Základní problémy studia starších českých dějin I
Section outline
-
-
- článek Martina Nodla v ČČH 120/2, 2022, s. 409-426
- shrnuje dosavadní dějepisectví sociálních a hospodářských dějin středověku, ale i raného novověku
- klade otázky k současnému výzkumu a vysvětluje příčiny jeho absence
-
-
-
- poutníci v pramenech českého středověku – nepřímá vs. přímá svědectví
- poutnické ego-dokumenty: Jindřich ze Stráže, Jan Hasištejnský, Martin Křivoústý, Martin Kabátník…
- topografie poutních míst ve středověku – české země; nadregionální poutní centra; Řím – Santiago – Jeruzalém
- sonda: Praha jako nadregionální poutní centrum; fenomén ukazování ostatků
- poutnictví jako problém: kritika vs. akceptace poutí ze strany utrakvistů (rozbor úryvků z kázání a traktátů)
literatura:
HRDINA, Jan, Civis peregrinus Bohemicus: Fernwallfahrten bömischen Bürger im Spätmittelalter, in: Roma – Praga. Praha – Řím: Omaggio a Zdeňka Hledíková, edd. Kateřina Bobková-Valentová – Eva Doležalová – Eva Chodějovská – Zdeněk Hojda – Martin Svatoš, Praha 2009, s. 173-187
HRDINA, Jan, Relikvie, odpustky a poutní odznaky, Praha 2018
SVÁTEK, Jaroslav, Zbožné cestování. Katolické a utrakvistické poutnictví, in: Husitské re-formace. Proměna kulturního kódu v 15. století, ed. Pavlína Cermanová – Pavel Soukup, Praha 2019, s. 201-225
Wallfahrt und Reformation – Pout' a reformace. Zur Veränderung religiöser Praxis in Deutschland und Böhmen in den Umbrüchen der Frühen Neuzeit, edd. Jan Hrdina – Hartmut Kühne – Thomas Müller, Frankfurt am Main 2007 – zde hlavně: Blanka ZILYNSKÁ, Ansichten der böhmischen Utraquisten der 15. Jahrhunderts zur Wallfahrt
-
-
Problematika pramenů a jejich nedostatku
Archeologické prameny a jejich meze interpretace
Nejstarší písemné zprávy
Přemyslovská Christianizace
Nejstarší dynastičtí svatí
Založení biskupství + otázka moravského biskupství a jeho kontinuity
Svatý Vojtěch a rozpory jeho příběhu
Úsilí a tradice arcibiskupství ve střední Evropě
Hnězdno 1039
+ podle času vývoj nejstarší církevní správy a proměna archeologického obrazu (2. vlna christianizace na přelomu 11. a 12. století)
-
-
-
Moravské křesťanství jako základ slovanské tradice
Otázka exilu a rozpadu moravské církve
V tom vliv na Čechy
Stopy slovanské církve v Čechách
Interpretační rozpory historici (Třeštík) vs. Jazykovědci
Shrnutí fakt a pokus o formulování nové teorie o slovanské církvi v Čechách 10. století
Svatý Prokop
Sázavský klášter
Souvislost s otázkou úsilí Přemyslovců o arcibiskupství
Interpretační problémy celé otázky
-
-
-
Farní síť vrcholného a pozdního středověku (Mikrosvět středověké farnosti – cesty k jeho poznání) Badatelská témata – pramenné možnosti – metody zpracování
Farnosti v západní Evropě
Velkofarnosti
Vlastnické kostely
Archeologické doklady pro vytváření farností
Ustálení farních obvodů, farní přímus
Arcijáhenství
Velké privilegium pro církev
Venkovské děkanáty
Prameny k farní síti 14. století: RDP, LC, LE
Farní a filiální kostel
Vybavení farního kostela, obročí a záduší,
Patronátní systém, proces ustanovení faráře, mobilita kléru
Změny, které přineslo husitství
-
Bibliografie k farní síti a souvisejícím otázkám (desátky, patronát, konfirmace)
-
PPT prezentace k přednášce
-
-
-
Definice a terminologie
Pramenné zdroje a jejich charakter
Postavení kacíře v církvi a ve společnosti
Vývoj herezí:
- raně církevní odchylky a reakce ekumenických koncilů na ně;
- nová fáze od 10. století;
- největší společenstva: valdenští, kataři
- pozdní středověk: viklefismus, lollardi, husitství (stereotyp Čecha-kacíře)
Hereze a ženy
Závěr: hereze, stereotypy, hlavní témata heretických nauk
-
-
-
Církevní organizace pražské diecéze počátkem 15. stol.; Litomyšl, Olomouc
Ideologický základ husitství (eklesiologie, eucharistie)
Institucionální základ – mř. synody, zásahy Václava IV., role univerzity
Konrád z Vechty
Katolická menšina
Správci husitského duchovenstva
Filibert de Montjeu, biskup v Coutances
Pokusy o obsazení arcibis. stolce
Problém svěcení kněžského dorostu
Nově vznikající utrakvistická zemská církev (duchovní úřady, Jan Rokycana, konsistoř)
Synody a kněžské sjezdy
Kutnohorská konsistoř
Světící biskupové
nové sekty; Jednota bratrská
farnosti; záduší
-
-
J. Zdichynec
-
Doporučuji text V. Čapské o náboženství a zbožnosti.
-
-
Co je středověk – periodizace, pojmenování (definice, vznik pojmu, varianty periodizace – zvláště varianty počátku a konce)
„Dlouhý středověk“ – teze Jacques Le Goffa – debata o nich
Vnitřní členění středověku
Faktory rozmanitosti středověku v evropském prostoru
teze „temný středověk“
specifika středověku: (ne)gramotnost, vizualita, křesťanství, teorie trojího lidu, další rozdíly)
charakteristika pramenů ke středověku
metodologické poznámky
příp. některé pojmy
-
-
-
Problematika elit „druhého řádu“
Nepřemyslovská (?) knížata 9. století
Teorie o původu regionálních elit
Problém vnitřního ustrojení říše prvních Přemyslovců
Slavníkovci jako laboratorní model nepřemyslovské elity
Chybějící elita 11. století
Správa země v knížecí době
Kontrapozice existujících teorií o vzniku šlechty
Terminologie pramenů
…a jejich nedostatky
Otázka kontinuity vývoje státu a jeho vnitřního ustrojení
Možné řešení komparací s vývojem v raných fázích vývoje říše
-
-
-
Panovnický dvůr ve středověku
- Téma dvůr a rezidence od 90. let (badatelská centra, Residenzenforschung)
- Pojem panovnický dvůr, jeho podoba, profesně a sociálně mnohovrstevné složení, dvůr jako živý organismus. Úřednická složka dvora.
- Cestující dvůr. Důvody cest (mocensko-politické v rámci České koruny, zahraničně diplomatické, vojenské, soukromé), logistika. Příklad římská jízda Karla IV.
- Panovnický dvůr a rezidence (otázka centrální rezidence, vzájemné ovlivňování dvůr, jeho rozsah, činnost a velikost, funkčnost a stavení podoba rezidenčního sídla). Vedlejší a příležitostní rezidence, městské paláce.
- Příležitostné rezidence českého krále v zemích České koruny, jejich význam a praktické využití. Příklad: lucemburská italská signorie a sídlo Jana a Karla v Parmě.
- Slavnostní vjezdy. Italské a francouzské vzory.
Robert Antonín – Tomáš Borovský, Panovnické vjezdy na středověké Moravě, Brno 2015
Lenka Bobková, Jak v roce 1331 vítali krále Jana v Parmě, in: Středověký kaleidoskop pro muže s hůlkou. Věnováno Františku Šmahelovi k životnímu jubileu, ed. Eva Doležalová – Petr Sommer, Praha 2016, s. 434–444
Lenka Bobková, Slavnostní vjezdy českých králů do Horní Lužice ve 14. a 15. století, in: Historie – Otázky – Problémy 2/ 2019, s. 11–28
Dana Dvořáčková-Malá, Panovnický dvůr ve středověku. Struktura, prostor a reprezentace, in: Dvory a rezidence ve středověku II, Skladba a kultura dvorské společnosti, Praha 2008, s. 11–37.
Dana Dvořáčková-Malá – Jan Zelenka, Curia ducis, curia regis. Panovnický dvůr za vlády Přemyslovců, Praha 2015
Dana Dvořáčková-Malá, Dvůr jako téma: výzkum panovnické společnosti v českém středověku - historiografie, koncepty, úvahy, Praha 2020
Richard Němec, Architektura – vláda – země. Rezidence Karla IV. v Praze a zemích Koruny české, Praha 2015
Vladimír Růžek, Česká znaková galérie na hradě Laufu u Norimberka z roku 1361. Příspěvek ke skladbě královského dvora Karla IV. Sborník archivních prací 38, 1988, s. 37–311.
Robert Novotný, Dvorská a zemská hierarchie v pozdně středověkých Čechách, in: Dvory a rezidence ve středověku, ed. Dana Dvořáčková, Praha 2006, s. 145–161.
Sborníky Dvory a rezidence ve středověku I – III, ed. Dana Dvořáčková – Jan Zelenka
-
-
-
Šlechta přemyslovského království
Dvorská a zemská šlechtaKlienti a patroniDopad konfesního rozkoluNobilitaceProměna šlechty na přelomu středověku a raného novověkuŠlechtická memorie
-
-
-
- vyšší šlechta a nižší šlechta v předbělohorských českých zemích
- typologie šlechtických kariér
- aristokracie, vymezení pojmu
- životní cyklus raně novověkého šlechtice
- sociální kapitál, ekonomický kapitál, intelektuální kapitál
- konfrontace a interakce panovnické a šlechtické moci v raném novověku
- šlechtická mentalita a její proměny
Literatura:
- Václav Bůžek, Nižší šlechta v politickém systému a kultuře předbělohorských Čech, Praha 1996
- Ivo Cerman, Šlechtická kultura v 18. století. Filozofové, mystici, politici, Praha 2012
- Marie Š. Koldinská – Ivo Cerman a kol., Základní problémy studia raného novověku, Praha 2013 (zvláště kapitoly Panovnická moc, Šlechta, Korunní země v raném novověku)
- Jiří Kubeš a kol., V zastoupení císaře. Česká a moravská aristokracie v habsburské diplomacii 1640–1740, Praha 2018
- Petr Maťa, Svět české aristokracie 1500–1700, Praha 2004
- Vítězslav Prchal, Společenstvo hrdinů. Válka a reprezentační strategie 1550–1750, Praha 2015
-
-
-
- pojem dvůr, dvorský okruh, dvořan v raném novověku
- základní funkce panovnického dvora
- typy pramenů a jejich uložení
- habsburský dvůr ve středověku
- konstituování raněnovověkého dvora v 16. století – struktura, důležité dvorské úřady a jejich úloha; spojení se správou Českého království – dvorní řád Ferdinanda I. 1527
- císařský dvůr Rudolfa II. a jeho sídlo v Praze, kvalitativní i kvantitativní změny, politická a kulturní role, národnostní složení
- dvůr barokní – charakteristické znaky, funkce – návaznost na správu Českého království
- dvory panovnic v komparaci s dvory panovníků
Literatura:
Fellner, Th. – Kretschmayr, H.: Die österreichische Zentralverwaltung, I. Abteilung. Von Maximilian I. bis zur Vereinigung der österreichischen und böhmischen Hofkanzlei (1749), 1–3, Wien 1907
Žolger, I.: Der Hofstaat des Hauses Österreich, Wien-Leipzig 1917
Hausenblasová, J. (ed.): Der Hof Kaiser Rudolfs II., Prag 2002
Hledíková, Z. – Janák, J. – Dobeš, J.: Dějiny správy v českých zemích od počátků státu po současnost, Praha 2007 (1. vyd. 1989)
Wührer, – Scheutz, M.: Zu Diensten Ihrer Majestät. Hofordnungen und Instruktionsbücher am frühneuzeitlichen Wiener Hof, Wien 2011
Bůžek, V. – Smíšek, R. (eds.): Habsburkové. Země Koruny české ve středoevropské monarchii 1526–1740, Praha 2017
-
Jaroslava HAUSENBLASOVÁ, Vztah mezi císařským dvorem a nejvyššími správními úřady Českého království v době vlády Rudolfa II., in: Sborník archivních prací 52 (2002), s. 279–294.
Petr VOREL, Místodržitelský dvůr arciknížete Ferdinanda Habsburského v Praze roku 1551 ve světle účetní dokumentace, in: Folia historica bohemica 21 (2005), s. 7-66.
Martin HOLÝ, Exercitia aularium. Dny všední a sváteční pážat na dvoře Ferdinanda I. v polovině 16. století ve světle dvou dochovaných instrukcí, in: Folia historica bohemica 23 (2008), s. 7-34.
Jaroslava HAUSENBLASOVÁ, Soukromí jako obřad. Rituály a ceremoniál na dvoře Anny Jagellonské, in: Martin Nodl und František Šmahel (ed.), Rituály, ceremonie a festivity ve střední Evropě 14. a 15. století (Colloquia mediaevalia Pragensia 12). Praha 2009, s. 97–108.
-
Dvorní řád Ferdinanda I., 1527
Dvůr císaře Rudolfa II. - stav k roku 1612
-
-
-
Městská síť na počátku 15. století
Role měst v přípravné fázi reformního hnutí
Politické angažmá měst v HR
Ideové postoje měst a právní názory; městské svazy
Hospodářský vývoj; Zikmundovy zástavy a podíl měst na nich
Vojenské aspekty
Etnický vývoj
Příklady osudů několika významných měst (Praha, Tábor, Kutná Hora, Plzeň, České Budějovice, Jihlava)
Konečný stav, tedy výsledky HR (výhled po kompaktátech)
-
-
-
Věnná města českých královen
- vysvětlení pojmu "věnné město"
- vznik soustavy věnných měst ve středověku
- práva a jejich využití českými královnami do 15. století
- správa a postavení mezi ostatními královskými městy, role politická, vojenská, kulturní
- postavení věnných měst v raném novověku – změna role královny ve vývoji měst
- úpadek měst v 17. a 18. století
Literatura:
Přehledové práce:
heslo J. Čelakovského v OSN 26, 1907 s. 546–548
Krsková, D.: Královny a jejich věnná města, Dvůr Králové nad Labem 2001
Kilián, J. (ed.): Věnná města za třicetileté války a jejich poválečná obnova, Mělník 2004 – zde zejm. studie Fr. Musil: Ke vzniku královských věnných měst (s. 1–15)
Semotanová, E. – Žemlička, J. a kol: Věnná města českých královen, Praha 2022Monografie věnované jednotlivým městům – např.:
Adámek, K.: Z dějin hospodářství královského věnného města Poličky, Praha 1906
Mikulka, J.: Dějiny Hradce Králové do roku 1850, Hradec Králové, I–IV, 1994–1996
Frolík, J.: Chrudim českých královen, Chrudim 2002
Kilián, J.: Město ve válce, válka ve městě: Mělník 1618–1648, České Budějovice 2008
Konečný – Růžička: Polička. Věnné město českých královen, 2010
Kilián, J. a kol.: Mělník. Historie – kultura – lidé, Praha 2010
Šimůnek, R.: Vysoké Mýto, Praha 2021 -
E. Semotanová - J. Žemlička (ed.): Věnná města českých královen, Praha 2022 - kapitoly Věnná města jako badatelské téma, Fenomén věnných měst, Věnná města v průřezu staletí.
František Musil: Ke vzniku královských věnných měst a jejich vývoji do 2. poloviny 15. století, in: Jan Kilián (ed.), Věnná města za třicetileté války a jejich poválečná obnova, Mělník 2004, s. 1-15.
Petr Vorel: Královská věnná města v systému českých měst 16. století, in: tamtéž, s. 16-21. -
Instrukce pro hofrychtéře, 1713
-