1/ Proč překlady vstupující do cílové kultury v ní způsobují změny? Jak to probíhá? Jak na ně cílová kultura reaguje?
1) Toury trvdí, že cílová kultura potřebuje aby některé texty byly přeloženy, protože chybí jí něco, a chce použít tyhle texty, aby zaplnila své nedostátky. To vede k tomu, že je právě cílová kultura ta, která začíná proces překladu. Podle touryho každý text je jediný a proto se vždy stane něčím nového pro cílovou kulturu, která to dřív němela. Nový text, přeložený text, bude vždy něco co chybělo v cílové kultuře, a proto nese do téhle kultury žměny. Překlady způsobují v kultuře tyhle změny i proto, že aby překladatelé zůstali věrni výchozímu textu, zachovají ve překladu některé z původních charakteristik originálu. Tato tendece vede k tomu, že přeložené texty představují různé zvláštní prvky, které cihlová kultura přijíma do sebe, podlé svých parametrů přijatelnosti.
2/Proč je prvotní určení pozice překladu (jako bezpodmínečné východisko jeho analýzy) jen předběžné? o je třeba udělat, aby bylo definitivní?
2)Prvotní určení pozice překladu v cilhovém kulturním systému je původně předběžné proto, že přeložený text musí být kontestualizován, tj. chápán v kontextu, do kterého byl přijímán v cihlové kultuře. Aby se jeho pozice stala definitivní, je třeba ho studovat v tomto kontextu a hlavně ve srovnání s pozicí, kterou zajal v vychozí kultuře.
3/ Co znamená, že "target-orientedness", tj. soustředění se na cílový produkt, je velmi vzdáleno "exclusiveness" (výhradnímu soustředění se)?
3) To znamená, že soustředění se na cilovou kulturu nevyloučí z analyzy pochody převozu, převedené prvky, vztah mezi originálním a přeloženým texty a tak dále. Cílová kultura je tam, kde analýza začíná, ale nekončí v ní.
4/ Je jeden překlad a jeho studium validním materiálem pro validní závěry o kulturně determinované provázanosti funkce, výsledku a procesu překladu?
4) Ne, studium jediného překladu nestačí abychom mohli uplně porozumět jeho procesu. Analýza musí začit od překladu, chápaného jako předopokládaný přeložený text v cílové kultuře a analýzován podle jejích kriterií přijatelnosti. Potom, na základě údajů vyčerpaných z této analýzy, je třeba najít korespondence v výchozím textu, aby bylo možne rekonstruovat vztah mezi nimi, jejich společné rysy.
5/ Co znamenají normy v Touryho pojetí překladu?
5)Obecné principy, kterými je možné provest analýzu procesu překladu. Nastavení těchto principů spočivá v zijíštění některých se opakující prvků, které v translatologii spočivájí v napětí mezi pojmy adekvatnosti a přijtelnosti, a které můžou potom sloužit jako základ sledující analýzy.
6/ Co je počáteční norma překladu a jak se v něm projevuje?
6) Počáteční norma v překladu záleží na přístupu ke překladu, který si překladatel vybírá: může se víc držet výchozího textu a ho přeložit podle kritéria adekvatnosti, což znamená, že v textu nebudu jazykové prvky vyčerpané z cílového jazykového kontextu. Na druhé stráně může překladatel dávat víc pozoru na cílový text, který na základě tohoto rozhodnutí je zprácován podle kritéria přijatelnosti, tj. způsobí změny v definitivním textu podle jazykových norem cílové kultury.
7/ Co jsou předběžné normy a operační normy?
7) Předběžné normy se rozdělí na dva typy, translation policy a directness of translation, a souvisí s tím, co bylo rozhodnuto před žáčatkem překladu. V prvním případu jde o druh výbraných textů a o jazyky, ze kterých se rozhoduje překladat do cílové kultury (Translation policy). Druhý typ se týče druhu jazyků, ze kterých se smí překladat: je nepřimý překlad dovolen? Jaké texty můžou být přeloženy, a jaké se nesmí podle výchozího kontextu? K jakým jazyků se davá přednost jako prostředek zprostředkování a proč (directness of translation)? Operáční normy řídí rozhodnutí, učíněná při překladatelskému činu, a proto ovlivňují matrici textu, uspořádání jazykového materialu.
8/ Vztah ekvivalence a norem podle Touryho; co je podle něj ekvivalence?
8) Podle Touryho, slovo ekvivalence označuje ten vztah mezi dvěma překlady, který tvoří normu tohoto páru textů. To znamená, že míra ekvivalence (její rozšíření a typ) je uřcena právě normami. Studium norem proto ukazuje jako fukční-vztahový postulát ekvivalence byl tvořen, jak v jediné přeloženém textu, tak v tvorbě jediného překladatele nebo překladatelské školy, v dané historické době.