23.3. - jak to slyší autentický posluchač
Osnova sekce
-
Při simultánním tlumočení se nám občas může stát, že zapomeneme, že někde tam venku skutečně sedí někdo, kdo nás poslouchá. Přitom příjemce simultánního tlumočení má dost možná ještě vyšší očekávání než je tomu u konsekutivy.
Cílem úkolů pro tento týden je si připomenout, že tlumočení je komunikace, a že kde je komunikace, tam je vždy příjemce. V našem případě je to příjemce, který se komunikace bez tlumočení nemůže plnohodnotně účastnit.
Nejdřív si tedy sami vyzkoušíte, jaké to je být autentickým příjemcem simultánního tlumočení, a vyvodíte si z toho pro sebe, co autentiční posluchači od tlumočení očekávají. Z toho následně vyjdete při vlastním tlumočení i při hodnocení výkonu kolegy.
Úkoly tedy prosím opět plňte v zadaném pořadí.
-
-
-
-
Studenti musíOznačit jako hotovo
Obecný výstup z domácího úkolu
Nebojte se pracovat s posuvem:
- Delší posuv se hodí zvlášť u pomalejších řečníků - bez něj budete tlumočit slovo po slově, věty se vám budou rozpadat, reformulace nic moc a projev bude znít "sekaně".
- To je lepší si chvilku počkat a zároveň použít salámovou techniku = jakmile získám díky čekání něco, s čím mohu začít, tak začnu a pokud možno to odbavím jako kratší jednodušší větu, než abych s řečníkem táhla celé dlouhé souvětí.
- Delší posuv je pak na místě i u extrémně rychlých řečníků, kde musí jít ruku v ruce s filtrací.
- Na začátku je většinou lepší začít s kratším posuvem, protože pokud řečníka neznáme / neposlechli jsme si ho předem v rámci přípravy, tak nevíme, co nás čeká. Pokud ale zjistíme, že je řečník spíš pomalý, posuv si prodloužíme. (A stejně tak ho můžeme naopak zkracovat, pokud zrychlí.)
- Delší posuv se hodí zvlášť u pomalejších řečníků - bez něj budete tlumočit slovo po slově, věty se vám budou rozpadat, reformulace nic moc a projev bude znít "sekaně".
-