překladu Zdeňka Urbánka): William Shakespeare / Miroslav Macháček / Gregory Doran
-
VÁLKA S MLOKY: Karel Čapek / Jiří Horčička
LITERATURA
-
ČAPEK, Karel (1936). Válka s mloky. Kterékoli knižní vydání.
-
GLAZAROVÁ, Jarmila (1938). Vlčí jáma. Kterékoli knižní vydání.
-
SHAKESPEARE, William (1595). Hamlet. Kterékoli knižní vydání v překladu Zdeňka Urbánka.
FILMOGRAFIE/AUDIOGRAFIE
-
DORAN, Gregory (2009). Hamlet. Velká Británie.
-
HORČIČKA, Jiří (1958). Válka s mloky. Český rozhlas, ČR.
-
MACHÁČEK, Miroslav (1986). Hamlet. Národní divadlo, ČR.
-
WEISS, Jiří (1957). Vlčí jáma. Česká republika.
PODMÍNKY PRO UDĚLENÍ ZÁPOČTU
Minimálně 75% účast na výuce, aktivní práce v seminářích a odevzdání všech úkolů zadaných jako písemné.
-
-
-
Přečtěte si pozorně vybrané úryvky z románu Vlčí jáma a zaměřte se přitom na to, čím je autorský styl Jarmily Glazarové výjimečný.
V písemné, strukturované podobě vypracujte následující úkol:
Najděte ve vybraných úryvcích 3 příklady užití určitého básnického prostředku (metafora, metonymie, přirovnání atp.) a pokuste se určit jejich smysl a umělecký účinek.
Začněte s četbou celého románu, abyste ho (alespoň z větší části) stihli přečíst včas (tj. do příštího týdne). Pokud román nemůžete sehnat v tištěné verzi, stáhněte si jeho sken (níže).
-
-
-
Pokud jste to ještě nestihli, dokončete četbu celého románu. Nemůžete-li román sehnat v tištěné verzi, stáhněte si jeho sken (níže).
-
Pokuste se stručně (v délce jednoho odstavce) interpretovat, o čem podle vás román "Vlčí jáma" vypovídá. Jaké poznání o člověku je v něm formou příběhu zachyceno? V písemné podobě stačí úkol odevzdat na konci semestru. Na seminář si ale připravte alespoň stručné poznámky, které by pomohly rozproudit společnou debatu.
-
Na počátku bylo šťastné dětství v prostředí poměrného blahobytu a klidu. Sama o tom říká: "Narodila jsem se na Malé Skále a strávila jsem tam své dětství do osmi let. V celém životě je to údobí zcela krátké. V mém životě však je to údobí nejkrásnější. Můj otec byl správcem, hezkým, velkým, milým a všude oblíbeným člověkem. Maminka byla veliká, velice útlá, snědá, černooká, věčně nemocná, věčně jako zakřiknutá bytost. Byly jsme toliko dvě děti, já a Irena, o dva roky mladší."
Žila tedy dětským životem "na výsluní štěstí". Pak přišla rodinná katastrofa: nemoc a propuštění otce, nemoc a smrt matky, škola v Praze, přechod do německé školy.
Po smrti otce si "dvě vychrtlá uštvaná děvčátka" hledala nový domov v letech první světové války. Zakotvila ve Slezsku, v Klimkovicích, ve vojenské nemocnici.
Životní cesty sester Glazarových se pak rozešly. Jarmila učila hře na klavír a v roce 1922 se provdala za MUDr. Josefa Podivínského, značně staršího vdovce, a prožila s ním dvanáct let idylického manželství. Přitom poznávala i ostravský svět, kde se už projevovaly první známky dělnického hnutí.
Po smrti manžela se Glazarová opět ocitla v existenční nouzi a osamění a hledala útočiště ve vzpomínkách. Začala si, jen tak pro sebe, sepisovat "slezskou kapitolu" svého života. Bez jejího vědomí byl rukopis přihlášen do literární soutěže, získal cenu a v roce 1936 byl vydán. To byly "Roky v kruhu", oslava manželského života.
V roce 1938 vyšel druhý román Glazarové, "Vlčí jáma". Znovu sice vychází z autorčiných životních zážitků, ale nejde o autobiografii. Je to umělecká fikce.
Ve třetím románu s názvem "Advent" (1939) už životopisné prvky nenajdeme. Žánrově zcela odlišná je pak i další, čtvrtá kniha Glazarové, "Chudá přadlena" (1940), příběh ze života beskydského lidu.
Glazarová má na kontě také několik děl publicistických: "Leningrad" (1950), "Výmarský deníček" (1950), "Ani dálka, ani cizina" (1959), "Píseň o rodné zemi" (1960). A také "Místopis srdce" (1973), soubor statí, proslovů a vzpomínkových próz, ve kterých se vrací k dětství a rodnému kraji.
Její maloskalský domov se stal dějištěm románu "Navlékač korálů". Ale sílu a chuť k jeho dokončení už neměla. Zemřela 20. února 1977 a je pohřbena na starém lesním hřbitůvku na Malé Skále.
(Zpracováno na základě životopisu, který napsal FRANTIŠEK BURIÁNEK)
-
-
-
Podívejte se na filmové zpracování románu VLČÍ JÁMA, které v roce 1957 natočil režisér Jiří Weiss. Film si můžete stáhnout přes tento odkaz:
https://www.uschovna.cz/zasilka/VY56TRBKNA9IWP87-56R/
Film porovnejte s literární předlohou a zaměřte se přitom na následující otázky:
1. Jak se do filmu promítly klíčové obrazové leitmotivy, kterými jsme se zabývali v minulých dvou seminářích?
2. Podařilo se do filmové podoby přenést básnický jazyk románu? Pokud ano, jakými prostředky bylo této básnickosti ve filmu dosaženo?
3. Odpovídají charaktery postav ve filmu představě, kterou jste si o nich vytvořili na základě četby?
4. Jakou interpretaci románu Vlčí jáma přináší jeho filmová adaptace? V čem se tato interpretace shoduje s tou, k níž jste sami dospěli na základě četby? A v čem se naopak vaše interpretace odlišuje od té filmové?
5. V umělecké literatuře často nacházíme jeden základní stereotyp ve vyobrazení ženských a mužských postav: žena evokuje "horizontálu" (život, zemi, očekávání, smysly, prožitek), zatímco muž "vertikálu" (rozsévání života, hledání, usilování, strmění vzhůru, výška i propady na dno). Jednoduše řečeno: ZATÍMCO MUŽ KONÁ, ŽENA JEST. Do jaké míry tento mužsko-ženský stereotyp naplňuje kniha a do jaké míry její filmové zpracování?
-
-
-
Přečtěte si pozorně úryvek ze Shakespearova Hamleta (jednání III., scéna 4.) a zaměřte se přitom na Shakespearův autorský styl. Není nutné přihlížet k originálu: stylové rozpětí a významové bohatství autorova jazyka vyvstane při samotném srovnání vybraných českých překladů.
Zaměřte se přitom na následující otázky:
1. Jaké výrazové prostředky Shakespeare volí k tomu, aby dosáhl potřebného napětí mezi postavami?
2. Které Shakespearovy metafory na vás nejvíc zapůsobily a proč?
3. Liší se nějak dramatičnost a obraznost překladu Zdeňka Urbánka ve srovnání s překladem Martina Hilského? V kterých konkrétních pasážích tyto rozdíly spatřujete?
-
-
-
-
Přečtěte si celé Shakespearovo drama v překladu ZDEŇKA URBÁNKA, který je k dohledání v různých vydáních (např. z roku 1966 či 1992). Pokud nemůžete sehnat Urbánkův překlad v tištěné verzi, stáhněte si jeho sken (níže).
PÍSEMNĚ vypracujte následující úkoly:
1. Vyberte si JEDNU z hlavních postav hry a stručně ji charakterizujte včetně odkazu ke konkrétním místům v textu hry, které vaši charakteristiku dokládají.
2. Podle překladatele Martina Hilského jsou "hlavním jednotícím prvkem celé hry" "shakespearovská zrcadla, která všechno v Hamletovi štěpí, zdvojují a násobí". Princip zrcadlení a zdvojování se projevuje na všech úrovních textu: v ději hry, promluvách postav i mezi postavami samotnými. Pokuste se odhalit a zformulovat alespoň JEDEN příklad takového zrcadlení či zdvojování a vysvětlete, jak tento princip může ovlivnit čtenářské porozumění dané události, promluvě či postavě.
-
Pokud nemůžete sehnat Urbánkův překlad v tištěné verzi, stáhněte si jeho sken (zde).
-
Podívejte se na záznam Hamletova monologu "být, nebo nebýt" v podání Radovana Lukavského (1919-2008), který hrál titulní roli Shakespearova nejslavnějšího dramatu na prknech Národního divadla v letech 1959-1966. Lukavský jako první ztvárnil Hamleta v překladu Zdeňka Urbánka (1917-2008) z roku 1959. Monolog naleznete v čase 18:00-21:00.
Na svůj dojem z Lukavského Hamleta vzpomíná prof. MARTIN HILSKÝ, autor prvního publikovaného českého překladu kompletního díla Williama Shakespeara, takto:
"Jako mladý student anglistiky jsem se setkal s inscenací Hamleta, ve které hrál Hamleta Radovan Lukavský. Odešel jsem z divadla jiný, než jaký jsem do něho přišel. Zažil jsem tehdy ten magický pocit, kdy všichni v publiku sdílejí, co se odehrává na jevišti, kdy vám běhá mráz po zádech a z divadla odcházíte beze slov. Tenhle zážitek byl pak téměř deset let někde zasutý, ale zůstal ve mně..." (Z besedy s účastníky sdružení PER ARTES, 2009)
-
-
-
Podívejte se na televizní adaptaci Hamleta z produkce BBC z roku 2009 (s Davidem Tennantem v titulní roli).
Inscenaci si můžete nahrát přes následující odkaz:
www.uschovna.cz/zasilka/NMVFAB879P37IZ6H-9H7
Jde o 2 soubory, v jejichž názvu se vyskytuje vročení 2009: jeden soubor obsahuje video, druhý titulky.
-
Podívejte se na televizní záznam divadelní inscenace Hamleta z roku 1986 (s Františkem Němcem v titulní roli).
Inscenaci si můžete stáhnout přes následující odkaz:
www.uschovna.cz/zasilka/NMGF7NZYEZ5FM232-IJF
Překlad, který je v inscenaci použit, vytvořil Břetislav Hodek.
-
-
-
Pokračujeme ve srovnávání britské filmové a české divadelní verze.
-
-
-
Přečtěte si pozorně 8 úryvků z Čapkova románu "Válka s mloky" (1936) a pokuste se charakterizovat, z jakých vrstev jazyka autor čerpá a jakého stylistického efektu tím dosahuje. Své charakteristiky zpracujte (a odevzdejte) v písemné podobě.
-
-
-
Fejeton, který se dochoval ve sbírce pana Povondry, i vypravěčův úvod k němu jsou jedna velká ironie. Mnoho ironického efektu tu dělá jazyk. Čapkův fejeton i úvod k němu připomíná nadnesený jazyk národního obrození, jazyk českých vlastenců a buditelů (zejména těch druhořadých), který se vyznačoval nemalou šablonovitostí. Autor využívá klišé a fráze typu „zdroj zábavy a poučení“, „stověžatá matička Praha“ nebo „úpět pod jařmem sveřepých utiskovatelů“.
Jak tato a jim podobná klišé a fráze souvisejí s českými dějinami a kulturou?
Jak se s těmito historickými a kulturními stereotypy, zrcadlenými jazykem našeho národního obrození, vypořádali překladatelé? Vyberte si jednu cizojazyčnou verzi a najděte v ní jazykově, kulturně a/nebo historicky pozoruhodná místa, která na semináři budete komentovat.
-
-
-
Dočtěte celý Čapkův román "Válka s mloky". Poté zpracujte následující dva úkoly (a odevzdejte je v písemné podobě):
(1) zformulujte alespoň jedno z témat, které vám v románu přijde důležité, a současně se pokuste přiblížit, jakým způsobem Čapek toto téma "rozehrává", ať už stylisticky nebo jinými prostředky;
(2) identifikujte ústřední dějový a současně ideový zlom, který v románu nastává.
-
-
-
Poslechněte si rozhlasovou adaptaci Čapkovy VÁLKY S MLOKY, která byla natočena v roce 1958 v dramatizaci Jaroslavy Strejčkové a režii Jiřího Horčičky. Nahrávku si můžete stáhnout přímo zde (kliknutím na modrou ikonku vlevo nahoře). Zamyslete se nad následujícími otázkami:
(1) V čem je rozhlasová dramatizace žánrově specifická?
(2) Co zejména se inscenátorům podařilo z románu zachytit a předat rozhlasovými prostředky a co naopak takzvaně spadlo pod stůl?
OSOBY A OBSAZENÍ
autor: Karel Höger
kapitán van Toch: Jan Pivecvrátný Povondra: Rudolf Deyl ml.
pan Bondy: Bedřich Veverka
Greggs, ošetřovatel v ZOO: Rudolf Hrušínský
Jensen, námořník: František Kreuzmann
Dingle, námořník: František Filipovský
Miss Lily Valley: Jaroslava Adamová
Abe Loeb, syn filmového magnáta: Vladimír Hrubý
ředitel ZOO Wiggam: Josef Grus
paní Povondrová: Jaroslava Drmlová
členové PES: Josef Vošahlík, Oldřich Lukeš, Ivo Gübel
německý vědec: Ota Sklenčkahlasatel: Rudolf Pellar
vévodkyně of Huddersfield / hlasatelka: Jindra Holmanová
redaktor: Milan Mach
míšenec: Oldřich Musil
redaktor: Karel Pech
Dále účinkují Bohumil Bezouška, Karel Pavlík, Felix le Breux, Bohuš Hradil, Jiří Hurta, Erik Zámiš, Bedřich Bobek, Artuš Kalous, Karel Kastner, Karel Houska, Jaroslav Cmíral, Jiří Hesoun, Miloš Hlavica, Jiří Suk, Josef Chvalina, Richard Záhorský a Karel Oprich.
-