- zvyšuje se schopnost udržet pozornost, kapacita pracovní paměti, vytrvalosti, vnímání
- děti v tomto období stále myslí hlavně na věci, které si dokážou představit, vybavit, manipulovat s nimi atp., navíc ale si začíná osvojovat logické uvažování
- „období střízlivého realismu“ - menší děti se řídí hodně svou fantazií, starší se řídí podle toho, co má být „správně“ ® děti v tomto období se soustředí na to co to je a jak to je.
- narůstá schopnost seberegulace (schopnost rozpoznávání a regulace svých pocitů) = dítě je schopné na nějakou dobu dát své potřeby stranou a místo toho se věnovat školní práci, s tím souvisí:
emoční reaktivita - jedná se o míru dráždivosti, impulzivity nebo naopak o sklony k úzkosti
volní ovládání emočních reakcí - to znamená, že dítě již dokáže oproti mladším dětem ovládat své reakce nebo případně nějaké emoce potlačit
- děti v tomto věku začínají vnímat důležitost vlastní kompetence v učení ® má vliv na žákovu aktivitu nebo pasivitu ve škole a při školní práci
- děti si v tomto období více osvojují své sociální a sexuální role (vzorce chování, mužská/ženská role ve společnosti)
- děti v tomto období se učí pracovat se sebepojetím a sebehodnocením („já“, vlastní pocity), se kterým souvisí motivace
- v tomto období dochází k rozvoji genderové identity - děti si uvědomují svou příslušnost k pohlaví ® děti v tomto období se setkávají sociokulturní stereotypy společnosti, rodičů ® děti tomu dávají velkou důležitost s přizpůsobují své chování těmto představám
- v tomto období se dívky a chlapci oddělují, dělí se na holčičí a chlapecké skupinky
Zdroje:
BLATNÝ, M. (Ed., 2017). Psychologie celoživotního vývoje. Praha, Karolinum. ISBN 9788024634623.
LANGMEIER, J. a KREJČÍŘOVÁ, D. Vývojová psychologie. 2., aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2006. Psyché (Grada). ISBN 9788024712840.