Mimoskolní praxe : Být pro děti spíše kamarád nebo autorita?

Zdravím všechny,

za moji basketbalovou kariéru, jsem prošla pod vedením několika trenérům. Zajímalo by mě, jestli je podle vás lepší, když najedete s dětmi na "kamarádskou vlnu" nebo když si hned na začátku získáte respekt. Tykání a vykání je jedna věc, ale napadá mě jestli to neovlivní to, jak s vámi děti na tréninku budou spolupracovat.

I já jsem se setkala s trenérem, kterému jsme museli všichni vykat, a nastavil spíše takový režim, že jsme se ho všechny bály, a proto z nás dokázal vydolovat maximum, jelikož jsme dělaly co nejméně chyb, abychom za ně nebyly potrestané a "seřvané". To se také podepsalo na výkonu. Dosáhly jsme s týmem na vrchol a vyhrály mistroství ČR. Samozřejmě tam ale pořád byl jakýsi strach a obava.

Na druhou stranu jsem měla několik let trenéra, který byl mladší (kolem 30 let), tykaly jsme mu, bavily se s ním o škole, o klucích, a na tréninku byla převážně sranda a pohoda. Moc dobrých výsledků jsme ale s týmem nedosáhly, jelikož jsme z něho neměly takový respekt a maximum z nás určitě nevydoloval. Tréninky také neměly takovou kvalitu, protože jsme si často s holkami povídaly a vyrušovaly, a také trenérovi často odporovaly, protože jsme si to k němu "mohly dovolit".

Možná to tak je, že takto dobrý vztah s trenérem je na úkor kvality hry i tréninků.

Co si o tom myslíte vy? Nastavili byste si s dětmi spíše kamarádský vztah nebo byste chtěli, aby vás braly jako autoritu a tým prosperoval?

Re: Být pro děti spíše kamarád nebo autorita?

autor Gabriela Rosenthalerová - neděle, 13. prosince 2020, 22.42

Ahoj,
tohle je opravdu těžká otázka. Řekla bych, že hodně záleží na tom, jaké děti trénuješ a jakých výsledků chceš docílit.
Je přece jen rozdíl, jestli vedeš volnočasový kroužek keramiky, kde si děti v klidu vyrábějí, nebo basketbalový, kde chceš nějaké určité výsledky.
Myslím, že nejdůležitější je najít rovnováhu mezi kamarádským vztahem a autoritou, což bývá často opravdu náročné. Když trénuješ malá děti, tak přece nechceš, aby se bály chodit na tréninky, cokoli říct a nebo udělat. Na druhou stranu se pak může stát, že nebudeš mít takovou autoritu, jakou bys chtěla. Obojí má své pro a proti.
Za mě je dobré si nechat tykat, děti si k tobě spíše najdou cestu a bude jim to i příjemnější, a když budeš potřebovat výkon, přepni do módu "trenér". :D Budeš pro ně někým, za kým se půjdou svěřit, ale zároveň i autoritou.
Doufám, že jsem ti aspoň trochu pomohla, nebo dala další pohled na věc. :)

Re: Být pro děti spíše kamarád nebo autorita?

autor Tereza Štufková - pondělí, 14. prosince 2020, 13.07

Ahoj.
Podle mě je velmi vhodné pokusit se najít ,,zlatou střední cestu" ať se jedná o sport či zájmový kroužek. Je samozřejmé, že pokud se jedná o sportovní tým, kde chcete docílit nějakých výsledků, je lepší být přísnější a mít autoritu. Naopak podle mě u zájmových kroužků, kde jsme externisti u konkrétní volnočasové organizace, a chceme, aby za námi děti šly. Je lepší nastavit tykání, udržet si autoritu a mít s dětmi přátelský vztah. Člověk může s dětmi i tak dosáhnout dobrých výsledků.

Re: Být pro děti spíše kamarád nebo autorita?

autor Marie Kratochvílová - čtvrtek, 17. prosince 2020, 20.06

Ahoj,
tuto otázku jsem si pokládala zrovna nedávno. Každý rok jezdím během letních prázdnin na fotbalové soustředění. S klukama z fotbalu jsem si vytvořila kamarádský vztah a později jsem toho začala litovat. Zasmějeme se spolu, probereme holky, trenéry a večer si zahrajeme karty. V tomto směru je vše naprosto v pořádku. Jakmile s nimi ale potřebuji probrat a zorganizovat "důležitou" věc, kluci nevnímají, neposlouchají, prostě se ke mně jednoduše chovají jak ke kamarádce.
Zaujal mě však postoj jejich trenéra, s kterým občas komunikují jak s nejlepším kamarádem, ale vědí kde je hranice.

Poučila jsem se tímto alespoň do budoucna. Nechci aby ze mě šel strach, ale už nechci být jejich "kamarádka od vedle".

Re: Být pro děti spíše kamarád nebo autorita?

autor Zuzana Zemanová - pátek, 18. prosince 2020, 10.19

Ahoj,
jak už tady bylo zmíněno, záleží kam se chceš s dětmi dostat. Pokud to má být čistě o výkonu, je asi lepší drsnější přístup. Ale myslím si, že o tom by to u dětí být spíš nemělo, mělo by jít hlavně o zábavu. My si s dětmi všichni tykáme, ale to bude dáno dvěma faktory. Jednak jsme vodácký kroužek a na vodě si všichni tykají a za druhé, i když jedeme na nějaký závod, tak nám nejde o výsledky, jako spíš, že si to děti užijí. Ale obecně bych řekla, že by na děti neměl být vyvíjen tlak, aby si mysleli, že je vše jen o výsledcích, ale aby si uměly užít radost ze sportu, který dělají.