Section outline

  • Úvod

    Collapse all Expand all

     

    Vážené studentky, vážení studenti, 

    Předmět Sociální psychologie Vám má poskytnout vhled do sociální problematiky malých a středních skupin, zejména školních dětí a adolescentů. Je zaměřený teoreticky, ale teoretické informace budou doplňovány poznatky ze školního terénu.

    Průběh výuky Sociální psychologie:

    Přednášky budou zaměřené především na problematiku, k níž je málo vhodného studijního materiálu. Témata, která nestihneme odpřednášet, budete studovat ze  základní literatury (Helus, Z., Sociální psychologie pro pedagogy. Praha, Grada, 2007 či pozdější vydání). Jednotlivé kapitoly k jednotlivým tématům najdete níže.

    Přednášky a kapitoly zadané k samostudiu z uvedené publikace celkově pokryjí veškerou učební látku sociální psychologie, nutnou pro složení zkoušky z tohoto předmětu. 

    Zde v Moodle najdete souhrnné informace k tomuto předmětu a také některé výukové materiály ke zkoušce, vztahující se k některým tématům (zejména k těm, které chybí v základní literatuře ke zkoušce).

    Zkouška bude pravděpodobně probíhat písemným testem.

    Témata probíraná v Sociální psychologii:

    1. Sociální psychologie jako vědní disciplína a její předmět. (Přednášky) 
    2. Metody sociální psychologie. Sociometrie, SO-RA-D, sémantický diferenciál. (Přednášky + podklady níže) 
    3. Sebepojetí, self, odcizení, sociální deviace, anomie. Vulnerabilita a resilience. (Samostudium podle požadavků níže)
    4. Bronfenbrennerův ekologický model. (Samostudium podle požadavků níže)
    5. Rodina jakožto primární socializační prostředí. Citová deprivace, raná vazba, alexitymie. Nefunkčnost rodin. (Přednášky a samostudium podle požadavků níže)
    6. Druhy sociálního učení. (Samostudium podle požadavků níže)
    7. Sociálně psychologický pohled na výukovou komunikaci. (Samostudium podle požadavků níže)
    8. Sociální skupina. Dělení, struktura a dynamika. Normy, role a status. Školní třída a její sociální klima. (Podklady níže) 
    9. Pedagog a syndrom vyhoření. (Podklady níže) 

     

    POŽADAVKY KE ZKOUŠCE (nutné jsou oba):

    1. Obsahy podkladů v Moodle (viz níže)
    2. Helus, Z.: Sociální psychologie pro pedagogy. Praha, Grada, 2007 (či pozdější vydání) - samostudium příslušných kapitol.

    Konzultace probíhají ve čtvrtky v 13-15 hod. v L-201. Choďte na ně bez předchozího objednání.  Všechny dotazy týkající se tohoto předmětu a  jeho ukončení však prosím pokládejte přímo v hodině!!! Téměř vždy se ptáte na informace, které jsou důležité i pro Vaše spolužáky. 

    Přeji vám hodně úspěchů v tomto semestru a těším se na setkání s vámi.

    Pavlína Janošová

  • 1. TÉMA

    V PDF níže najdete úvodní informace do kurzu. Ve druhé polovině prezentace jsou základní informace o vývoji sociální psychologie jakožto vědního oboru, proměny témat a využívané metodologie. 

  • 2. TÉMA

    V prvním textu níže najdete základní informace o tom, co je to resilience a co je možné podnikat pro její zvýšení. Dále se dozvíte, co je to syndrom vyhoření (burn out), jak se projevuje v našem běžném uvažování, jaké jsou jeho fáze a na jaké oblasti života má dopad. Na konci textu najdete test, jehož prostřednictvím můžete zjistit, jak jste na tom aktuálně v této oblasti.

    Ve druhém textu máme článek týkající se supervizí pro učitele a výzkumných údajů o jejich využívání a významu pro učitele. Text článku začíná na straně 19 (rozsah stran článku je: 19-26).

  • 3. TÉMA

    V tomto tématu se zaměřujeme na základní výčet sociálně psychologických metod, nejčastěji používaných při diagnostice a výzkumu sociálních skupin a vztahů v nich. Poté se zabýváme základními psychometrickými charakteristikami, které vymezují spolehlivost používaných diagnosticko-výzkumných nástrojů (validita, sociální desirabilita, reliabilita).

    V příloze PDF najdete základní podklady k dalšímu přednášenému tématu. Vztahují se především k sociometrii (sociometrickým kritériím) a ke způsobu vyhodnocování sociometrických dat (sociogram a sociometrická matice). Diskutujeme také jejich výhody a limity. V souvislosti s problematikou skupinové dynamiky sledujeme také skupinovou soudržnost (kohezi) a to, jak je možné ji zvyšovat (viz další příloha). Diskutujeme, jak interpretovat nálezy získané touto metodou a jak rozumět rozporuplným zjištěním. 

  • 4. TÉMA

    V textu níže najdete základní shrnutí z přednášky, která se týkala metod SO-RA-D (sociometricko ratingový dotazník), "Hádej kdo" [Guess Who] a základních principů sémantického diferenciálu. Diskutovali jsme o tom, jak interpretovat nálezy z těchto metod, a také o přednostech a limitech klasické sociometrie a SO-RA-D. Zmínili jsme, na základě jakých signálů v těchto nálezech je možné zvýšit pravděpodobnost zachycení negativních skupinových jevů, jako je šikana a vyčleňování nebo negativní sociální klima třídy. Na výzkumných výsledcích jsme viděli, že nejoblíbenější žáci nemusí být žáky prosociálními. Pokud chceme pomoci zkvalitnit vztahy ve třídách, potřebujeme do diagnostických metod vložit i sociometrická kritéria na prosocialitu (např. kdo druhým nejvíc pomáhá, kdo se zastane těch, kterým druzí ubližují, kdo druhé nejvíc podpoří a potěší, když to potřebují, kdo dává třídu dohromady apod.).    

  • 5. TÉMA - SOCIALIZACE - podklady z přednášky a podklady pro samostudium (Helus: Sociální psychologie)

    PODKLADY Z PŘEDNÁŠKY O SOCIALIZACI najdete v PDF prezentaci níže.

    INFORMACE K SAMOSTUDIU KE ZKOUŠCE PRO TOTO TÉMA (dle vydání 1. z roku 2009); V 2. VYD. TÉŽE KNIHY Z ROKU 2015 HLEDÁME TYTÉŽ POJMY POMOCÍ VĚCNÉHO REJSTŘÍKU A KAPITOL S TĚMITO POJMY V NÁZVU :

    Část I. 

    Z KAPITOLY 1: 

    Jev „sociální facilitace“ + zkuste najít příklad z prostředí školství (kap. 1.1.2).

    Z KAPITOLY 3: 

    Gender; rozdíl mezi pohlavím a genderem; genderově odlišné chování učitelů a učitelek (strany: 51-55).

    Sebepojetí a jeho složky (sebepoznání, sebehodnocení, sebecit), reálné a ideální já (strany: 56-59).

    C.G. Rogers: pravé a falešné já (self), kongruence a inkongruence (strany: 60-62).

    E. Fromm: problém odcizení – o co jde a jak vzniká? (Hodnotová orientace na „mít“ nebo „být“) (strany: 62-64).

    Část II.

    Z KAPITOLY 2:

    Vulnerabilita a resilience (strany: 77-79).

    Z KAPITOLY 4:

    Bronfenbrennerův ekologický model: co je mikroprostředí, meziprostředí, exoprostředí a makroprostředí (vymyslete příklady těchto prostředí v rámci socializace dítěte). (Strany: 87-92).

  • 6. TÉMA - SOCIÁLNÍ DEVIACE - podklady pro samostudium (Helus: Sociální psychologie)

    INFORMACE K SAMOSTUDIU PRO TOTO TÉMA (VE 2. VYDÁNÍ TÉŽE KNIHY Z ROKU 2015 VYHLEDÁVÁME TYTÉŽ POJMY POMOCÍ VĚCNÉHO REJSTŘÍKU A KAPITOL S TĚMITO POJMY V NÁZVU):

    Část II.

    SOCIÁLNÍ DEVIACE A JEJICH VZNIK:

     Citová deprivace, příčiny a projevy (strany: 95-97).

    Fenomén alexitymie jako následek deprivace (tamtéž).

    Traumatická krize – její možné příčiny a důsledky (strany: 97-99).

    Anomie jako společenský jev a její dopad na chování jedince (strany: 99-101).

    Deviace na základě sekundární stigmatizace (etiketizace, nálepkování) (strany 102-104).

  • 7. TÉMA - RODINA - podklady pro samostudium (Helus: Sociální psychologie)

    Část III.

    Z KAPITOL 2 a 3 - O RODINĚ (VE 2. VYDÁNÍ TÉŽE KNIHY Z ROKU 2015 VYHLEDÁVÁME TYTÉŽ POJMY POMOCÍ VĚCNÉHO REJSTŘÍKU A KAPITOL S TĚMITO POJMY V NÁZVU):

     Rodiny problémové, dysfunkční a afunkční (strany: 151-153).

    Specifika rodin: nezralé, přetížené, ambiciózní, perfekcionistické, autoritářské, rozmazlujcí, nadměrně liberální a improvizující, odkládající, vnitřně a vnějšně disociované (strany: 153-163).

    Neúplnost rodin a její rizika, funkční/skrytá neúplnost (strany: 170-173).

    Sourozenecké pořadí a jeho vztah k socializaci jedince (strany 173-177).

  • 8. TÉMA - RANÁ VAZBA A SOCIÁLNÍ UČENÍ - podklady pro samostudium (Helus: Sociální psychologie)

    Část II. (VE 2. VYDÁNÍ TÉŽE KNIHY Z ROKU 2015 VYHLEDÁVÁME TYTÉŽ POJMY POMOCÍ VĚCNÉHO REJSTŘÍKU A KAPITOL S TĚMITO POJMY V NÁZVU)

    (1)   TÉMA RANÉ VAZBY (části z kapitol 3, 5 a 6 - konkrétně strany: 75, 95, 107-111):

     Podstata a typy připoutání a jejich dopad na chování dítěte (J. Bowlby, M. Ainswothová).

     (2)   DRUHY SOCIÁLNÍHO UČENÍ  (druhá část kapitoly 6, konkrétně strany: 111-129):

     Proces identifikace, učení zpevňováním: učení emocionálně vegetativní (=klasické podmiňování a systematická desenzibilizace) a učení instrumentální. Kognitivně sociální učení, druhy nápodoby, socializační autoregulace.

  • 9. TÉMA - VÝUKOVÁ KOMUNIKACE - podklady pro samostudium (Helus: Sociální psychologie)

    Část IV., necelá kapitola 3 (VE 2. VYDÁNÍ TÉŽE KNIHY Z ROKU 2015 VYHLEDÁVÁME TYTÉŽ POJMY POMOCÍ VĚCNÉHO REJSTŘÍKU A KAPITOL S TĚMITO POJMY V NÁZVU):

    SOCIÁLNĚ PSYCHOLOGICKÝ POHLED NA VÝUKOVOU KOMUNIKACI (strany 227-246):

    Haló efekt, proximita, efekt prvního dojmu, kontrastní vnímání, favoritismus, Pygmalion efekt/Golem efekt, konstruktivistické pojetí porozumění žáka učitelem (prázdné, stereotypizující a rozvíjející konstrukty), kauzální atribuce – šťastná a nešťastná varianta. Empatie pedagoga a význam naslouchání v pedagogické práci. 

  • 10. TÉMA - SOCIÁLNÍ SKUPINA A KLIMA TŘÍDY - materiál k tématu v PDF

    V níže uvedeném textu najdete vymezení skupin a výčet znaků, které sociální skupinu v pravém smyslu slova odlišují od jiných typů uskupení. Dozvíte se základní informace o dělení skupin podle různých kritérií. Najdete zde také informace o některých sociálních vlastnostech, které se s životem ve skupinách pojí. Zmíněny jsou zde také základní informace o vývoji a dynamice skupin, o postavení (statusu) členů ve skupině a o typických skupinových rolích. Je zde také vysvětlený rozdíl mezi atmosférou ve třídě a sociálním klimatem třídy a zmíněny jsou i komponenty, z nichž se třídní klima skládá.  

    V dalším z uvedených textů níže najdeme výzkumnou studii M. Buchtíka (časopis Pedagogika, 2013, 62(2), s. 147-176) týkající se soudržnosti třídního kolektivu.

  • Předtermín a termíny zkoušek

    Nejpozději v zápočtovém týdnu bude možnost v předtermínu skládat zkoušku. Půjde o písemný test s otevřenými (dopisovacími) odpověďmi. 

    V dalších týdnech do konce května a během června budou vypsány nejméně tři další termíny. Pravděpodobně půjde o čtvrteční dopoledne.