Ahoj Zuzko,
to je mi tě líto, tohohle se bojím, ale naštěstí se mi to nikdy nestalo.
Přijde mi, že je velice důležitý první dojem. Je lepší působit přísně a autoritativně a pak časem slevovat, protože obráceně už to jde jen horkotěžko. Chci samozřejmě mít s dětmi kamarádský vztah, ale je pro mě důležité, aby mě v krizových situacích (kdyby se nedejbože něco stalo) na slovo poslechly.
Já když mám s dětmi nějaký velký problém, tak se snažím situaci popsat ze své strany. Děti bývají vděčné, když se s nimi nejedná jako s miminy, ale jako s rozumnými skorodospěláky. Vždycky dětem říkám, že jsem přišla kvůli nim a že mým cílem je, aby si hodiny užily, něco se naučily a těšily se na hodiny/setkání další. Ptám se jich, co se jim nelíbí a co by chtěly změnit. Dávám jim najevo, že mi na nich záleží a že jsem tam opravdu jenom kvůli nim (já jsem teda vedoucí ve skautu, což je dobrovolnická práce, tak vždy zdůrazňuji, že mi nikdo neplatí, abych s nimi trávila čas, že tam jsem, protože chci; ale tvůj kroužek asi dobrovolnický není). Stačí když na svou stranu dostaneš pár ,,přirozených vůdců skupiny'' a ti ti pak pomohou zkorigovat a namotivovat zbytek.
Doufám, že jsem ti aspoň trochu poradila :)
Přeji krásné Vánoce
Anička