„Obecně vzato socializace představuje termín užívaný v celé řadě vědních oborů a nejširším smyslu znamená formování a růst osobnosti pod vlivem nejrozmanitějších vnějších podnětů, včetně těch lidských, které souborně nazýváme výchovou.“ (Jedlička a kol., 2015, s.14)
Socializace je celoživotní proces začleňování jedince do společnosti. Probíhá již od samotného narození jedince.
Pojem socializace se vymezuje jako proces seznamování se s kulturním prostředím. Jedná se o proces osvojování si způsobů chování a společenských norem a poté také přizpůsobení se společenskému životu.
Na socializaci jedince má vliv rodina, prostředí, ve kterém žije, škola, vrstevníci a spolupracovníci.
Druhy socializace:
Primární socializace - poskytuje ji rodina - poskytuje jedinci základ norem, hodnot, postojů, zvyků, tradic a mravů
Sekundární socializace - probíhá především ve škole - probíhá v období dospívání a dospělosti jedince - dochází k tvarování sebepojetí
SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ:
JANDOUREK, Jan, 2008. Průvodce sociologií. Praha: Grada. Sociologie (Grada). ISBN 978-80-247-2397-6
JEDLIČKA, Richard. Poruchy socializace u dětí a dospívajících: prevence životních selhání a krizová intervence. Praha: Grada, 2015. Psyché (Grada). ISBN 978-80-247-5447-5.