Problematika LGBT menšiny I.

Francouzský filosof Michel Foucault – považovaný za významného teoretika dějin sexuality – zavádí pojem sexuálního odříkání, který se prostřednictvím křesťanských textů stal společným rysem západní civilizace již od starověku (přestože byl mnohokrát znovu formulován formou různých náboženských, občanských a společenských zákazů.) Francouzský filosof Michel Foucault – považovaný za významného teoretika dějin sexuality – zavádí pojem sexuálního odříkání, který se prostřednictvím křesťanských textů stal společným rysem západní civilizace již od starověku, přestože byl mnohokrát znovu formulován formou různých náboženských, občanských a společenských zákazů. Ve starověku sexuální vztahy mezi osobami stejného pohlaví byly nazývány božskými a vstupovali do nich lidé i bohové. Zatímco sňatky heterosexuálních párů byly uzavírány z ekonomických a reprodukčních důvodů, základem homosexuálních vztahů byla láska. I když mezi homosexuálními partnery neexistovaly právní závazky, oba svobodní muži byli spojeni láskou a neváhali demonstrovat tuto skutečnost na veřejnosti.

Podle Foucaulta pokřesťanštění ani zavedení křesťanství nepřineslo významné proměny vztahu lidských subjektů k jejich sexualitě, ale spíše přineslo zavedení nových pravidel v oblasti sexuálního chování. Konkrétněji, byla ustavena nová vazba mezi sexuálním projevem a subjektivitou, ve které ustupovala potřeba kontrolovat sám sebe; byla spíše zdůrazňována potřeba  objevování pravdy prostřednictvím diagnostikování a reflexe sebe sama jako sexuální bytosti. Křesťanské pojetí závislosti mezi sexualitou, subjektivitou a pravdou začalo sehrávat stále větší úlohu také ve světském životě a začalo mít stále významnější vliv na utváření subjektu a na vědecké metody zkoumání této problematiky; výstižným příkladem je praxe psychoanalýzy úzce spojená s procesy zpovídání se. Tak zatímco ve středověku lidský subjekt mající sex s osobou stejného pohlaví byl považován za člověka se sexuální úchylkou,  moderní společnosti vedly ke kategorizaci a klasifikaci perverzních lidí. 

Navazujíc na myšlenkový odkaz Michela Foucaulta feministická badatelka Judith Butlerová kritizuje různé proudy feministické teorie usilující o konstruování genderové identity a subjektu, který by měl být lingvisticky a politicky reprezentován; zdůrazňuje rozpor mezi pohlavím jako biologické kategorie na straně jedné a genderu jako kulturní konstrukce na straně druhé. (Rabinow, P., ed. 1984. Foucault Reader. New York, Pantheon Books). Rozpracovává výše uvedenou Foucaultovu argumentaci v tom smyslu, že „skutečná“, „pravdivá“ nebo „originální“ sexuální identita je iluzí a že „pohlaví“ je pouze jednou komponentou mocenských mechanismů. Dále zdůrazňuje, že koncepce otcovství je považována za výchozí princip určující feminitu a pojem mateřství;  v důsledku tohoto asymetrického pojetí i koncepce mužství a ženství jsou jenom výsledkem diskursivních praktik.  Butlerová razí tezi, že genderové role jsou performovány, že mužské i ženské role jsou kontingentní a že kategorie muž a žena by se měly stát předmětem interpretace prostřednictvím pojmového aparátu rozpracovaného Claudem Lévi-Straussem, Joan Riviere a Sigmundem Freudem. Heterosexuální melancholii považuje za důsledek stabilních genderových identit a usiluje o překonání dichotomie mužství a ženství. Konkrétněji, odmítání subjektů s odlišnou genderovou identitou a sexuální orientací ze strany majoritní společnosti vysvětluje tím, že tělo je důsledkem zákazů vyplývajících z heterosexuálních stálých hranic. Zcela zavrhuje biologickou určenost genderu a tvrdí, že gender je nacvičován a vykonáván; je zcela nezbytné opustit binární vymezení subjektu a objektu včetně emancipačních snah spojených s touto dichotomií i feministické snahy ustavit společnou identitu žen; usiluje o ustavení takového subjektu, který by byl utvářen opakováním a prostřednictvím takzvané „praxe signifikace.

Podobně jako Michel Foucault  i řada dalších myslitelů poznamená, že homosexualita byla běžným jevem už ve starověkých společnostech a že existovala řada rituálů oslavujících a manifestujících svazky mezi osobami stejného pohlaví. Egypťané, Řekové a Římané nechápali homosexualitu v biologickém slova smyslu, ale spíše jako potenciální prostředek spirituálního svazku mezi dvěma partnery stejného pohlaví. Na rozdíl od starověku židovské, křesťanské a muslimské náboženství považuje homosexualitu za hřích, a dokonce i dnes na různých částech světa je homosexualita trestána. Podle současných islámských zákonů je homosexualita trestným činem; potrestáním za tento zločin může být pokuta, mučení a trest smrti.

Základem tohoto přístupu k homosexualitě v islámském právním diskursu je buď Korán nebo Hadits (prorokova přísloví). Několik pasáží v Koránu odsuzuje homosexualitu a homosexuální akty a nejtolerantnější pasáží v Koránu ohledně této záležitosti je „Ty dva z vás, kteří se toho dopustí, potrestejte! A jestliže se pak kajícně obrátí a polepší, nechte je být! A Bůh věru je milostivý ke kajícníkům a slitovný“. Na rozdíl od požadavku trestání mužské homosexuality existuje jenom několik zmínek o trestání ženské homosexuality a nejčastějším typem trestu je zbičování. Čtyři různé právní islámské školy pojímají dva mužské subjekty účastnící se homosexuálního aktu jednoho jako aktivního na straně jedné a druhého jako pasivního na straně druhé; neženatý/svobodný aktivní partner by měl  dostat sto ran bičem, zatímco cizoložník by měl být zavražděn; pasivní partner by měl být zavražděn bez ohledu na to, jestli je ženatý nebo ne. Zastánci universalistického principu k lidským právům považují tyto typy odsouzení za zavrženíhodné a poukazují na to, že tato praxe je v rozporu se Všeobecnou deklarací lidských práv, Mezinárodním paktem o občanských a politických právech a dalšími úpravami.

Kontrolní otázky a další náměty k samostudiu:

1)Prostudujte si některé pasáže díla Judith Butlerové Trampoty s rodom (Gender Troubles) (feminizmus a podrývanie identity). Všechny části knihy jsou důležité, a tak Vám nemůžu doporučit jenom některé z nich..

2)Prostudujte si studi Martina C. Putny Homosexualita v dějinách české kultury. Zatímco výše uvedená studie Judith Butlerové se týká filozofických či dalších teoretických aspektů homosexuality, Putnova práce tematizuje  různé kulturní aspekty homosexuality v českém kontextu.

3)Prostudujte si klíčové rozsudky týkající se praktikování homosexuality v soukromí a na veřejnosti (včetně jejich odzákoňování), vynesených ve Spojených státech amerických či v UK (různé materiály o nich můžete najít v elektronické podobě): Hardwick versus Bowers, Lawrence versus Texas and Dudgeon versus United Kingdom.