Diskuse

Ahoj,
velice dobře vím, o čem mluvíš.
Mně pomáhají to-do listy, jak dlouhodobé (co všechno musím za celý semestr udělat, abych na nic nezapomněla), tak denní. Ty denní si vytvářím vždycky před spaním na další den, abych věděla, co chci stihnout. Obzvlášť když mám špatnou náladu, nebo takové horši období, tak si tam dávám i jednoduché úkoly, abych si toho mohla více odškrtnout. S každým odškrtnutým úkolem pak přibyde i špetka motivace na další úkoly (když jsem zvládla tohle, zvládnu i to další).
Další věc, která mi pomáhá je změnit prostředí na přestávku. Když pracuji u sebe v pokoji a chci si dát přestávku, tak si jdu sednout do obýváku, čímž odděluji ,,pracovní'' prostředí od ,,chillout zony''.
A nakonec staré dobré odměny. Ať už něco dobrého, čas na film/seriál nebo klidně procházka venku.

Doufám, že ti nějaký můj nápad pomůže :)
Anička

Ahoj,

tento pocit také znám a velice s ním bojuji.

To, co mi pomáhá je především vypnout telefon a odložit ho, aby mě nikdo nerušil. Zároveň lidé okolo mě vědí, že když nedopovídám, tak si dělám věci do školy, a kdyby potřebovali něco akutně, tak mi zavolají.

Dále mi také pomáhají již zmíněné to-do listy. Stačí mi nějaký barevný papír, který si dám na notebook a odškrtávám si věci, které už mám hotový. To je pro mě velice příjemný pocit. Snažím se napsat na jeden papír vše, co mám udělat třeba do týdne. Na jiný papír si napíši, co lze stihnout během tohoto jednoho dnu.

Jako poslední věc, která mi pomáhá, tak to je prostředí, ve kterém věci dělám. Já si například vždy musím uklidit na stole, v tomto ročním období zapálím svíčku, udělám si čaj nebo kávu, vodu a můžu jít na to.

Doufám, že ti třeba něco z toho také pomůže!
Nikča

Ahoj,
musím se přiznat, že i já s tímto problémem bojuji. Myslím si, že tomu se v této době nevyhne nikdo. Čím déle jsem doma, tím je to horší. Nejedná se to však jen školy, ale všeho. Dost často si teď přijdu unavená a nejraději bych celý den ležela a koukala na seriály. Na druhou stranu se mi zdá, že čím méně toho přes den dělám, tím více unavená jsem. Občas propadám smutku z toho, že nemohu chodit do školy, vídat spolužáky, kamarády a prožívat normální studentský život.
Poslední dobou jsem si začala dělat TO DO listy a musím podotknout, že mám ze sebe skvělý pocit. Najednou jsem více produktivní. Motivuje mě odškrtávání úkolů.
Také mi hodně pomáhá, když se neučím sama. Motivuje mě, když vidím, že se někdo také učí. Například když vím, že se bratr musí učit na další den, vezmu si počítač, sednu si do pokoje k němu a pracuji.
Určitě v tom nejsi sama.
S pozdravem
Karolína Skokanová

Ahoj,

naprosto souhlasím s tebou. Zažívala jsem úplně stejný pocit.

Když byla úplně první vlna, ze začátku být doma bylo docela fajn, ale postupem času to začalo být nepříjemné a snažila jsem se objevovat co nejvíce jiných aktivit, než byla potřeba.

Při druhém uzavření škol jsem měla možnost docházet do práce. Bylo to příjemné odreagování a udělala jsem mnohem více práce, než kdybych ten den trávila doma. To je jediné, co mi pomohlo. Jinak doma jsem si říkala, že musím aspoň část udělat hned, abych měla kousek hotový.

S pozdravem
Eliška Kubálková