Section outline

  • Úvod

    Collapse all Expand all

    Vážené studentky, vážení studenti, 

    Předmět Sociální psychologie Vám má poskytnout vhled do sociální problematiky malých a středních skupin, zejména školních dětí a adolescentů. Je zaměřený teoreticky, ale teoretické informace budou doplňovány poznatky ze školního terénu.

    Průběh výuky Sociální psychologie:

    Přednášky budou zaměřené především na problematiku, k níž je málo vhodného studijního materiálu. Témata, která nestihneme odpřednášet, budete studovat ze  základní literatury (Helus, Z., Sociální psychologie pro pedagogy. Praha, Grada, 2007 či pozdější vydání). Jednotlivé kapitoly k jednotlivým tématům najdete níže.

    Přednášky a kapitoly zadané k samostudiu z uvedené publikace celkově pokryjí veškerou učební látku sociální psychologie, nutnou pro složení zkoušky z tohoto předmětu. 

    Zde v Moodle najdete souhrnné informace k tomuto předmětu a také některé výukové materiály ke zkoušce, vztahující se k některým tématům (zejména k těm, které chybí v základní literatuře ke zkoušce).

    Zkouška bude pravděpodobně probíhat písemným testem.

    Témata probíraná v Sociální psychologii:

    1. Sociální psychologie jako vědní disciplína a její předmět. (Přednášky + podklady, které vyvěsím níže) 
    2. Metody sociální psychologie. Sociometrie, SO-RA-D, sémantický diferenciál. (Přednášky + podklady, které vyvěsím níže) 
    3. Sebepojetí, self, odcizení, sociální deviace, anomie. Vulnerabilita a resilience. (Samostudium podle požadavků níže)
    4. Bronfenbrennerův ekologický model. (Samostudium podle požadavků níže)
    5. Rodina jakožto primární socializační prostředí. Citová deprivace, raná vazba, alexitymie. Nefunkčnost rodin. (Samostudium podle požadavků níže)
    6. Druhy sociálního učení. (Samostudium podle požadavků níže)
    7. Sociálně psychologický pohled na výukovou komunikaci. (Samostudium podle požadavků níže)
    8. Sociální skupina. Dělení, struktura a dynamika. Normy, role a status. Školní třída a její sociální klima. (Podklady, které vyvěsím níže) 
    9. Pedagog a syndrom vyhoření. (Podklady, které vyvěsím níže) 

     

    POŽADAVKY KE ZKOUŠCE (nutné jsou oba):

    1. Obsahy podkladů v Moodle (viz níže)
    2. Helus, Z.: Sociální psychologie pro pedagogy. Praha, Grada, 2007 (či pozdější vydání) - samostudium příslušných kapitol.

    Konzultace probíhají ve čtvrtky v 13-15 hod. v L-201. Choďte na ně bez předchozího objednání.  Všechny dotazy týkající se tohoto předmětu a  jeho ukončení však prosím pokládejte přímo v hodině!!! Téměř vždy se ptáte na informace, které jsou důležité i pro Vaše spolužáky. 

    Přeji vám hodně úspěchů v tomto semestru a těším se na setkání s vámi.

    Pavlína Janošová

  • 1. TÉMA

    V PDF níže najdete úvodní informace do kurzu. Ve druhé polovině prezentace jsou základní informace o vývoji sociální psychologie jakožto vědního oboru, proměny témat a využívané metodologie. 

  • 2. TÉMA

    V prvním textu níže najdete základní informace o tom, co je to resilience a co je možné podnikat pro její zvýšení. Dále se dozvíte, co je to syndrom vyhoření (burn out), jak se projevuje v našem běžném uvažování, jaké jsou jeho fáze a na jaké oblasti života má dopad. Na konci textu najdete test, jehož prostřednictvím můžete zjistit, jak jste na tom aktuálně v této oblasti.

    Ve druhém textu máme článek týkající se supervizí pro učitele a výzkumných údajů o jejich využívání a významu pro učitele. Text článku začíná na straně 19 (rozsah stran článku je: 19-26).

  • 3. TÉMA

    V tomto tématu se zaměřujeme na základní výčet sociálně psychologických metod, nejčastěji používaných při diagnostice a výzkumu sociálních skupin a vztahů v nich. Poté se zabýváme základními psychometrickými charakteristikami, které vymezují spolehlivost používaných diagnosticko-výzkumných nástrojů (validita, sociální desirabilita, reliabilita).

    V příloze PDF najdete základní podklady k dalšímu přednášenému tématu. Vztahují se především k sociometrii (sociometrickým kritériím) a ke způsobu vyhodnocování sociometrických dat (sociogram a sociometrická matice). Diskutujeme také jejich výhody a limity. V souvislosti s problematikou skupinové dynamiky sledujeme také skupinovou soudržnost (kohezi) a to, jak je možné ji zvyšovat. Diskutujeme, jak interpretovat nálezy získané touto metodou a jak rozumět rozporuplným zjištěním. 

  • 4. TÉMA

    V textu níže najdete základní shrnutí z přednášky, která se týkala metod SO-RA-D (sociometricko ratingový dotazník), "Hádej kdo" [Guess Who] a základních principů sémantického diferenciálu. Diskutovali jsme o tom, jak interpretovat nálezy z těchto metod, a také o přednostech a limitech klasické sociometrie a SO-RA-D. Zmínili jsme, na základě jakých signálů v těchto nálezech je možné zvýšit pravděpodobnost zachycení negativních skupinových jevů, jako je šikana a vyčleňování nebo negativní sociální klima třídy. Na výzkumných výsledcích jsme viděli, že nejoblíbenější žáci nemusí být žáky prosociálními. Pokud chceme pomoci zkvalitnit vztahy ve třídách, potřebujeme do diagnostických metod vložit i sociometrická kritéria na prosocialitu (např. kdo druhým nejvíc pomáhá, kdo se zastane těch, kterým druzí ubližují, kdo druhé nejvíc podpoří a potěší, když to potřebují, kdo dává třídu dohromady apod.).    

  • 5. TÉMA - SOCIALIZACE - podklady z přednášky a podklady pro samostudium (Helus: Sociální psychologie)

    PODKLADY Z PŘEDNÁŠKY O SOCIALIZACI najdete v PDF prezentaci níže.

    INFORMACE K SAMOSTUDIU KE ZKOUŠCE PRO TOTO TÉMA:

    Část I. 

    Z KAPITOLY 1: 

    Jev „sociální facilitace“ + zkuste najít příklad z prostředí školství (strany: 17-20).

    Z KAPITOLY 3: 

    Gender; rozdíl mezi pohlavím a genderem; genderově odlišné chování učitelů a učitelek (strany: 51-55).

    Sebepojetí a jeho složky (sebepoznání, sebehodnocení, sebecit), reálné a ideální já (strany: 56-59).

    C.G. Rogers: pravé a falešné já (self), kongruence a inkongruence (strany: 60-62).

    E. Fromm: problém odcizení – o co jde a jak vzniká? (Hodnotová orientace na „mít“ nebo „být“) (strany: 62-64).

    Část II.

    Z KAPITOLY 2:

    Vulnerabilita a resilience (strany: 77-79).

    Z KAPITOLY 4:

    Bronfenbrennerův ekologický model: co je mikroprostředí, meziprostředí, exoprostředí a makroprostředí (vymyslete příklady těchto prostředí v rámci socializace dítěte). (Strany: 87-92).

  • 6. TÉMA - SOCIÁLNÍ DEVIACE - podklady pro samostudium (Helus: Sociální psychologie)

    INFORMACE K SAMOSTUDIU PRO TOTO TÉMA:

    Část II.

    SOCIÁLNÍ DEVIACE A JEJICH VZNIK:

     Citová deprivace, příčiny a projevy (strany: 95-97).

    Fenomén alexitymie jako následek deprivace (tamtéž).

    Traumatická krize – její možné příčiny a důsledky (strany: 97-99).

    Anomie jako společenský jev a její dopad na chování jedince (strany: 99-101).

    Deviace na základě sekundární stigmatizace (etiketizace, nálepkování) (strany 102-104).

  • 7. TÉMA - RODINA - podklady pro samostudium (Helus: Sociální psychologie)

    Část III.

    Z KAPITOL 2 a 3 - O RODINĚ:

     Rodiny problémové, dysfunkční a afunkční (strany: 151-153).

    Specifika rodin: nezralé, přetížené, ambiciózní, perfekcionistické, autoritářské, rozmazlujcí, nadměrně liberální a improvizující, odkládající, vnitřně a vnějšně disociované (strany: 153-163).

    Neúplnost rodin a její rizika, funkční/skrytá neúplnost (strany: 170-173).

    Sourozenecké pořadí a jeho vztah k socializaci jedince (strany 173-177).

  • 8. TÉMA - RANÁ VAZBA A SOCIÁLNÍ UČENÍ - podklady pro samostudium (Helus: Sociální psychologie)

    Část II.

    (1)   TÉMA RANÉ VAZBY (části z kapitol 3, 5 a 6 - konkrétně strany: 75, 95, 107-111):

     Podstata a typy připoutání a jejich dopad na chování dítěte (J. Bowlby, M. Ainswothová).

     (2)   DRUHY SOCIÁLNÍHO UČENÍ  (druhá část kapitoly 6, konkrétně strany: 111-129):

     Proces identifikace, učení zpevňováním: učení emocionálně vegetativní (=klasické podmiňování a systematická desenzibilizace) a učení instrumentální. Kognitivně sociální učení, druhy nápodoby, socializační autoregulace.

  • 9. TÉMA - VÝUKOVÁ KOMUNIKACE - podklady pro samostudium (Helus: Sociální psychologie)

    Část IV., necelá kapitola 3:

    SOCIÁLNĚ PSYCHOLOGICKÝ POHLED NA VÝUKOVOU KOMUNIKACI (strany 227-246):

    Haló efekt, proximita, efekt prvního dojmu, kontrastní vnímání, favoritismus, Pygmalion efekt/Golem efekt, konstruktivistické pojetí porozumění žáka učitelem (prázdné, stereotypizující a rozvíjející konstrukty), kauzální atribuce – šťastná a nešťastná varianta. Empatie pedagoga a význam naslouchání v pedagogické práci. 

  • 10. TÉMA - SOCIÁLNÍ SKUPINA A KLIMA TŘÍDY - materiál k tématu v PDF

    V níže uvedeném prvním textu najdete vymezení skupin a výčet znaků, které sociální skupinu v pravém smyslu slova odlišují od jiných typů uskupení. Dozvíte se základní informace o dělení skupin podle různých kritérií. Najdete zde také informace o některých sociálních vlastnostech, které se s životem ve skupinách pojí. Zmíněny jsou zde také základní informace o vývoji a dynamice skupin, o postavení (statusu) členů ve skupině a o typických skupinových rolích. Je zde také vysvětlený rozdíl mezi atmosférou ve třídě a sociálním klimatem třídy a zmíněny jsou i komponenty, z nichž se třídní klima skládá.  

    Ve druhém z uvedených textů najdeme výzkumnou studii M. Buchtíka (časopis Pedagogika, 2013, 62(2), s. 147-176) týkající se soudržnosti třídního kolektivu.

  • Předtermín a termíny zkoušek

    Nejpozději v zápočtovém týdnu bude možnost v předtermínu skládat zkoušku. Půjde o písemný test s otevřenými (dopisovacími) odpověďmi. 

    V dalších týdnech do konce května a během června budou vypsány nejméně tři další termíny. Pravděpodobně půjde o čtvrteční dopoledne.